Jídlo, oblečení i nábytek. Nákupy v Polsku zlevňují, zlotý je rekordně nejslabší

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
29. 9. 2021 7:54
Čechům nebývale zlevňují nákupy v sousedním Polsku. Měnový kurz se totiž minulý týden dostal pod hranici 5,50 koruny za polský zlotý - byl tak nejslabší v novodobé historii. Zatímco cest do Polska za výhodnějším zbožím přibylo, Poláci si naopak za svou měnu smění o něco méně českých korun než dřív. Od příhraniční turistiky je to ovšem zatím neodradilo.
Polský zlotý, ilustrační foto
Polský zlotý, ilustrační foto | Foto: Reuters

Podobně levná byla polská měna naposledy před deseti lety. Zatímco minulý týden se zlotý obchodoval za 5,48 koruny, v druhé polovině září 2011 se propadl na 5,49 koruny. "Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun," podotýká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Připomíná, že slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky výhodnému kurzu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než je běžné. "Nakupují nejen potraviny, ale třeba i oděvy nebo nábytek. A to i přesto, že v Polsku roste inflace. Nyní dosahuje pěti procent," vysvětluje Kovanda.

V Česku míra inflace překonala už čtyři procenta.   

Jeho slova potvrzuje i místostarosta města Krnov Pavel Moravec. "Příznivější podmínky pro české občany mohou být podnětem ke zvýšení četnosti návštěvnosti v Polsku, a to nejen v oblasti nákupů drobného zboží, ale také například ve využívání některých služeb, zejména pak v cestovním ruchu," říká Moravec.

Naopak menší intenzitu návštěv ze strany polských turistů v Krnově ale nezaznamenali. "Vzhledem k poměrně krátkému období změny kurzu obou měn a také k léty oboustrannému vzájemnému navštěvování našich zemí jsme prozatím žádnou změnu u polských turistů nezaznamenali," doplňuje starosta. 

Ani na známých výletních místech poblíž hranic výraznější úbytek polských turistů neevidují. "Po skončení prázdnin sice polských turistů lehce ubylo, ale těžko říci, zda je to kvůli měně, nebo kvůli kontrolám na hranicích v souvislosti s covidovými omezeními na obou stranách hranice. Ale nic dramatického to není," říká jedna z pracovnic Turistického informačního centra Adršpašské skály. 

V Hřensku je podle zaměstnanců turistického centra Poláků stále stejné množství, například restaurace u Pravčické brány měla o víkendu ve srovnání s létem polských turistů dokonce ještě více. "Jestli se sem chtějí přijet podívat, tak je pár korun navíc neodradí," domnívá se místní číšnice. 

Centrální bankéři v Polsku úřadují

Oslabování polské měny má podle ekonoma Kovandy několik příčin. Loni koncem roku proti ní začala intervenovat polská centrální banka. A to proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo post-pandemické zotavování polské ekonomiky.   

"Navíc polská centrální banka drží základní sazbu stále na historicky rekordně nízké úrovni, 0,1 procenta, kam ji srazila loni, když propukla pandemie. To pomáhá vysvětlit, proč zlotý ztrácí proti české koruně. Česká národní banka totiž už svoji základní sazbu zvedá. A letos ji s největší pravděpodobností ještě razantně zvýší, z nynější úrovně 0,75 procenta na 1,25, možná i na 1,5 procenta," předpovídá Kovanda. 

Doplňuje, že více než procentní bod rozdílu v úročení představuje natolik významné vyhlížené zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv, namísto těch ve zlotém. "Což jen korunu vůči zlotému déle zpevní. Další mírné posilování koruny vůči polské měně je tedy poměrně pravděpodobné," dodává Kovanda.   

Silná koruna je problém pro export

Jak upozorňuje Tomáš Volf ze spořitelního družstva Citfin, sílící koruna ovšem není tradičně dobrou zprávou pro české exportéry. Ti za své vyvezené zboží inkasují zloté, které následně směňují do korun. A se silnou domácí měnou dostanou méně.

"Naopak mnout ruce si mohou importéři, ti totiž za dovezené zboží platí ve zlotých, které jsou pro ně levnější," dodává Volf.

Za prvních šest měsíců letošního roku máme podle Volfa s Polskem zápornou obchodní bilanci. Od ledna do července export do Polska dosáhl na necelých 190 miliard korun, zatímco import byl v objemu 212,5 miliardy korun.

"Polsko je naším třetím největším obchodním partnerem. V rámci vývozu je druhé Slovensko a první Německo. U dovozu patří druhá pozice Číně a první opět Německu. Skladba zboží, která putuje přes polské hranice oběma směry, je velmi podobná, nejčastěji se jedná o motorová vozidla, spotřební elektroniku nebo nábytek," shrnuje Volf. 

 

Právě se děje

Další zprávy