Praha - Potraviny prodávané v pěti evropských státech mají přes podobné obaly odlišné složení. Z 21 zkoumaných produktů byly shodné tři, řekl v úterý na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Průzkum, který stál stát téměř půl milionu korun, provedla Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT). Podle ministerstva však přesto není možné jednoznačně určit, že by se v některé ze zkoumaných zemí, tedy v Německu, Rakousku, Slovensku, Maďarsku a Česku, prodávaly kvalitnější potraviny než v ostatních zemích.
Jurečka ale odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné. "Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující," řekl. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků za mírně odlišné. U pěti výrobků bylo odlišné plnění při stejném rozměru balení.
Podle Jana Pivoňky z VŠCHT průzkum nedokáže posoudit, zda se v některé ze zemí prodávají kvalitnější potraviny. Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh. Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, v českém je drůbeží separát.
Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu.
U rybích prstů Iglo prodejci ve státech na západ od ČR deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v ČR byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.
U dalších výrobků se lišil třeba použitý tuk. V bonbonech M&M's v Německu a na Slovensku byl kokosový olej, v dalších třech zemích pak palmojádrový, palmový nebo bambucký tuk. V kakaovém prášku Nesquik zase bylo nejméně kakaové sušiny v Německu (detaily testu najdete ve videu pod textem).
Jurečka chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni. I pokud by však začaly evropské orgány připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít v podobném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele například u roamingu legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem například u pracích prášků zabývalo.
Například Potravinářská komora ČR před dvěma roky informovala, že podle jejího testu se pod stejnou značkou v Německu koupí dvě třetiny potravin levněji než v ČR, navíc jde často o kvalitnější výrobek. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty zboží.
