Kdo se narodí chudý, má smůlu. Šance zbohatnout je mizivá

Petr Jemelka Petr Jemelka
9. 6. 2014 18:00
Američtí sociologové díky 30letému výzkumu dospěli k závěru, že sociální mobilita v chudinských čtvrtích prakticky neexistuje.
Z ghetta se v podstatě dostat nedá, zjistili sociologové. Ilustrační foto.
Z ghetta se v podstatě dostat nedá, zjistili sociologové. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Baltimore - Ten, kdo se narodí do chudé rodiny a vyrůstá v ghettu, zůstane nejspíše nemajetným a nikdy se nepřestěhuje. Tak by se daly shrnout závěry rozsáhlé studie, na níž američtí vědci pracovali 30 let.

Sociologové od roku 1982 sledovali životy 800 absolventů státních středních škol v jedné z chudinských čtvrtí v Baltimoru.

Ukázalo se, že to, do jaké rodiny se narodili, mělo klíčový vliv téměř na vše v jejich budoucích životech.

Začarovaný kruh

Děti z úplných rodin, v nichž v době narození pracoval alespoň jeden z rodičů, jsou v dospělém životě prokazatelně úspěšnější.

Naopak děti vyrůstající jen s jedním nezaměstnaným rodičem jsou - podle týmu badatelů Karla Alexandera z Univerzity Johna Hopkinse v Marylandu - takřka ztraceny.  

Ke konkrétním číslům: Z 800 sledovaných absolventů veřejných středních škol se do 30 let věku podařilo "zakotvit" ve vyšší sociální třídě jen 33 z nich.

Alexanderův výzkum zároveň potvrdil, že nejlepší investicí do potomkova budoucího života je vzdělání.

Vysokou mají jen 4 % chudých

Toho se ale mladým lidem z chudých rodin ve většině případů nedostává. V osmadvaceti letech měla vysokoškolské vzdělání pouhá 4 % účastníků výzkumu. V případě lidí ze zajištěných rodin se přitom univerzitním diplomem může prokázat téměř polovina (45 %) dotazovaných.

"Tam, kde svůj život začnete, ho s největší pravděpodobností i skončíte. S tím, jak jsme na tom všem pracovali, jsme postupně získali zcela střízlivý pohled na sociální mobilitu," konstatuje Alexander ve studii nazvané Dlouhý stín: Rodinné zázemí, znevýhodněná městská mládež a její dospívání.

V případě chudinských ghett podle něj sociální mobilita prakticky neexistuje.

Je to tak, že tam, kde svůj život začnete, ho s největší pravděpodobností i skončíte.

Mýtus vyvrácen: kriminalita Afroameričanů je stejná

Ještě výraznější rozdíl je mezi bělochy a Afroameričany.

Zatímco 89 procent bílých absolventů středních škol ve 22 letech pracovalo, stejně staří afroameričtí absolventi našli uplatnění jen ve 40 % případů. Propastný rozdíl mezi etniky je patrný přesto, že bílí muži z chudých rodin více inklinují k užívání drog a rizikovému pití alkoholu.

Naopak potíže se zákonem jsou u obou zmíněných skupin srovnatelné (policejní záznam má sledovaných 41 % bílých a 49 % černochů).

Z toho vyplývá, že kriminální minulostí se nezaměstnanost Afroameričanů vysvětlit nedá. Podle Karla Alexandera ale nejde ani o rasismus zaměstnavatelů.

Bílé děti údajně mají širší sociální síť, a tak je větší pravděpodobnost, že jim v případě potřeby někdo z přátel či příbuzných dočasně pomůže, čímž zabrání, aby spadly na společenské dno.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Kvalifikací v Ruce prošla trojice českých skokanů. Sakala spadl

Trojnásobné zastoupení budou mít čeští skokani na lyžích v druhém závodu sezony Světového poháru ve finské Ruce. Po neúspěšné kvalifikaci minulý týden ve Wisle si dnes na severu Evropy postup do závodu zajistili Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa.

Kožíšek obsadil výkonem 112,5 metru 20. místo, Polášek doletěl o půl metru dál, bodově mu to ale stačilo na umístění o sedm příček níž. Štursa proklouzl do postupové padesátky s výkonem 96,5 m jako poslední. Neuspěl Filip Sakala, který neustál doskok a po pádu skončil šedesátý.

Kvalifikaci ovládl Polák Dawid Kubacki, jenž výkonem 135,5 metru předvedl nejdelší skok dne. Vítěz úvodního závodu SP ve Wisle Němec Markus Eisenbichler byl šestý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy