Rozšíření porodného je v ohrožení. Nejsou peníze, říká Babiš

Petr Kučera Petr Kučera
13. 6. 2014 6:22
Obnovení státního příspěvku na druhé dítě zřejmě projde, není však jisté současné zvýšení limitu pro příjem domácnosti.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha – Počet rodičů, kteří mají nárok na porodné, se nemusí rozšířit tak, jak navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Plán ministryně Michaely Marksové Tominové (ČSSD) totiž naráží na nedostatek peněz ve státním rozpočtu.

Zatímco po škrtech prosazených exministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) náleží porodné jen na první dítě (ve výši 13 tisíc korun), od roku 2015 by jej matky podle návrhu mohly získat i na druhé dítě (ve snížené úrovni 10 tisíc korun). O tomto rozšíření hovořila už prosincová koaliční smlouva a ministerstvo financí k němu nemá připomínky.

V ohrožení je ale druhý návrh zvyšující takzvaný koeficient. Zatímco dosud mají na porodné nárok domácnosti, jejichž příjem nepřevyšuje 2,4násobek životního minima rodiny, nově by měly nárok až do 2,7násobku.

Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem (ANO) však v připomínkovém řízení upozornilo, že na zvyšování koeficientu se koalice nedohodla. Požaduje také, aby navýšení uhradilo ministerstvo práce a sociálních věcí ze své rozpočtové kapitoly.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí si obě změny vyžádají navýšení výdajů o 330 milionů korun, z toho na zvýšení koeficientu připadá zhruba 120 milionů korun. Celkové výdaje na porodné by tak stouply na přibližně 470 až 480 milionů. Ministerstvo práce a sociálních věcí však potřebné další zdroje nemá a upozorňuje, že ani stávající finanční limity neodpovídají potřebám resortu.

Rozpor mezi úřady tak bude muset řešit vláda, respektive koalice.

Zmírnění Drábkových škrtů

Do konce roku 2010 měla na porodné ve výši 13 tisíc korun nárok každá rodička bez ohledu na počet dětí nebo výši příjmu domácnosti.

Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných prosadila od ledna 2011 omezení porodného jen na první dítě a jen pro domácnosti s příjmem nepřevyšujícím 2,4násobek životního minima rodiny.

Matka a otec žijící ve společné domácnosti (bez dalších osob kromě narozeného dítěte) nyní dostávají porodné na první dítě jen tehdy, jestliže jejich měsíční čistý příjem nepřesáhl 18 504 korun. U matky-samoživitelky činí hranice čistého příjmu 11 712 měsíčně.

Pokud by prošlo zvýšení koeficientu na 2,7násobek životního minima rodiny, dosáhly by na porodné na první dítě domácnosti s čistým příjmem do 20 817 korun, u matky-samoživitelky do 13 176 korun.

Při narození druhého dítěte by limity v praxi stouply ještě výrazněji, protože do životního minima rodiny by se počítaly už dvě děti. Pokud by první z nich bylo mladší šesti let, měly by na porodné u druhého dítěte nárok rodiny s příjmem do 25 515 korun měsíčně, u matky-samoživitelky do 17 874 korun. V případě staršího sourozence by se hranice životního minima ještě mírně zvýšila.

Více peněz pro vícerčata

Nezávisle na tom, zda projde zvýšení koeficientu (hranice pro příjem domácnosti), by si měly polepšit ženy, jimž se současně narodí více dětí. Zatímco dosud dostanou od státu maximálně 19 500 korun (nebo jen 13 tisíc), nově by získaly 23 tisíc korun.

Při takzvaném vícečetném porodu totiž mají nyní matky nárok na zvýšené porodné 19 500 korun (místo standardních 13 tisíc) nezávisle na tom, zda se jim narodí dvojčata, či třeba čtyřčata. Avšak jen v případě, že jde o první porod. Pokud by se matce napoprvé narodilo jedno dítě a teprve při dalším porodu třeba čtyřčata, dostává nyní porodné jen na první dítě ve standardní výši 13 tisíc.

Pokud projde návrh na obnovení porodného na druhé dítě, měla by matka od ledna 2015 získat vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním, nebo druhém porodu.

