Nemocenská, ošetřovné, dovolená. Právníci radí, co si nárokovat během pandemie

Kateřina Hovorková Pavla Adamcová Kateřina Hovorková, Pavla Adamcová
24. 4. 2020 6:26
Týká se mě pomoc od státu i s dohodou o provedení práce? Jak je to teď s čerpáním dovolené? A můžu si přivydělat, když pobírám ošetřovné na dítě? On-line deník Aktuálně.cz sestavil pro čtenáře seznam nejpalčivějších otázek z oblasti pracovního práva.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Pravidla pro přidělování finanční pomoci od státu v době pandemie koronaviru jsou pro mnohé lidi nepřehledná. Navíc se výpočty a sazby mění podle situace na trhu. Nestandardně za současných podmínek postupují i mnozí zaměstnavatelé, kteří chtějí ušetřit peníze, ale zároveň i pracovní místa. Zaměstnanci tak snadno ztrácí přehled o tom, na co vlastně mají nárok.

Server Aktuálně.cz proto nastínil odborníkům modelové situace, které nyní zaměstnanci i OSVČ v Česku řeší. Právní odpovědi na ně poskytli partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Koval a vedoucí advokátka Veronika Plešková.

  • Nahlédněte do přehledu, s jakými pracovními překážkami se můžete v současnosti setkat, a zjistěte, jak je řešit.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy