"Výsledky výzkumu naznačují, že řada účastníků minulých ročníků má chuť si tuto zkušenost zopakovat, což je pozitivní. Většina letošních účastníků již v minulosti kampaň držela, tedy 72 procent. Nových účastníků bylo zhruba 28 procent," vypočítává Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere.
"Sympatie s kampaní zůstávají na vysoké úrovni. Za pozitivní ji považuje 75 procent oslovených respondentů," dodává. Průzkum agentura provedla na vzorku 477 respondentů populace starší 18 let.
Dopad kampaně na tržby v obchodech je ale přitom nejednoznačný. Prodejci oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz připomínají, že obecně se dá vliv akce na prodeje určit jen těžko - poptávku totiž podle nich ovlivňuje celá řada faktorů, jako je třeba počasí nebo různé akční nabídky.
"Společnost jako celek zrychlila v únoru růst o 20 procent oproti lednu, to ovšem neplatilo zdaleka pro lihoviny, které v únoru patřily mezi nejslabší kategorie. V kategorii vín a piva jsme tento efekt nezaznamenali a tyto kategorie silně rostly," popisuje za internetový obchod Rohlík.cz mluvčí Zdeňka Svoboda Kuhnová.
Podobný vývoj registruje i řetězec Kaufland. "Nižší odprodeje jsme zaznamenali pouze u tvrdého alkoholu, ale spíše je důvodem zvýšená spotřební daň na alkohol a s tím související zvýšené prodejní ceny. U prodeje piva jsme žádný pokles prodejů nezaznamenali," říká za obchody Renata Maierl.
Výkyvy v únorových prodejích alkoholu nezaznamenaly ani prodejny Tesco nebo Penny Market.
Suchej únor na číslech nepocítila ani restaurační síť Ambiente. "Z únorových čísel Lokálů Hamburk, Dlouhááá a U Bílé kuželky vyplývá, že se Suchej únor oproti lednu nijak neprojevil, v některých z těchto podniků se naopak vypilo v únoru piva víc než v lednu," říká pro Aktuálně.cz Šárka Hamanová.
Podle zkušenosti obsluhy nicméně zákazníků, kteří drželi Suchej únor, viditelně přibylo. "Hosté si mnohem víc objednávali Birell, než je zvykem, a oproti předchozím letům často zmiňovali, že drží Suchej únor. Bylo to vidět nejen večer, ale i během obědů," popisuje výčepní Lokálu Dlouhááá Michal Hána.
Konkrétně nealkoholická piva Birell jsou podle Plzeňského Prazdroje nejrychleji rostoucí značkou z celého portfolia dlouhodobě. Důvodů jejich narůstající obliby je přitom podle mluvčího pivovaru Zdeňka Kováře celá řada. "Nelze však říci, že by byl nárůst způsoben jednou iniciativou či nějakou akcí," reaguje Kovář na dotaz Aktuálně.cz, zda s prodeji Birellu zahýbal Suchej únor. Podle Prazdroje rostly minulý měsíc prodeje jak nealkoholických, tak i alkoholických piv.
Vody, džusy i limonády
Určitý pokles v prodeji alkoholu v únoru zaregistroval e-shop Košík.cz. "A zásadní nárůst zatím nepozorujeme," dodává mluvčí František Brož. "Naopak výrazně stoupá podíl nealkoholických nápojů - balených vod i limonád. Je však třeba dodat, že celý první kvartál bývá s ohledem na prodeje alkoholických nápojů spíše podprůměrný," připomíná.
Meziročního nárůstu prodejů nealka si všimli také v prodejnách Albert. Podle Jiřího Marečka šlo hlavně o vody, džusy a smoothies, souvislost přitom vidí především v příklonu zákazníků ke zdravému životnímu stylu. O efektu kampaně Suchej únor tak pochybuje.
"Prosinec je v prodejích alkoholu jednoznačně nejsilnějším měsícem v roce, následně přichází snížená poptávka související například s novoročními předsevzetími a možná i akcemi, jako je Suchej únor," připouští Mareček.
"Jelikož se ale poptávka cyklicky snižuje pokaždé zkraje roku a letos měli zákazníci v meziročním porovnání i v lednu a únoru o alkoholické nápoje vyšší zájem, efekt akce v prodejích vidět není," dodává mluvčí.
Podle dat Českého statistického úřadu bylo v roce 2017 v Česku spotřebováno na osobu celkem 170,6 litru alkoholických nápojů. Šlo o 144,3 litru piva, 19,4 litru vína a 6,9 litru lihovin. Nejvíce čistého lihu na osobu bylo spotřebováno v pivu, na druhém místě v lihovinách a na třetím místě ve vínu.
Jak uvádí zpráva Ligy otevřených mužů, která Suchej únor pořádá, společenské náklady nadměrného pití v Česku se odhadují na 59 miliard korun, tedy asi 1,25 procenta hrubého domácího produktu. Do tohoto typu nákladů se řadí například ztráta pracovní produktivity, zdravotní náklady, dopravní nehody nebo předčasná úmrtí.
