Penzijní fondy vydělaly méně. Známe kompletní výsledky

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
7. 5. 2015 7:34
Společnosti čekají pokles výnosů i v dalších letech. Snaží se proto prosadit zvýšení poplatků, které jim lidé za penzijní připojištění platí.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Thinkstock

Praha – Výnosy transformovaných penzijních fondů, v nichž si spoří na důchod více než 4,5 milionu lidí, se loni oproti předchozímu roku propadly. Kopírovaly tak celý finanční trh. Díky tomu, že v roce 2014 výrazně klesla také inflace (na 0,4 procenta), mohou přesto všechny penzijní společnosti hlásit, že svůj hlavní úkol u penzijního připojištění zvládly - úspory na důchod totiž reálně zhodnotily.

Výsledky za loňský rok už oznámilo všech osm penzijních společností. Nejvyššího zhodnocení dosáhla Penzijní společnost České pojišťovny, pod níž spadají také dříve uzavřené smlouvy o penzijním připojištění s Generali. Její transformovaný fond za loňský rok připíše čisté zhodnocení ve výši 1,7 procenta. Druhý nejlepší výsledek hlásí penzijní společnost ze skupiny Allianz s 1,64 procenta.

Oproti roku 2013 tedy nejlepší výsledek spadl o 0,59 procentního bodu. Předloňský premiant - Axa penzijní společnost - tehdy připsal výnos 2,29 procenta. Za loňský rok skončila Axa třetí s výnosem 1,46 procenta.

Výnosy transformovaných fondů (bývalé penzijní připojištění) za rok 2014

Penzijní společnost 2014 2013
České pojišťovny (+Generali) 1,7 % 2,1 %
Allianz 1,64 % 1,6 %
Axa 1,46 % 2,29 %
České spořitelny 1,42 % 1,3 %
ČSOB 1,4 % 1,7 %
Komerční banky 1,35 % 1,44 %
NN (dříve ING) 1,13 % 1,41 %
Conseq 0,7 % 2,17 %
Inflace 0,4 % 1,4 %

Zdroj: penzijní společnosti

Nejhorší výsledek za rok 2014 - ve výši 0,7 procenta - zaznamenal transformovaný fond české penzijní společnosti Conseq, která v roce 2013 převzala klienty penzijního fondu Aegon. I tento výnos sice stačil na inflaci, ale po jejím odečtení dosáhlo reálné zhodnocení za loňský rok u Consequ jen 0,3 procenta. O rok dříve přitom na inflaci nestačil penzijní společnosti České spořitelny ani výnos ve výši 1,3 procenta, protože spotřebitelské ceny v roce 2013 tehdy rostly o 1,4 procenta.

Výnos, který připisuje penzijní společnost, je pouze jedna část z celkového zhodnocení vložených peněz. O jistý výnos - do zhruba čtyř procent ročně - se pak totiž stará státní příspěvek.

Firmy chtějí vyšší poplatky

Penzijní společnosti varují, že výnosy transformovaných fondů, které ze zákona musí každý rok garantovat nezáporné zhodnocení, budou i nadále klesat. Dlouhodobě totiž klesají výnosy ze státních dluhopisů, do nichž penzijní společnosti umisťují drtivou většinu peněz uložených v transformovaných fondech. "Dostát garanci nezáporné nuly bude v prostředí nízkých výnosů kapitálově více a více náročnější," uvedla Asociace penzijních společností v materiálu pro důchodovou komisi.

Penzijní společnosti proto chtějí, aby komise navrhla vládě změnu poplatků, které mohou vybírat od klientů v transformovaných fondech. Dnes si mohou firmy ročně strhnout poplatek ve výši 0,6 procenta z uložených peněz a 15 procent ze zhodnocení. Nyní chtějí poplatky změnit na 0,8 procenta za správu a 10 procent ze zhodnocení. Celková výše poplatku by se tak podle výpočtů penzijních společností zvedla o 0,1 procenta z uložených peněz. Pro střadatele, který má ve fondu například 100 tisíc korun, by to znamenalo zdražení o sto korun ročně.

Penzijní společnosti si tak na poplatcích polepšily o více jak 300 milionů korun ročně. Na konci roku 2014 měli lidé v transformovaných fondech uloženo celkem 312 miliard korun. Pokud ke zvýšení poplatků nedojde a výnosy dluhopisů nevzrostou, může podle Asociace penzijních fondů dojít ke konsolidaci trhu, byť již dnes na něm funguje pouze osm penzijních společností.

Důchodová komise bude o těchto a dalších návrzích na změnu ve třetím důchodovém pilíři jednat 21. května, kdy má také dát vládě konkrétní návrhy na změny.

Větší výnos? Zkuste účastnický fond

Kdo má u "penzijního připojištění" zájem o vyšší výnos, může zvážit přestup z transformovaného fondu do účastnického. U této nové varianty se totiž zhodnocení za loňský rok pohybovalo mezi 1,6 až 13,2 %, podle rizikového zaměření fondu.

Nové (účastnické) fondy však už nenabízejí garanci alespoň "nulového zhodnocení" ani výsluhovou penzi jako starší, tedy transformované fondy. Nárok na výplatu naspořených peněz u nich zároveň vzniká později - až s důchodovým věkem. Na druhou stranu nabízejí právě možnost vyššího zhodnocení peněz.

"Každý klient by podle svého věku a priorit měl pečlivě zvážit, zda se mu přestup vyplatí. Některým lidem, kterým například zbývá pár let do výsluhové penze či starobní penze, se to většinou nevyplatí. Jiným, kteří mají ještě dlouhá léta do penze a neovlivní je uvedené nevýhody spojené s přestupem, lze přestup z transformovaného fondu do některého z účastnických fondů s možností volby odpovídající investiční strategie jistě doporučit,“ říká Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust.

Změny od roku 2013

Od roku 2013 spustila vláda Petra Nečase hlavní část své důchodové reformy. Ta vedle zavedení druhého pilíře důchodového systému (který současná koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zruší) změnila i pravidla penzijního připojištění - třetího pilíře.

Penzijní připojištění se starými podmínkami se „prodávalo" jen do konce listopadu 2012. Celkem bylo v tomto systému ke konci loňského roku téměř 4,558 milionu smluv. Fondy se starými podmínkami se „zakonzervovaly" v takzvaných transformovaných fondech.

Od roku 2013 mohou lidé vstupovat jen do účastnických fondů. Tento nový systém penzijního připojištění už nenabízí garanci nezáporného zhodnocení, úspory se tedy mohou i znehodnotit. Na druhé straně tím však skončilo omezení, které fondům bránilo v odvážnějším investování a - teoreticky - v možnosti vyššího zhodnocení úspor. Lidé si nyní mohou vybrat z různých investičních strategií.

Pro nové i staré fondy (smlouvy) se změnil systém vyplácení státního příspěvku. Zatímco ještě v roce 2012 bylo možné získat minimální příspěvek ve výši 50 korun už za vklad 100 korun měsíčně, od roku 2013 se hranice vkladu pro získání minimálního příspěvku zvýšila na 300 korun. Zároveň s tím ale vzrostla také výše minimálního i maximálního státního příspěvku.

Při měsíční úložce v rozmezí od 300 do 999 korun státní podpora nově činí 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun. Za tisíc a více korun pak od státu získáte 230 korun. Dříve bylo maximum sice možné získat už při úložce ve výši 500 korun, ale jeho výše činila 150 korun.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy