Praha - Problémy s placením nájemného má až 171 tisíc tuzemských domácností, což je přibližně pětina z celkového počtu nájemních bytů v České republice. Uvedl to dnes předseda Sdružení nájemníků a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Odvolává se přitom na „zkušenosti z poraden" a statistické údaje.
Počet neplatičů sice podle Křečka výrazně neroste, významně se ale zvyšuje podíl nájemného na celkových výdajích domácností. "Musí potom omezovat další výdaje jako například peníze na výživu, volný čas a podobně. Lidé sice nájem zaplatí, ale to co jim často zbývá, je směšné," říká Křeček.
Podle Českého statistického úřadu utrácely domácnosti ve druhém čtvrtletí za bydlení a energie 21,3 procenta celkových výdajů. Druhou nejnákladnější položkou byly výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje, které se podílejí 19,1 procenty. Na třetí příčce jsou výdaje za dopravu (12,1 procenta).
Sdružení chce u politiků prosadit nový zákon o nájemném, který by určoval výši nájmů a způsob jejich zvyšování. Nová norma prý musí vycházet z reálné situace lidí, a nikoli ze současné výše tržních nájmů. Do oblasti tržního nájemného patří v současnosti podle sdružení údaj přibližně 22 procent bytů, většina nájemních bytů stále patří do režimu regulovaného nájemného.
Podle březnových údajů ministerstva pro místní rozvoj je ale počet ohrožených domácností výrazně nižší. Do problémů s placením nájmu by se podle ministerstva mohlo v roce 2010 dostat přibližně 40 tisíc domácností. Pro zhruba dva tisíce z nich může být situace kritická natolik, že mohou skončit „na ulici".
Regulované nájmy vyskočí nahoru
Zhruba polovina bývalých okresních měst zvýší od příštího roku regulované nájemné na maximální možnou úroveň. Lidem v městských bytech se tak nájmy zvednou o desítky procent.
Některé radnice mírní zdražení tím, že nárůst umožněný ministerstvem pro místní rozvoj rozkládají do několika let, jiné poskytují úlevy sociálně slabým občanům nebo nabízejí na výměnu menší byty.
Radnice musejí obyvatele městských bytů informovat o zvýšení nájmu tři měsíce předem, aby se lidé mohli případně bránit u soudu. Jeho výše vychází z koeficientu, který stanovilo ministerstvo pro místní rozvoj.
Maximální možné zdražení postihne například nájemníky v Břeclavi, od ledna zaplatí o 57 procent víc. Naopak nájemné se od ledna nezvýší v některých částech hlavního města (Praha 4, 7, 8, 11 nebo 13), v řadě brněnských čtvrtí nebo třeba v Mladé Boleslavi, Příbrami či Kladně.
Nestačí to ani na opravy, říkají majitelé
Naopak majitelům domů připadá státem určené tempo deregulace stále nedostatečné. I po ukončení jednostranného navyšování v roce 2010 nebo 2012 bude stále 20 až 60 procent pod cenou místně obvyklého (tržního) nájemného. Deregulované nájemné tak v mnoha případech nezaplatí majitelům ani náklady na potřebný provoz, údržbu či rekonstrukce nemovitosti.
Čtěte také: Regulované nájemné u soudu. Zástupce majitelů odpovídal Sněmovna zavádí novou sociální dávku na bydlení Nespravedlnost? Nutnost? Diskutujte o regulovaném nájmu |
Také podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka přibývá lidí, kteří nemají dost prostředků na zaplacení regulovaného nájmu. Jde zejména o seniory a nezaměstnané. Řešením ale podle něj není další dotování ze soukromých peněz majitelů domů. Prosazuje proto přijetí zákona o sociálním bydlení a zavedení sociálních dávek na bydlení. Ten by měl zajistit, aby lidé nemuseli platit za bydlení více než 25 procent ze svých příjmů včetně úspor.
Sdružení majitelů domů se již dříve obrátilo k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, ten ale zatím nerozhodl. V obdobném polském případě dal za pravdu majitelům domů. Těch se několikrát zastal také český Ústavní soud, vlády (nezávisle na politické příslušnosti) však následně jeho rozhodnutí vždy obešly nebo ignorovaly.