Stát ušetřil přes miliardu

V roce 2009 vyplatil stát na porodném 1,58 miliardy korun, o rok později 1,57 miliardy. Po Drábkových škrtech klesly výdaje více než o miliardu: V roce 2011 dosáhlo porodné celkem 292 milionů korun, v roce 2012 pak 144 milionů a v loňském roce 148 milionů.

Nárok na porodné nyní zakládá zhruba 11 tisíc dětí ročně, což je něco přes pětinu ze všech dětí narozených v prvním pořadí. Pokud by se nárok rozšířil i na druhé dítě, ale limit příjmu by zůstal na 2,4násobku životního minima, založilo by nárok na porodné dalších 17 až 18 tisíc dětí. Při zvýšení koeficientu na 2,7násobek by nárok na porodné zakládalo 16 až 17 tisíc dětí narozených v prvním pořadí a 24 až 25 tisíc dětí ve druhém pořadí.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Policie obvinila dva lidi kvůli úmrtí muže po pádu pod metro

V souvislosti se čtvrtečním úmrtím muže po pádu pod soupravu metra byli zadrženi a obviněni dva lidé. Uvedl to dnes server iDNES.cz. Kvůli věku obviněných nechtěli policisté podle serveru uvést k případu bližší informace.

Muž spadl do kolejiště metra ve čtvrtek kolem 19:30 ve stanici Anděl na lince B. "Bohužel i přes rychlý zásah naší posádky utrpěl muž ve věku zhruba 40 let zranění neslučitelná se životem, na místě zemřel," řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová.

Svědci incidentu podle některých médií uváděli, že muže z nástupiště někdo shodil. Policisté to ale zatím nepotvrdili.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Evropská unie jmenovala svého prvního velvyslance v Británii. Je jím Portugalec

Historicky prvním velvyslancem EU ve Spojeném království se stane Portugalec Joao Vale de Almeida. Podle agentury AFP to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vale de Almeida bude stát v čele diplomatické delegace EU v Londýně od 1. února, tedy od prvního dne po nyní plánovaném datu brexitu, kdy se Británie stane vůči EU takzvanou třetí zemí.

Dvaašedesátiletý Portugalec působil mezi lety 2015 a 2019 jako velvyslanec EU při OSN a od roku 2010 do roku 2014 zastupoval unii ve Spojených státech. Účastnil se tak například vyjednávání o rozsáhlé obchodní smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU, která nakonec nebyla uzavřena.

Vale de Almeida působil rovněž jako šéf kabinetu bývalého předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barrosa. Zastával ale také funkci mluvčího EK v době, kdy evropskou exekutivu často napadal nynější britský premiér Boris Johnson, tehdy v roli bruselského zpravodaje protiunijně orientovaného listu The Daily Telegraph.

Británie by měla EU opustit za týden. Po nedávném schválení takzvané brexitové dohody britským parlamentem dnes dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie podepsala předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. O ratifikaci dohody bude ještě příští středu hlasovat Evropský parlament.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Baník posílil Svozil z konkurenční Opavy

Fotbalisté Ostravy přivedli z Opavy Jaroslava Svozila. Šestadvacetiletý stoper, který je první zimní posilou Baníku, podepsal se Slezany podle klubového webu víceletou smlouvu.

"Jaroslava Svozila jsme dlouhodobě sledovali. Je to stoper v ideálním fotbalovém věku, s kvalitní rozehrávkou a jsme si jisti, že tímto transferem dochází k dalšímu zkvalitnění hráčského kádru. Jednání nebyla úplně jednoduchá, protože jsme nebyli jediní, kdo o něj měl zájem," řekl sportovní ředitel Baníku Marek Jankulovski pro klubový web.

Svozil dnes odcestoval na Maltu, kde se připojí k týmu. "Pokud cesta proběhne bez problémů a trenér se hned rozhodne ho poslat do hry, může už v sobotu nastoupit na Maltě v utkání proti Brnu. Povolení máme," uvedl Jankulovski.

Olomoucký odchovanec Svozil odehrál v první lize za Sigmu a Opavu 56 zápasů, v nichž vstřelil jeden gól.

Další zprávy