Praha – Více jak desetina lidí, kteří posílají peníze na takzvané penzijní připojištění, nevyužívá hlavní výhodu tohoto typu spoření. Ukládají totiž méně než 300 korun měsíčně, a přicházejí tak o nárok na státní příspěvek. Ukazují to statistiky Asociace penzijních společností ČR.
Ve třetím pilíři důchodového systému (místo penzijního připojištění se teď oficiálně nazývá doplňkové penzijní spoření) je nyní celkem 4,6 milionu lidí. Z toho si méně než 300 korun měsíčně ke konci dubna spořilo 566 tisíc lidí, což je zhruba 12 procent všech účastníků třetího pilíře.
Pokud si tito lidé ukládají peníze do takzvaného transformovaného fondu (bývalé penzijní připojištění), spoří tak na důchod jen o málo výhodněji, než kdyby peníze dávali na nejlepší spořicí účty. Roční výnos se u těchto fondů nyní pohybuje kolem procenta, se státním příspěvkem roste až nad tři procenta.
Účastníky, kteří si spoří méně než 300 korun, lze rozdělit do tří skupin. "V první skupině jsou to ti, kteří mají nastavený trvalý příkaz, a tím pro ně spoření skončilo. Mohli by si sice ukládat více, ale buď změnu stále odkládají, nebo ji nepovažují za důležitou, nebo úplně zapomněli, že si spoří," říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
Ve druhé skupině jsou podle Poklopa ti, kterým finanční situace neumožňuje spořit si víc. A třetí skupinu tvoří lidé, kteří si spoření založili proto, že jim přispívá zaměstnavatel. "Spoří si proto minimální částku (100 Kč), aby vůbec mohli mít smlouvu, ale nemají ambice vkládat do spoření vlastní peníze, spořit za sebe nechávají zaměstnavatele," vysvětluje Poklop. Stát příspěvek vyplácí jen na vlastní příspěvky majitelů smluv.
Penzijní společnosti se na špatně nastavené spoření snaží upozornit hlavně první skupinu lidí. Příliš úspěšné ale nejsou, protože počet lidí, kteří spoří bez dotace od státu se meziročně nesnížil.
Dříve stačilo sto, nově 300 korun
Pravidla pro státní příspěvek zpřísnila vláda vedená Petrem Nečasem od roku 2013 jako součást penzijní reformy. Cílem bylo, aby si lidé na důchod spořili vyšší částky.
Do konce roku 2012 stačilo posílat 100 korun měsíčně a stát k nim přidal 50 korun. Od roku 2013 je potřeba poslat alespoň 300 korun, stát k nim vyplácí minimum 90 korun. Zvedl se také maximální příspěvek od státu z dřívějších 150 na nynějších 230 korun - k tomu je potřeba posílat měsíčně 1000 korun.
| Měsíční úložka |
300 Kč | 400 Kč | 500 Kč | 600 Kč | 700 Kč | 800 Kč | 900 Kč | 1000 Kč |
| Státní příspěvek | 90 Kč | 110 Kč | 130 Kč | 150 Kč | 170 Kč | 190 Kč | 210 Kč | 230 Kč |
Změna je zdarma
Změny výše příspěvků jsou v penzijním spoření bezplatné a lze je provést kdykoli. Kdo si tedy nyní navýší příspěvky, nemusí se obávat, že mu to v budoucnu bude komplikovat život, pokud by se třeba dostal do finančních potíží. Placení příspěvků lze také vždy odložit či spoření přerušit.
Lidé si tedy mohou sjednat vyšší měsíční příspěvek, ale pokud ho následně nezvládnou posílat každý měsíc, nic se neděje. Státní příspěvek dostanou jen v těch měsících, kdy pošlou částku, která bude na státní příspěvek stačit. Je tedy možné například sjednat pravidelnou úložku 500 korun a posílat i méně. O státní příspěvek za měsíce, kdy na něj dosáhnou, lidé nepřijdou.
Naopak to ale neplatí. Kdo pošle více, než kolik má sjednáno, dostane státní příspěvek jen na sjednanou částku. Zbylou sumu mu zhodnotí "jen" výsledek fondu, ve kterém spoří.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
