Stát chystá konkurenci populárnímu "penzijku". Plus nebo zbytečnost, přou se experti

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 4. 2020 6:27
Úřad ministryně Aleny Schillerové představil na svém webu novinku - takzvaný účet dlouhodobých investic. Má jít o daňově zvýhodněný produkt, který bude podle ministerstva alternativou k penzijnímu či životnímu pojištění. Expertům se vesměs nápad zamlouvá, realizace ale podle nich nebude snadná.
Foto: iStock

Účet dlouhodobých investic je podle ministerstva financí majetkový účet, který má sloužit k vytváření úspor na stáří. Lidé přes něj budou investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení. 

Investice do toho účtu budou daňově zvýhodněné. Celková maximální částka, o kterou lze snížit základ daně, se navrhuje až na 48 tisíc korun. U současného penzijního spoření je možné odečíst maximálně 24 tisíc korun, pokud si střadatel pošle na účet ročně aspoň 36 tisíc. U životního pojištění je daňové zvýhodnění stejné, ovšem za splnění ještě dalších podmínek. 

Ministerstvo tvrdí, že chystaný účet je v podobné formě využíván v zemích s rozvinutými trhy a napomáhá k aktivnějšímu přístupu občanů ke správě jejich úspor na stáří.

Zákon dále počítá se zavedením nového typu účastnického fondu s alternativním účastnickým fondem. Ten má být alternativou k již existujícím dynamickým fondům. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat dynamičtěji a nabídnout účastníkům v dlouhodobé perspektivě vyšší zhodnocení, ovšem za cenu vyššího rizika.

Řada investičních odborníků nepovažuje nápad za špatný. Otázkou zůstává, proč ministerstvo posílá návrh zákona do světa v době koronavirové krize, kdy není čas na delší debatu. Jde totiž o zásadní změnu v možnostech spoření na stará kolena.

"Češi na tom, že neinvestují, ztrácejí miliardy. Peníze na dlouhodobé cíle, jako je renta (finanční nezávislost), penze (důchod) nebo koupě chalupy za 20 let, které jsou uložené na bankovním účtu, jsou mrtvé. Ne nadarmo je zlatým pravidlem, že na krátkodobé cíle, jako je třeba dovolená, se spoří, na ty dlouhodobé investuje," míní Aleš Prandstetter, ředitel společnosti eFrank.cz.

Doplňuje, že konkurence je vždy pro zákazníka plusem. Věří, že se s novým produktem "penzijko" i "životko" s úspěchem popasují k radosti zákazníků.

Také ekonomovi společnosti Partners Martinovi Mašátovi se nápad líbí.  "Ale realizace bude hodně složitá, protože existuje mnoho různých druhů investic a do různých aktiv, na které nemá ani ČNB páky," říká Mašát.

Podle něj je rozhodně správný krok motivovat k investicím pomocí daňových úlev. "V případě srovnání podmínek by se rychle ukázalo, jaký produkt z těch tří je opravdu pro daného klienta výhodný, a myslím si, že penzijní spoření by díky nelikviditě s investicemi, respektive podílovými fondy, prohrálo. Podobné je to u pojištění, kdy v mnoha případech nešlo o riziko, ale o zbytečně drahou investici. Nový účet se tak určitě rychle stane velkou konkurencí," odhaduje Mašát.

Nicméně připomíná, že "penzijko" si kromě daňového zvýhodnění dál ponese příspěvky od státu a často i zaměstnavatelů, což kompenzuje jeho dlouhodobou nelikviditu. Příspěvek od státu činí maximálně 230 korun měsíčně při úložce alespoň tisíc korun měsíčně.

Není o to zájem, tvrdí asociace

Výhody penzijního spoření připomíná také Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR, který ale zavedení nového účtu nechápe. 

"Další penzijní produkt se státní podporou ve formě daňových úlev mi z hlediska motivace nedává smysl. A to proto, že doplňkové penzijní spoření již aspekty investičního produktu splňuje, lze volit míru rizika. Zavedením dalšího penzijního produktu dojde pouze k přerozdělování peněz a do důchodového systému to předpokládané nové finanční prostředky nepřinese," říká Poklop.

Doplňuje, že asociace po dalším penzijním investičním produktu navíc neregistruje žádnou poptávku a nepovažuje účet dlouhodobých investic za potřebný.

"Účastník, který vyváženě či dynamicky investuje v dlouhodobém horizontu, ukládá například tisícovku měsíčně po dobu 35 let, si může do penze vzít hodně přes milion korun a v penzi po dobu pětadvaceti let mít měsíčně navíc několik tisícovek. V porovnání s daňovou úlevou 48 tisíc je to, myslím, nesrovnatelné," dodává Poklop.

Kolik to vezme z rozpočtu

Ve zprávě ministerstva jsou mimo jiné i první odhady, jak by se nová nabídka k investicím mohla projevit na státní kase: "Pokud by například nově uplatnilo 100 tisíc poplatníků odpočet ze zaplacených příspěvků na účet dlouhodobých investic od základu daně ve výši 10 tisíc, na inkaso daně z příjmů fyzických osob by to mělo negativní vliv ve výši 150 milionů korun ročně na úrovni veřejných rozpočtů."

Otázkou tedy je, zda je další rozpočtové minus v koronakrizi rozumné. "Z jedné strany se zajisté objeví rozpočtové minus, z té druhé je v určitém časovém horizontu bohatší populace, což můžeme vidět ve státech, kde má investování dlouhou tradici," připomíná Prandstatter z eFrank.cz. "Víme, že na důchody v takové výši, jaká je dnes, nebude. A je potřeba náklady na změnu důchodového systému rozložit v čase, a čím dříve začneme, tím lépe, neb už teď je pozdě. Ve světle budoucí důchodové krize bude ta koronavirová epizodou. A čím více lidí se zachrání samo nebo jen s mírnou pomocí fiskálu, tím lépe pro ten zbytek a pro stát jako takový," dodává. 

Podle Mašáta jde především o zvýšení dlouhodobých úspor lidí, které zase umožňují ekonomice více investovat, a hlavně také připravit si rezervy na další podobné období. "I v současné situaci je vidět, že lidé bez úspor jsou na tom mnohem hůř než ti, kteří průběžně investovali nebo spořili," uzavírá ekonom. 

Návrh zákona souvisí s koncepcí rozvoje kapitálového trhu v Česku na roky 2019 až 2023, o které ministerstvo financí informovalo loni v březnu. Cílem je přinést českým domácnostem další možnost zhodnocování úspor, podnikům alternativu k bankovnímu financování a pražské burze vyšší objemy obchodů.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 1 hodinou

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy