Možnost, aby slevové akce reguloval zákon, který by zakázal prodeje se ztrátou, jak začátkem října na Žofínském fóru naznačoval ministr zemědělství Miroslav Toman, ale Prouza odmítá.
Pět největších obchodních řetězců má v Česku dohromady podíl na trhu pod 50 procent a panuje mezi nimi velká konkurence. Úvahy, že se řetězce zavážou ke společnému postupu a dobrovolně se vzdají slev, jsou podle Prouzy nereálné. Mimo jiné i proto, že by tím uzavřely kartelovou dohodu a zasáhl by proti nim antimonopolní úřad.
"Má smysl bavit se o frekvenci slev. Ty byly vždycky marketingovým nástrojem, ale ne 12 měsíců v roce," dodává. Nejvýraznější podíl akcí je v Česku u másla a vajec, kde dosahuje podle ministerstva zemědělství až 80 procent.
Možné nastavení slev se ministr Toman, jež byl dříve prezidentem Potravinářské komory, sdružující dodavatele potravin, snaží probrat s jednotlivými řetězci. Podobně jako zvýšení podílu českých potravin v regálech. Na jejich malý podíl si stěžují například čeští mlékaři.
Podle Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje menší obchodní sítě, by měl být podíl 70 procent českého zboží v prodejně podmínkou její certifikace. Podobně velký podíl domácího zboží je normální v obchodech v Rakousku nebo v Německu. Ministr Toman v říjnu na fóru na Žofíně uvedl, že by podobný podíl rád viděl také v Česku, a to u komodit, které jsou tuzemští dodavatelé schopni vyrobit.
Toman chce možná řešení navrhnout v příštím roce. Jeho pozice v tom však není úplně silná. Velcí obchodníci vidí ze svého pohledu hlavně dva mantinely. Kromě již zmíněné hospodářské soutěže je jím také příslušnost České republiky k jednotnému evropskému trhu.
"Obchodník rád nakoupí v Česku, ale když je zboží srovnatelné kvality v Německu levnější, tak je přece logické, že vezme zboží odtud, aby udržel nízkou cenu pro českého zákazníka," říká Prouza s tím, že pokud to jde, mají řetězce v regálech vždycky i českou variantu zboží.
"Když ji ovšem nakoupí dráž, tak bude dražší," dodává s tím, že například máslo je možné v zahraničí nakoupit o sedm korun levněji.
K útlaku zemědělců podle Prouzy nedochází
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu zároveň odmítá, že jsou velké obchodní řetězce vůči zemědělcům a dodavatelům v silném postavení. Zákon o významné tržní síle podle Prouzy v Česku nechrání malé proti velkým, ale spíše potravináře proti obchodníkům.
"U řady výrobků má významnou tržní sílu potravinář, který může diktovat řetězcům," dodává.
Zisky českých zemědělců a potravinářů jsou podle Prouzy od roku 2010 třetí nejrychleji rostoucí v EU a za posledních deset let se zvedly na 40 až 50 miliard korun ročně.
"Jedna věc je marketingový příběh chudého zemědělce a druhý realita tvrdých čísel," dodává. A tvrdí, že tuzemští zemědělci málo investují a nenavyšují výrobní kapacity, což je jedním z důvodů, že české zboží ani v dostatečném množství fyzicky neexistuje - jako třeba u vepřového masa, kde se z Česka nepokryje ani polovina trhu.
