Letos na jaře ovládla Česko první vlna pandemie koronaviru. Češi se vrhli do obchodů a začali si ve velkém dělat zásoby - skupovali zejména trvanlivé potraviny - těstoviny, rýži, mouku, instantní polévky a nejrůznější druhy konzerv s tím, že nebudou nějakou dobu chodit pro jistotu do obchodů a budou se stravovat právě z těchto zásob. Teď začíná druhá vlna a lidé navíc budou mít sklon "nasyslené" potraviny dojídat. Jak dlouho takový způsob stravování dokáže naše zdraví ustát? Nezhoršíme si tím ve výsledku imunitu?
Pokud se zbytečné zásoby z jara nesnědly již během léta, budou nyní lidé s nákupy dalších zásob méně panikařit. Obchody byly zásobeny čerstvým, kvalitním zbožím po celou dobu první vlny. Někteří lidé se naučili naopak potraviny využívat, méně vyhazovat a jídlem obecně neplýtvat.
Existují vlastně "zdravé konzervy"? Mám na mysli potraviny, které dlouho vydrží, a přesto mají nějakou přidanou hodnotu. Co například zakysané zelí ve sklenici, tuňák v konzervě nebo ovoce v nálevu - udrží si tyto výrobky ještě nějaké vitaminy nebo vlákninu?
Ano, existují "bezpečné konzervy". Konzervací se sice ztrácí část vitaminů, ale důležité živiny se zachovávají. Při konzervování se ničí mikroorganismy, zaručuje tedy bezpečnost až dva roky. Právě konzervovaná zelenina je vhodným zdrojem zásob, když dojde ta čerstvá. Kompotované ovoce se vrací do obliby. Z hlediska zdraví jsou sporné cukry a sůl v nálevech.
Pokud si tedy už potřebuji vytvořit nějaké ty zásoby - po čem ideálně sáhnout? Respektive jak byste doporučila, aby se lidé s přihlédnutím k daným podmínkám v době šíření viru - v době, kdy omezují návštěvy obchodů na minimum - stravovali?
Vždy je dobré jídlo a nákupy naplánovat tak, aby se vše zužitkovalo a jídlem se zbytečně neplýtvalo. Velké nákupy a tím kontakt s lidmi tedy není nutné provádět každý den.
Čerstvé suroviny a ty s krátkou dobou spotřeby mají přednost ve zpracování. Vyhýbat bychom se měli naopak trvanlivým potravinám a polotovarům. Přehnané zásobování v minulosti vedlo ke zbytečné konzumaci jídel a tím ke svému zdraví rozhodně nepřispíváme.
Řada lidí je obecně zvyklá si vitaminy ve stravě nahrazovat vitaminovými pilulkami - jde nejčastěji o vápník, hořčík, kyselinu listovou, vitamin C, D, B atd. Je dlouhodobé doplňování vitaminu umělou cestou "zdravotně nezávadné"?
Každý výrobek má svá doporučení. Doplňky pouze kompenzují deficit, ale nenahradí jejich veškerý příjem. Vždy je dobré zaměřit se i na jejich přirozený příjem stravou. Některé potraviny jsou navíc obohacené o vitaminy A, D nebo E, kterých mají Češi dlouhodobě nedostatek.
Trendem poslední doby jsou superpotraviny - avokádo, dračí ovoce, zelený ječmen, chlorella, chia semínka… Mají opravdu tak blahodárný vliv na zdraví člověka, jak se často avizuje?
Některé ano, například avokádo je skutečně zdrojem kvalitních rostlinných tuků, rovněž chia semínka. U zeleného ječmene a chlorelly jde zejména o módní trend. Nejsou určeny pro každého. Opatrnost je namístě u těhotných a kojících žen, u některých onemocnění.
Jaké jsou obecně největší stravovací nešvary Čechů? A jak se toto liší u mladších a naopak starších ročníků?
Nevhodná je strava ve svém složení, ale také vynecháváním jídel během dne a naopak dohánění jídla před spaním. Tím vším se buduje nadváha, později obezita, která je jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních chorob. Češi preferují potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků a naopak v jídelníčku jim chybí dostatek těch rostlinných. Mladší ročníky rády podléhají módním trendům, ale ani zde se nedá u některých mluvit o rozumném přístupu ke stravě. Starší generace naopak někdy neznámé, nové a zajímavé odmítá a jídelníčky mívají fádní. Ale obecně se trendy ve stravování přece jen postupně zlepšují.
