Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Ochrana whistleblowerů

Na konci roku 2021 vyprší lhůta daná evropskou směrnicí pro přijetí zákona, který chrání oznamovatele protiprávních jednání ve firmách a upravuje oblast takzvaného whistleblowingu, tedy ochrany oznamovatelů.

• Ačkoliv návrh zákona existuje, nebyl zatím přijat. Dojde k tomu nejdříve v roce 2022.

"Podrobná úprava whistleblowingu bude přitom znamenat převrat v oblasti ochrany zaměstnanců i jiných osob, které se dozvědí o protiprávním jednání a toto jednání ohlásí. Jakkoliv se jedná o chvályhodný institut, je zřejmé, že zejména v podmínkách Česka může být zneužíván. Oznamovatel, který bude mít důvodné a oprávněné podezření na protiprávní jednání v rámci firmy, bude požívat ochrany a zaměstnavatel vůči němu nemůže v souvislosti s oznámením učinit odvetné opatření," vysvětluje advokát PwC Legal Petr Glogar.

Zaměstnavatel bude mít povinnost celou oznámenou záležitost prošetřit, a pokud zjistí, že je oznámení důvodné, musí přijmout opatření, která takovému jednání zabrání. Zaměstnavatel či veřejná instituce musí zavést takzvaný vnitřní oznamovací systém a najít člověka, který bude stížnosti a podněty shromažďovat a bude je vyřizovat. 

Měla by existovat i možnost podat oznámení o protiprávním jednání na ministerstvo spravedlnosti. "Nejen z tohoto důvodu je pro zaměstnavatele velmi důležité nastavit pečlivě interní pravidla whistleblowingu tak, aby zaměstnanec oznamoval zjištěné protiprávní jednání především interně a obdržel v daných lhůtách řádnou odpověď a vyřešení svého oznámení," dodává Glogar.

Podle současného návrhu zákona se budou uvedené povinnosti týkat zaměstnavatelů s nejméně 25 zaměstnanci, veřejných zadavatelů, obcí s více než pěti tisíci obyvateli nebo bank a pojišťoven.

• Babišova "vláda boje proti korupci". Prosadila minimum zákonů, některé ani nevznikly