Zavřené restaurace vrší ztráty. Fastfoody zachraňují okénka i zkušenosti s rozvozem

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
29. 3. 2020 13:21
Firemní statistiky komentují největší řetězce rychlého občerstvení v Česku stroze i za běžných okolností. O dopadech koronaviru na jejich tržby tak fastfoodoví giganti, kteří byli z předchozích let zvyklí na rostoucí čísla a desítky milionů zákazníků ročně, spekulovat nechtějí. Už teď je ale zřejmé, že vládní opatření proti šíření viru s poptávkou ze strany zákazníků silně zatřásla.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

V roce 2018 zvýšila společnost AmRest, která v Česku provozuje restaurace rychlého občerstvení KFC a Burger King, svoje tržby meziročně na 3,7 miliardy korun. Stěžejní značku KFC, která na tuzemském trhu funguje už přes čtvrt století, navštívilo tehdy téměř 40 milionů zákazníků. Firma přitom odhadla, že za rok 2019 to bude asi ještě o šest milionů lidí více.

"Rok 2019 bude minimálně stejně dobrý jako ty růsty předtím," uvedl podle agentury ČTK ještě loni v září ředitel KFC Libor Hubík. Dodal, že rostou i ostatní značky společnosti jako Starbucks nebo Burger King.

Konkurenční řetězec McDonald's byl na tom předloni ještě lépe - roční tržby AmRestu v Česku překonal asi o dvě miliardy korun. Za hamburgery, hranolky a další jídla zákazníci v tehdy 99 restauracích utratili 5,81 miliardy korun.

Mimořádná opatření z poloviny letošního března spojená s omezením šíření koronaviru v Česku ale do fungování nejen fastfoodových řetězců tvrdě zasáhla. Například podle aktuálního průzkumu společnosti Nielsen sítě restaurací, kaváren či hostinců obecně zaznamenaly kvůli novým opatřením "extrémní propad a jejich obrat v mnoha případech klesl o více než 90 procent".

"Opatření proti šíření koronaviru výrazně snížila poptávku po rychlém občerstvení. Lidé si častěji vaří domácí jídla, což je finančně výhodnější a mnohdy i zdravější," říká ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

"Některé řetězce restaurací se snaží posílit donáškový prodej, který může z části kompenzovat ztráty z klasického prodeje. Přesto došlo k výrazným propadům v tržbách. V případě, že restriktivní opatření budou trvat delší dobu, je možné, že některé pobočky fastfoodů úplně skončí," domnívá se Křeček.

Dopad "koronavirové krize" na řetězce je patrný i ve světě. Zatímco v polovině února se akcie společnosti McDonald's podle dat agentury Bloomberg pohybovaly nad úrovní 210 dolarů za kus, nyní jsou o čtvrtinu levnější. Podobné je to i podle ekonoma Křečka i u dalších veřejně obchodovaných společností z oblasti gastronomie. 

Polovina zavřených poboček a tisíce roušek

Trojlístek McDonald's, KFC a Burger King ale zatím veřejně sčítat ztráty v Česku nechce. "Protože se situace stále vyvíjí, je příliš brzy odhadovat dopady na prodeje a ekonomiku společnosti. Věříme však, že restaurační průmysl, který je jedním z nejvíce postižených současnými omezeními, bude vyžadovat mimořádná opatření ze strany vlády, aby dopady na toto odvětví byly co nejmenší," komentuje situaci pro Aktuálně.cz ředitel značky Burger King pro Česko, Slovensko a Rumunsko Daniel Ryška.

"Chápeme, že prioritou každého je zastavit další šíření viru a respektujeme všechna opatření, která přispívají k dosažení tohoto cíle," říká k omezením Hubík z KFC. "V současné době se soustředíme na poskytování bezpečných a spolehlivých služeb našim zákazníkům," dodává neurčitě.

KFC, stejně jako Burger King, nabízí kromě rozvážky rovněž výdej jídla u okének nebo skrze drive-thru. "Tyto pobočky jsou otevřené například v Praze, Plzni, ale také v Uherském Hradišti. Snažíme se zůstat dostupní i pro naše zákazníky v regionech," říká za KFC Hubík. Úplně je v Česku uzavřeno 45 poboček ze 105.

Na rozvoz a drive-thru kvůli uzavření vnitřního prostoru restaurací "přenesl váhu" také McDonald's, zájem o tyto služby podle řetězce za daných okolností stoupá. "Proto děláme vše, co je v našich silách, abychom lidem nabízeli tyto služby plynule a bez problémů," dodává ředitelka PR a komunikace společnosti Zuzana Svobodová.

Momentálně má McDonald's v provozu 58 ze 101 českých poboček. Všichni pracovníci v restauraci jsou vybaveni rouškami nebo respirátory, ochranných pomůcek denně spotřebují kolem 1400 kusů. Sehnat je se podle společnosti podařilo skrze dodavatele a franšízanty.

Osmkrát méně zákazníků

Další ze sítí rychlého občerstvení, Bageterie Boulevard, za běžného provozu obslouží v Česku za den až 40 tisíc zákazníků. Nyní je to podle provozního ředitele Jiřího Štěpánka asi jen pět tisíc.

"Bageterie Boulevard v současné době zaznamenává přibližně osmdesátiprocentní propad tržeb oproti minulým obdobím," odhaduje pro Aktuálně.cz Štěpánek. "Více než polovina provozoven se nachází v obchodních centrech a kvůli vládnímu nařízením jsou zavřené. V ostatních probíhá okénkový prodej. Celkové hospodářské dopady se budou odvíjet od délky trvání karantény a také od skutečné výše odsouhlasené vládní podpory pro podniky a zaměstnance," vysvětluje. 

Bageterie nyní rovněž spustila rozvoz v Praze a Plzni a chystá se i do dalších krajských měst, kde má pobočky. "Všichni kurýři jsou vybaveni rouškami a rukavicemi, a navíc vyškoleni v rámci bezpečnostních a hygienických opatření. Předání nákupu proběhne tak, aby kurýr přišel se zákazníkem do minimálního kontaktu na velmi krátkou dobu. Také platba bude možná pouze bezhotovostně," připomíná Štěpánek v současnosti již běžně zavedená opatření mezi prodejcem a zákazníkem.

Zákazník ví, co čekat

Ekonom Křeček na druhou stranu připomíná, že situace řetězců s rychlým občerstvením je obecně o něco lepší než ta u klasických restaurací. Fastfoody mají totiž podle něj jídla dobře uzpůsobená k přepravě a zákazníci u nich navíc dobře vědí, jakou kvalitu dovezeného jídla mohou očekávat.

"Jídla z klasických restaurací jsou méně vhodná k rozvozu," domnívá se ekonom. Klasickým restauracím podle něj zkušenosti s rozvážením jídla chybí, protože se dosud orientovaly pouze na prodej v provozovnách.

Nebudeme to mít jednoduché, ohroženy jsou všechny restaurace, už žádají další půjčky. Pro hasiče, policii a ZZS teď vaříme zdarma 800 jídel denně. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy