Praha – S různými formami šikany na pracovišti má prý zkušenost téměř čtvrtina zaměstnanců (23 procent) v Česku. Zjistil to průzkum společnosti STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace.
Problém takzvaného mobbingu je záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin, nicméně na rozdíl od výzkumu z roku 2013 v současné době více postihuje ženy (27 procent) než muže (19 procent). Celkově stoupl počet lidí vystavených některé z forem mobbingu oproti předloňsku jen nepatrně – o dva procentní body.
„Mobbingem rozumíme všechny formy společenské šikany spolupracovníka, které mohou ve svém důsledku negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav poškozeného. Jeho projevy nemusejí být na první pohled zjevné. Začínají totiž pozvolně například okřikováním či zesměšňováním dotyčné osoby, ale časem se mohou vyvinout až ve fyzické ubližování,“ uvedli autoři průzkumu.
Za nejčastější projevy mobbingu lze podle nich v současnosti označit nedoceňování pracovního výkonu, které postupně vede ke ztrátě sebevědomí, zadávání nesmyslných pracovních úkolů a povinností neodpovídající pracovní kvalifikaci, zesměšňování a pomlouvání postiženého v rámci pracovního kolektivu nebo neustálou kritiku práce.
Více než dvě pětiny šikanovaných osob (43 procent) v průzkumu uvedly, že jsou některé z forem mobbingu vystavovány jednou týdně či ještě častěji, a to ve více než polovině případů (54 procent) po dobu delší než jeden rok.
Tři pětiny postižených jsou šikanovány svým nadřízeným, čtvrtina pak kolegy. Patnáct procent osob uvedlo jak své kolegy, tak i nadřízeného.
Více než tři pětiny postižených měly snahu problém na pracovišti řešit, a to nejčastěji oznámením skutečnosti o podezření na šikanování svému nadřízenému (46 procent), případně vedení či managementu firmy nebo podniku (13 procent). Druhým nejčastějším řešením byla snaha promluvit si přímo s člověkem, který šikanu provádí, a věci si s ním vyjasnit.
Osmina postižených řešila situaci výpovědí z pracovního poměru a nalezením si jiného zaměstnání. Vyhledání instituce či organizace specializující se na řešení problémů šikany využilo minimálně osob (čtyři procenta).
Více než třetina osob (37 procent) své problémy se šikanou nijak neřešila či neřeší. Situace je podle nich ještě snesitelná (53 procent) nebo se bojí o ztrátu zaměstnání (33 procent).
