K ustáleným výrazům evropského slangu se po Grexitu (odchodu Řecka z eurozóny) přidává další - Spexit. A k němu dojde možná ještě dříve než v případě Řecka.
Proč? Lze najít nejméně šest pádných důvodů.
U Španělska je daleko větší pravděpodobnost, že v případě eskalace dluhové krize opustí eurozónu. Je příliš velké na to, aby ho bylo možné zachránit, je již znavené diktátem úsporných opatření z Evropy a po vystoupení z eurozóny může využít příležitostí v jiném společenství - ve velké rodině španělsky mluvících zemí celého světa. Pro Španělsko nemá smysl pokládat na oltář společné měny takové oběti jako Řecko.
I přes blížící se řecké volby (které mimochodem podle průzkumů nedopadnou příliš "proevropsky") plní titulky evropských novin spíše Španělsko. S jeho ekonomikou to jde od deseti k pěti. Dluhopisové trhy se nenechávají ukolébat a tlačí výnosy znovu k nad 6,5 %. Stejně jako v případě Řecka akutně hrozí španělskému finančnímu sektoru run na banky.
Historie kapitalismu nepamatuje propad cen aktiv, který by nenásledovala bankovní krize. Španělské splasknutí nemovitostní bubliny bylo ohromující, takže není důvod, proč by se mělo stát výjimkou z tohoto pravidla.
Situace ve Španělsku je vážná: ekonomika zpět v recesi, čtvrtina lidí bez práce, maloobchodní tržby meziročně o 10 % nižší a příkazy z Bruselu stále stejné jako pro ostatní země bojující s dluhovou krizí: škrtat nehledě na negativní vývoj ekonomiky (nechat ekonomiku klesat a nezaměstnanost růst tak dlouho, dokud mzdy nespadnou na tak nízkou úroveň, která bude odrážet skutečnou produktivitu a umožní opět konkurenceschopnou produkci).
V Řecku se vláda snažila (alespoň do voleb) požadavky Bruselu plnit, stejně tak v Irsku, Portugalsku a Itálii. Španělé cíl deficitu veřejných financí nedodrželi a ve společnosti sílí vůči diktátu z Bruselu odpor.
Proč je tedy Španělsko kandidátem na odchod z eurozóny číslo jedna?
1. Too Big To Rescue
Když přijde na bankroty, je eurozóna schopna zachránit malé Řecko, jehož ekonomika má hodnotu pouhých 230 miliard eur. Pokud k tomu bude vůle, může ho dotovat permanentně. I kdyby Řekové zvolili vládu odmítající záchranné balíčky, může eurozóna nějaké peníze ve snaze udržet klid na finančních trzích obětovat - pumpování 10 % HDP do řecké ekonomiky stojí "jen" 23 miliard eur.
To není případ Španělska. Pokud jeho ekonomika zkolabuje, prostředky na záchranu budou chybět.
2. Španělé nechtějí další škrty
Protesty začaly před rokem v Madridu, rozšířily se odtud do Řecka a dalších evropských zemí. Potřeby úspor vyprovokovaly silné reakce opozice. Zemi ještě čeká několik těžkých let, ale zdá se, že na to není vůbec připravena.
3. Španělsko má na rozdíl od Řecka reálnou ekonomiku
Řekové se života bez eurozóny bojí jako čert kříže. Ve skutečnosti totiž nejsou schopni produkovat téměř nic.
Španělsko může být úspěšnou ekonomikou s respektovaným průmyslem a poměrem vývozu k HDP 26 % (tedy srovnatelným se Spojeným královstvím, Francií nebo Itálii) i mimo eurozónu. Například japonská automobilka Nissan zde nedávno oznámila novou důležitou investici.
Španělským problémem byla svěrací kazajka společné měny, která způsobila realitní bublinu s katastrofálními následky. Pokud se země postaví na vlastní nohy, může ji díky prosperujícím exportním odvětvím čekat v budoucnu zdravý růst.
Zbytek článku čtěte na InvestičníWeb.cz
| Čtěte zbytek článku: Další tři důvody pro španělský odchod |