Poslední dobou se právě ohledně rostlinných tuků rozpoutala velká debata. Někteří výživoví poradci doporučují od všeho trochu a dodávají, že by se nemělo zapomínat ani na kvalitní másla, která byla určitou dobu zatracována. Jiní by je naopak omezili a doporučují hlavně rostlinné oleje, jako je olivový, řepkový, sezamový, rýžový… Jak se v tom má zákazník vyznat?
Rostlinné tuky by měly tvořit 2/3 denního příjmu tuků. Obecně platí, že pro konzumaci tuků je důležitější jejich kvalita než kvantita. Vždy je tedy třeba zaměřit se na konkrétní výrobek, jeho obsah, vlastnosti a možnost použití v kuchyni.
Do jídelníčku doporučuji denní zařazení rostlinných tuků, ať již ve formě konkrétních surovin, jako jsou ořechy, semínka či avokádo, nebo v podobě olejů a také margarínů. Předností kvalitních rostlinných tuků a olejů je nízký obsah nasycených mastných kyselin a naopak vyšší obsah nenasycených mastných kyselin, které podporují snižování hladiny cholesterolu v krvi. Pomáhají tedy v prevenci vzniku kardiovaskulárních chorob.
Dá se tedy říci, že je ideální jíst od všeho trochu? Týká se to třeba i malého množství alkoholu, cukrů apod.? Nebo je vyložené něco, co by mělo ve výživě člověka zůstat tabu?
Od všeho trochu je v zásadě ideální stav. Jde o to, že dnešní životní trend je mít sladké, tučné a alkohol takřka denně a to samo už vede postupně ke zdravotním obtížím. Pokud je doslova žádoucí ze zdravotních důvodů jídelníček měnit, je namístě některé potraviny zcela vyřadit či nahradit těmi prospěšnějšími. Můžeme si třeba udělat alespoň jeden rostlinný den v týdnu - máslo nahradit margarínem, místo masa si uvařit luštěniny, dát si zeleninový salát s rostlinnými oleji a semínky.
Co dávat například dětem i vzhledem k tomu, že se zároveň blíží podzim a doba nachlazení? A mám se stresovat tím, když mi batole odmítá jíst zeleninu a ovoce a jediné, co pozře s jistotou, je ovocná kapsička a uvařené nudle "nasucho"?
Tento problém řeší řada rodičů. Dětem je však potřeba neustále nabízet a dávat zkoušet nové věci. Jedno dvě odmítnutí neznamená, že to nikdy nesní. Je tedy rozumné nenabízet mu ihned sladší a chuťově zajímavější náhrady, které jakmile ochutná, bude je preferovat. Rodiče tím vytvářejí dobré, nebo naopak špatné stravovací návyky pro celý život. Do jídelníčku dětí patří ovoce, zelenina, jako ideální a přirozené zdroje vitaminů a vlákniny.
Velkým tématem je v současnosti lepek a mléko. Vyplatí se zdravému člověku tyto potraviny omezovat, má to nějaký zdravotní přínos?
Nemá. Pokud není zdravotní důvod, není nutné lepek ani mléko ze stravy vylučovat.
A jak je to s pitím nápojů s umělými sladidly, které si lidé často kupují se záměrem nezatěžovat se cukrem a udržet si linii?
Je pravda, že řada lidí se tímto doporučením řídí. Při konzumaci takových nápojů si ale naše tělo vytváří zcela jiný scénář. Mozek si myslí, že přijal cukr a chce ho zpracovat. Tělo ale skutečný cukr nepřijalo a dává mozku zpětnou reakci, že potřebuje dodat ten cukr, který má být zpracován. Díky tomu mají takoví konzumenti větší chutě na sladké, než kdyby sladili cukrem. I tady platí všeho s mírou, konzumaci takových nápojů doporučuji pouze v rozumné míře.
K tomu, že se dá vyváženým stravováním řadě zdravotních problémů předejít, se řeklo již mnoho. Dá se stravou nějaká nemoc výrazně omezit, či dokonce vyléčit? Jak například posílit co nejvíce organismus, pokud onemocním koronavirem, chřipkou apod.?
Ve správně sestaveném jídelníčku by nemělo nic chybět. Ani tuky, ani sacharidy, ani pečivo, mléčné výrobky, ovoce, zelenina, maso…Takovým jídelníčkem lze například také redukovat vysokou hmotnost, aniž by tělu něco chybělo. Správnou úpravou jídelníčku lze tedy řešit obezitu, cukrovku 2. typu, snižovat hodnoty glykemie, kyseliny močové i cholesterolu, při zachování veškerých nutričních zásad.