Průměrná česká domácnost má podle statistik nejvyšší výdaje za potraviny, bydlení a dopravu. Je však zřejmé, že ve skutečnosti se výdaje jednotlivých lidí liší, a to i mezigeneračně. Vedle průměrných výdajů celkové populace proto statistici sledují také spotřební koš třeba domácností důchodců.
"Odchylka mezi inflací v celé ekonomice a inflací pro domácnosti důchodců není příliš velká, nicméně je tvořena rozdílnou strukturou spotřebních košů. U důchodcovské inflace mají ve spotřebním koši větší váhu například potraviny, alkoholické nápoje či tabák. Naopak například odívání či doprava mají menší váhu," vysvětluje ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Aktuálně.cz se podívalo na váhy ve spotřebních koších podrobněji. Zatímco u průměrné domácnosti činí podíl potravin a nealkoholických nápojů na celkové útratě 17,8 procenta, u seniora je to už 23,6 procenta.
Senioři jsou tak na zdražování jídla citlivější. Růst cen potravin odstartoval už na konci loňského roku, situaci ale postupně zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu a s ní související nedostatek a zdražování některých zemědělských komodit, jako je například obilí či oleje.
Za jediný měsíc se teď ceny potravin zvedly o více než tři procenta a další růst cen se očekává. Například maso oproti dubnu zdražilo o pět procent, chleba o 4,8 procenta, ovoce o 4,6 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 11 procent, vejce o 12,6 procenta a máslo o 12 procent. Naopak zelenina zlevnila o 2,7 procenta.
Meziročně si pak lidé za potraviny připlatili v průměru o 15 procent více. Chleba zdražil o čtvrtinu, drůbeží maso a cukr o třetinu, jedlé oleje o polovinu.
Podobně jako potraviny zabírají větší podíl v "nákupním košíku" seniorů také zboží a služby spojené se zdravím. Ty domácnosti důchodců zaberou v průměru 5,1 procenta z celkové útraty, zatímco průměrné domácnosti jen asi 2,5 procenta. V květnu přitom oddíl zdraví, do kterého mimo jiné patří výdaje za léky a návštěvy lékařů, zdražil meziročně přes osm procent.
Rozdíly v měření
Co naopak v seniorském spotřebním koši žádnou váhu nemá, je takzvané imputované nájemné. Statistici ho tam totiž na rozdíl od košů ostatních skupin trochu překvapivě nezařazují. Jedná se o náklady na vlastnické bydlení, které se odvíjejí od cen nemovitostí, nákladů na rekonstrukce, renovace a údržbu bytů a rodinných domů. V květnu přitom tyto náklady vzrostly meziročně o 19,1 procenta, výrazně tedy překonaly celorepublikovou míru inflace.
Výsledkem je, že zatímco oficiální inflace činí 16 procent, ta seniorská, která je o imputované nájemné automaticky snížena, dosahuje "jen" 15,7 procenta. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že zdražování dopadá na seniory méně než na ostatní. Opak je však pravdou.
Porovnat míru růstu cen u jednotlivých skupin obyvatelstva totiž lze i bez této "nájemní" položky. V takovém případě dosáhne oficiální inflace jen 15,5 procenta a u domácnosti žijící v Praze dokonce 14,3 procenta. Senioři tak z toho porovnání vycházejí jako inflací nejvíce zasažená skupina.
Tou se ale senioři pravděpodobně brzy stanou i tak. "Zjednodušeně, pokud ve druhé polovině roku porostou dále prudce ceny potravin a meziroční růst imputovaného nájemného se začne snižovat, tak se inflace pro domácnosti důchodců dostane nad celkovou inflaci," vysvětluje analytik Akcenty Miroslav Novák.
Inflace v Praze je nižší
Vedle seniorské inflace odkrývají statistiky rozdílné míry zdražování také u dalších skupin obyvatel. Vyplývá z nich například to, že inflace v Praze je oproti zbytku země většinou nižší, konkrétně v květnu činila 15 procent. Ve spotřebním koši Pražanů totiž obecně hrají významnější roli služby. "Ceny služeb přitom rostou pomaleji než ceny zboží," podotýká ekonom Křeček.
Menší váhu v košíku obyvatel metropole oproti průměru mají jak potraviny a alkohol, tak například i doprava. Naopak větší podíl výdajů připadá například na vzdělávání, nájemné z bytu, kulturu a dovolenou nebo návštěvy jídelen a restaurací.
Že inflace působí na každého jinak, si můžete ověřit v kalkulačce osobní inflace. Ta ukazuje, jak inflace ovlivňuje rozpočet modelových českých domácností - mladého svobodného člověka, samoživitele s dítětem, čtyřčlennou rodinu a seniora. Stačí vyplnit měsíční útraty do jednotlivých skupin zboží a služeb.
Jestliže je vaše osobní inflace nižší než ta celorepubliková, která teď činí 16 procent, vaše peníze se při rozložení vašich výdajů znehodnocují pomaleji, než je průměr. Pokud naopak vaše osobní inflace tu hranici překonává, za stejnou částku si toho koupíte méně než "průměrný Čech".
