Brno - Stát se zachoval nespravedlivě, když připravil o podporu v nezaměstnanosti ženu, která čtyři měsíce pracovala zadarmo jako účetní pro občanské sdružení.
O porušení zákona rozhodl Nejvyšší správní soud, který se tak zastal ženy z Olomouce ve sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Ve svém verdiktu, zveřejněném ve sbírce nejdůležitějších rozhodnutí, soud určil obecná pravidla pro posuzování podobných případů.
Dohoda mezi pracovníkem a zaměstnavatelem, která slibuje možné vyplacení peněz v budoucnu a je podmíněna nejistými podmínkami (v tomto případě získáním grantu nebo dotace), není podle soudu dohodou o provedení práce a nezakládá pracovněprávní vztah.
"Takzvaná závislá práce nemůže být vykonávána bez nároku na odměnu," rozhodl Nejvyšší správní soud.
Vyřazena z evidence
Žena evidovaná jako uchazečka o zaměstnání uzavřela na začátku roku 2009 s jedním občanským sdružením ústní dohodu, že pro něj povede účetnictví. A to přinejmenším dočasně zadarmo. Za každý měsíc by dostala čtyři tisíce korun pouze v případě, že se občanskému sdružení podaří získat grant.
Právě kvůli tomu, že žena takto od ledna do květma 2009 pracovala a neoznámila to, ji úřad práce před třemi roky vyřadil z evidence uchazečů, čímž přišla o podporu v nezaměstnanosti.
Dohodu s občanským sdružením, kterému se nakonec po čtyřech měsících podařilo peníze získat, pak žena potvrdila v dubnu 2009 i písemnou smlouvou.
Úřad práce a poté i ministerstvo rozhodly, že žena porušila svoje povinnosti. To, že bude vykonávat práci pro občanské sdružení, totiž neoznámila do osmi pracovních dnů od své lednové evidence na úřadu práce, jak jí údajně ukládal zákon. (Dodejme, že v té době ještě existovala možnost přivýdělku k podpoře, a to právě do výše 4000 korun měsíčně).
Podle úředníků nebylo podstatné, že žena pracovala čtyři měsíce bezplatně. A jejich názor pak potvrdil i Městský soud v Praze. Ženu prý vyřadili z evidence oprávněně. "Není rozhodující, zda byla odměna ženě vyplacena, neboť uzavřenou dohodou jí vznikl nárok na její vyplacení," konstatovali soudci.
Přečtěte si také
- Průměrná mzda v Česku reálně klesá, požírá ji inflace
- Povinný sport ve firmě? Pracovní úraz, rozhodl soud
- Předstíráte práci? Důvod k okamžité výpovědi, řekl soud
- Dokdy si vybrat zbytek dovolené? Už vám ji neproplatí
- Pracoval jen za jídlo a pivo, stát ho chce potrestat
- Místo práce kouřil. Je to pracovní úraz, rozhodl soud
Úřady ženu poškodily
Žena našla zastání až u Nejvyššího správního soudu. Ten předchozí argumenty odmítl a zrušil všechna rozhodnutí včetně verdiktu Úřadu práce v Olomouci.
Podle soudců byla žena jednoznačně postupem úřadů poškozena.
Odměna, která je závislá na nejistých podmínkách (konkrétně tomu, zda se podaří získat dotaci), není podle Nejvyššího správního soudu odměnou za práci podle zákoníku práce.
"Mzdu, plat nebo odměnu z dohody totiž není možné vázat na splnění nejisté podmínky v budoucnu - tedy až zaměstnavatel získá finanční prostředky (pokud je vůbec získá), a teprve poté, co bude disponovat dostatečnými finančními prostředky, mzdu, plat nebo odměnu z dohody zaměstnanci poskytne," rozhodli soudci.
Povinnost oznámit uzavření dohody o vykonání práce sice žena měla, ale až po podpisu písemné smlouvy po čtyřech měsících práce zadarmo. "Neměla tedy povinnost oznámit počáteční ústní dohodu úřadu práce do osmi kalendářních dnů ode dne jejího uzavření," rozhodli soudci.
Žena tak neměla být z evidence vyřazena a nemohla přijít o podporu v nezaměstnanosti.
