Rozšíření porodného je v ohrožení. Nejsou peníze, říká Babiš

Petr Kučera Petr Kučera
13. 6. 2014 6:22
Obnovení státního příspěvku na druhé dítě zřejmě projde, není však jisté současné zvýšení limitu pro příjem domácnosti.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Počet rodičů, kteří mají nárok na porodné, se nemusí rozšířit tak, jak navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Plán ministryně Michaely Marksové Tominové (ČSSD) totiž naráží na nedostatek peněz ve státním rozpočtu.

Zatímco po škrtech prosazených exministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) náleží porodné jen na první dítě (ve výši 13 tisíc korun), od roku 2015 by jej matky podle návrhu mohly získat i na druhé dítě (ve snížené úrovni 10 tisíc korun). O tomto rozšíření hovořila už prosincová koaliční smlouva a ministerstvo financí k němu nemá připomínky.

V ohrožení je ale druhý návrh zvyšující takzvaný koeficient. Zatímco dosud mají na porodné nárok domácnosti, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima rodiny, nově by měly nárok až do 2,7násobku.

Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem (ANO) však v připomínkovém řízení upozornilo, že na zvyšování koeficientu se koalice nedohodla. Požaduje také, aby navýšení uhradilo ministerstvo práce a sociálních věcí ze své rozpočtové kapitoly.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí si obě změny vyžádají navýšení výdajů o 330 milionů korun, z toho na zvýšení koeficientu připadá zhruba 120 milionů korun. Celkové výdaje na porodné by tak stouply na přibližně 470 až 480 milionů. Ministerstvo práce a sociálních věcí však potřebné další zdroje nemá a upozorňuje, že ani stávající finanční limity neodpovídají potřebám resortu.

Rozpor mezi úřady tak bude muset řešit vláda, respektive koalice.

Zmírnění Drábkových škrtů

Do konce roku 2010 měla na porodné ve výši 13 tisíc korun nárok každá rodička bez ohledu na počet dětí nebo výši příjmu domácnosti.

Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných prosadila od ledna 2011 omezení porodného jen na první dítě a jen pro domácnosti s příjmem nepřevyšujícím 2,4násobek životního minima rodiny.

Matka a otec žijící ve společné domácnosti (bez dalších osob kromě narozeného dítěte) nyní dostávají porodné na první dítě jen tehdy, jestliže jejich měsíční čistý příjem nepřesáhl 18 504 korun. U matky-samoživitelky činí hranice čistého příjmu 11 712 měsíčně.

Pokud by prošlo zvýšení koeficientu na 2,7násobek životního minima rodiny, dosáhly by na porodné na první dítě domácnosti s čistým příjmem do 20 817 korun, u matky-samoživitelky do 13 176 korun.

Při narození druhého dítěte by limity v praxi stouply ještě výrazněji, protože do životního minima rodiny by se počítaly už dvě děti. Pokud by první z nich bylo mladší šesti let, měly by na porodné u druhého dítěte nárok rodiny s příjmem do 25 515 korun měsíčně, u matky-samoživitelky do 17 874 korun. V případě staršího sourozence by se hranice životního minima ještě mírně zvýšila.

Více peněz pro vícerčata

Nezávisle na tom, zda projde zvýšení koeficientu (hranice pro příjem domácnosti), by si měly polepšit ženy, jimž se současně narodí více dětí. Zatímco dosud dostanou od státu maximálně 19 500 korun (nebo jen 13 tisíc), nově by získaly 23 tisíc korun.

Při takzvaném vícečetném porodu totiž mají nyní matky nárok na zvýšené porodné 19 500 korun (místo standardních 13 tisíc) nezávisle na tom, zda se jim narodí dvojčata, či třeba čtyřčata. Avšak jen v případě, že jde o první porod. Pokud by se matce napoprvé narodilo jedno dítě a teprve při dalším porodu třeba čtyřčata, dostává nyní porodné jen na první dítě ve standardní výši 13 tisíc.

Pokud projde návrh na obnovení porodného na druhé dítě, měla by matka od ledna 2015 získat vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním, nebo druhém porodu.

Stát ušetřil přes miliardu

V roce 2009 vyplatil stát na porodném 1,58 miliardy korun, o rok později 1,57 miliardy. Po Drábkových škrtech klesly výdaje více než o miliardu: V roce 2011 dosáhlo porodné celkem 292 milionů korun, v roce 2012 pak 144 milionů a v loňském roce 148 milionů.

Nárok na porodné nyní zakládá zhruba 11 tisíc dětí ročně, což je něco přes pětinu ze všech dětí narozených v prvním pořadí. Pokud by se nárok rozšířil i na druhé dítě, ale limit příjmu by zůstal na 2,4násobku životního minima, založilo by nárok na porodné dalších 17 až 18 tisíc dětí. Při zvýšení koeficientu na 2,7násobek by nárok na porodné zakládalo 16 až 17 tisíc dětí narozených v prvním pořadí a 24 až 25 tisíc dětí ve druhém pořadí.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy