Trh počítal s tempem růstu cenové hladiny meziročně o 2,1 procenta. Česká národní banka počítala ve své aktuální prognóze se setrváním inflace na dvouprocentní cílové hodnotě, netrefila se proto o 0,5 procentního bodu.
Náklady na bydlení rostou podle statistiků již několik měsíců v řadě. Nájemné bylo proti loňskému lednu letos dražší o 3,8 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta, elektřina o 8,2 procenta a teplo a teplá voda o 3,8 procenta. Ve všech případech růst cen ve srovnání s předchozím měsícem zrychlil.
Za lihoviny zaplatili lidé v lednu o 3,4 procenta více, za tabákové výrobky o 4,1 procenta více a také ceny vína přešly z prosincového poklesu v mírný lednový růst. Meziročně více se platilo také například za pohonné hmoty, jejich zdražování ale proti prosinci zpomalilo na 1,6 procenta.
"Klíčovým důvodem rychlejšího zdražování je lednový 'náraz' v cenách energií a bydlení. Tato položka v souhrnu vykázala meziroční cenový nárůst 4,9 procenta. To je její nejrychlejší meziroční nárůst od června 2012," říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.
Samotný výsledek lednové inflace byl sice podle analytika ČSOB Petra Dufka překvapením, důvody které k němu vedly, ale překvapivé nejsou. "Podle očekávání hrají letos hlavní roli rychle rostoucí náklady na bydlení. Ty jsou nyní odpovědné za více než polovinu aktuální inflace a podobně tomu bude i nadále," uvedl.
Mezi potravinami zlevnil především cukr, a to téměř o třetinu. Ceny vajec klesly o 22,4 procenta, ovoce o 8,5 procenta, polotučné trvanlivé mléko o 5,4 procenta a nealkoholické nápoje o 1,4 procenta. Více lidé zaplatili za máslo a zejména za brambory, které proti loňskému lednu zdražily o zhruba 56 procent.
Také meziměsíční růst spotřebitelských cen ovlivnilo bydlení. "Vyšší byly ceny elektřiny, tepla a teplé vody, nájemného, vodného a stočného a zemního plynu," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.