Stát chystá konkurenci populárnímu "penzijku". Plus nebo zbytečnost, přou se experti

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
17. 4. 2020 6:27
Úřad ministryně Aleny Schillerové představil na svém webu novinku - takzvaný účet dlouhodobých investic. Má jít o daňově zvýhodněný produkt, který bude podle ministerstva alternativou k penzijnímu či životnímu pojištění. Expertům se vesměs nápad zamlouvá, realizace ale podle nich nebude snadná.
Foto: iStock

Účet dlouhodobých investic je podle ministerstva financí majetkový účet, který má sloužit k vytváření úspor na stáří. Lidé přes něj budou investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení. 

Investice do toho účtu budou daňově zvýhodněné. Celková maximální částka, o kterou lze snížit základ daně, se navrhuje až na 48 tisíc korun. U současného penzijního spoření je možné odečíst maximálně 24 tisíc korun, pokud si střadatel pošle na účet ročně aspoň 36 tisíc. U životního pojištění je daňové zvýhodnění stejné, ovšem za splnění ještě dalších podmínek. 

Ministerstvo tvrdí, že chystaný účet je v podobné formě využíván v zemích s rozvinutými trhy a napomáhá k aktivnějšímu přístupu občanů ke správě jejich úspor na stáří.

Zákon dále počítá se zavedením nového typu účastnického fondu s alternativním účastnickým fondem. Ten má být alternativou k již existujícím dynamickým fondům. U tohoto typu fondu mají být poplatky i investiční strategie volnější, aby mohly penzijní společnosti investovat dynamičtěji a nabídnout účastníkům v dlouhodobé perspektivě vyšší zhodnocení, ovšem za cenu vyššího rizika.

Řada investičních odborníků nepovažuje nápad za špatný. Otázkou zůstává, proč ministerstvo posílá návrh zákona do světa v době koronavirové krize, kdy není čas na delší debatu. Jde totiž o zásadní změnu v možnostech spoření na stará kolena.

"Češi na tom, že neinvestují, ztrácejí miliardy. Peníze na dlouhodobé cíle, jako je renta (finanční nezávislost), penze (důchod) nebo koupě chalupy za 20 let, které jsou uložené na bankovním účtu, jsou mrtvé. Ne nadarmo je zlatým pravidlem, že na krátkodobé cíle, jako je třeba dovolená, se spoří, na ty dlouhodobé investuje," míní Aleš Prandstetter, ředitel společnosti eFrank.cz.

Doplňuje, že konkurence je vždy pro zákazníka plusem. Věří, že se s novým produktem "penzijko" i "životko" s úspěchem popasují k radosti zákazníků.

Také ekonomovi společnosti Partners Martinovi Mašátovi se nápad líbí.  "Ale realizace bude hodně složitá, protože existuje mnoho různých druhů investic a do různých aktiv, na které nemá ani ČNB páky," říká Mašát.

Podle něj je rozhodně správný krok motivovat k investicím pomocí daňových úlev. "V případě srovnání podmínek by se rychle ukázalo, jaký produkt z těch tří je opravdu pro daného klienta výhodný, a myslím si, že penzijní spoření by díky nelikviditě s investicemi, respektive podílovými fondy, prohrálo. Podobné je to u pojištění, kdy v mnoha případech nešlo o riziko, ale o zbytečně drahou investici. Nový účet se tak určitě rychle stane velkou konkurencí," odhaduje Mašát.

Nicméně připomíná, že "penzijko" si kromě daňového zvýhodnění dál ponese příspěvky od státu a často i zaměstnavatelů, což kompenzuje jeho dlouhodobou nelikviditu. Příspěvek od státu činí maximálně 230 korun měsíčně při úložce alespoň tisíc korun měsíčně.

Není o to zájem, tvrdí asociace

Výhody penzijního spoření připomíná také Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR, který ale zavedení nového účtu nechápe. 

"Další penzijní produkt se státní podporou ve formě daňových úlev mi z hlediska motivace nedává smysl. A to proto, že doplňkové penzijní spoření již aspekty investičního produktu splňuje, lze volit míru rizika. Zavedením dalšího penzijního produktu dojde pouze k přerozdělování peněz a do důchodového systému to předpokládané nové finanční prostředky nepřinese," říká Poklop.

Doplňuje, že asociace po dalším penzijním investičním produktu navíc neregistruje žádnou poptávku a nepovažuje účet dlouhodobých investic za potřebný.

"Účastník, který vyváženě či dynamicky investuje v dlouhodobém horizontu, ukládá například tisícovku měsíčně po dobu 35 let, si může do penze vzít hodně přes milion korun a v penzi po dobu pětadvaceti let mít měsíčně navíc několik tisícovek. V porovnání s daňovou úlevou 48 tisíc je to, myslím, nesrovnatelné," dodává Poklop.

Kolik to vezme z rozpočtu

Ve zprávě ministerstva jsou mimo jiné i první odhady, jak by se nová nabídka k investicím mohla projevit na státní kase: "Pokud by například nově uplatnilo 100 tisíc poplatníků odpočet ze zaplacených příspěvků na účet dlouhodobých investic od základu daně ve výši 10 tisíc, na inkaso daně z příjmů fyzických osob by to mělo negativní vliv ve výši 150 milionů korun ročně na úrovni veřejných rozpočtů."

Otázkou tedy je, zda je další rozpočtové minus v koronakrizi rozumné. "Z jedné strany se zajisté objeví rozpočtové minus, z té druhé je v určitém časovém horizontu bohatší populace, což můžeme vidět ve státech, kde má investování dlouhou tradici," připomíná Prandstatter z eFrank.cz. "Víme, že na důchody v takové výši, jaká je dnes, nebude. A je potřeba náklady na změnu důchodového systému rozložit v čase, a čím dříve začneme, tím lépe, neb už teď je pozdě. Ve světle budoucí důchodové krize bude ta koronavirová epizodou. A čím více lidí se zachrání samo nebo jen s mírnou pomocí fiskálu, tím lépe pro ten zbytek a pro stát jako takový," dodává. 

Podle Mašáta jde především o zvýšení dlouhodobých úspor lidí, které zase umožňují ekonomice více investovat, a hlavně také připravit si rezervy na další podobné období. "I v současné situaci je vidět, že lidé bez úspor jsou na tom mnohem hůř než ti, kteří průběžně investovali nebo spořili," uzavírá ekonom. 

Návrh zákona souvisí s koncepcí rozvoje kapitálového trhu v Česku na roky 2019 až 2023, o které ministerstvo financí informovalo loni v březnu. Cílem je přinést českým domácnostem další možnost zhodnocování úspor, podnikům alternativu k bankovnímu financování a pražské burze vyšší objemy obchodů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy