Ještě před začátkem koronavirové pandemie byli Češi ve svých náladách srovnatelní se zbytkem Evropanů a i první vlnu epidemických uzavírek vnímali s podobnými obavami. "V průběhu jara 2021 se ovšem od zbytku EU odchýlili, a zatímco evropský sentiment se znatelně zlepšoval, Češi opět propadali skepsi. Válka na Ukrajině pochopitelně tuto tendenci dále posílila," popisuje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.
"Pokud bychom odmysleli celé období pandemie, nachází se spotřebitelská nálada Čechů na nejnižší úrovni od roku 2013," dodává analytik.
Hlavním důvodem "blbé nálady" domácností je bezesporu inflace, ta lidem znehodnocuje úspory. V dubnu dokonce nevídanou rychlostí 14,2 procenta za rok. "Zdražuje prakticky všechno, od potravin přes bydlení až po pohonné hmoty. Domácnosti se nyní obávají, že ať už změní své priority v nakupování jakkoli, inflaci neutečou, což je skutečnost," dodává analytik Citfin Tomáš Volf.
Inflace teď lidem pořádně provětrá úspory, zároveň ale začnou obracet každou korunu. "To je historicky nezvyklá situace, jelikož obvykle pozorujeme růst u jednoho, nebo druhého očekávání - tedy buďto větší sklon k úsporám, či k útratám, nikoliv pokles obou," podotýká dále Hradil.
Podobně vnímá změnu v nákupním chování Čechů analytik Akcenty Miroslav Novák. Přestože připouští, že tvrdých dat na přesné zmapování situace zatím není mnoho. Určitá změna v tržbách obchodníků byla ale patrná již v únoru a následně v březnu, kdy sice zrychlily meziroční růst o solidních 5,4 procenta, je ovšem třeba si uvědomit, že loni byla většina obchodů uzavřená kvůli zamezení šíření koronavirové nákazy.
Naopak meziměsíčně, tedy oproti letošnímu únoru, březnové tržby obchodníků o 0,1 procenta klesly. "Když se podíváme na očištěnou řadu za poslední rok, uvidíme, že od květnového otevření obchodů nejenže neprobíhá v podstatě žádný nákupní boom, ale dochází k pozvolnému útlumu nakupování," podotýká k vývoji ekonom banky Creditas Petr Dufek.
"Můj osobní názor je takový, že část českých domácností opravdu začala anebo začíná více šetřit," domnívá se Novák. "Část domácností se rovněž začíná více obávat zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace, což rovněž vede k šetření. A samozřejmě část domácností začíná šetřit ani ne tak kvůli zhoršení vlastní ekonomické situace, ale kvůli tomu, že inflace je mediálně 'hodně vidět'," pokračuje analytik.
Česká honba za slevami
Konkrétně u potravin je pro domácnosti častým řešením podobné situace využívání slevových akcí, které mají ve velké oblibě i za běžných podmínek, či nákupy levnějších značek v kombinaci se skladbou potravin.
Podle agentury NielsenIQ Češi v důsledku vysoké inflace stále častěji do košíků vkládají zboží vlastních značek obchodů coby dostupnější alternativu značkových produktů.
Ubývá také lidí, u kterých akční ceny nemají vliv na volbu prodejny nebo zboží. Nyní je takových zákazníků 19 procent, zatímco v roce 2019 jich byla čtvrtina. Také podíl potravin a drogerie prodaných v českých maloobchodních sítích ve slevách se dle agentury dostává za první tři měsíce letošního roku k hranici 60 procent, loni činil 59 procent, předloni stagnoval na 57 procentech.
Zatím vede kvalita, hlásí prodejci
Oslovené obchodní řetězce ovšem zatím velké změny v nákupním chování Čechů neregistrují. Na druhou stranu dodávají, že případné změny se projeví až po delší době.
To potvrzuje například řetězec Kaufland. "Změny v chování mohou být pozvolné a dlouhodobější. Výsledky analýz a závěry v rámci chování zákazníků jsou zatím předčasné," uvádí mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Velké změny v nakupování zatím nepozoruje ani řetězec Coop. "Trend více šetřit není z našeho pohledu nějak výrazný. Částečný větší zájem o levnější položky a omezenější nákupy nicméně pozorujeme. V minulých týdnech jsme navíc zaznamenali větší zájem o trvanlivé produkty. Nyní se však situace opět stabilizovala," říká mluvčí Lukáš Němčík.
Oproti tomu například online supermarket Košík.cz hlásí, že snaha zákazníků šetřit znát je. "Úspory hledají především v chytřejším nakupování. Vidíme například, že jinak rozvrhují nákupy. Obsahují o trochu nižší množství položek, omezuje se nákup 'drobností pro radost'. Část zákazníků samozřejmě u některých kategorií volí levnější varianty produktů a přelila se z dražších segmentů do těch levnějších," popisuje pro online deník Aktuálně.cz šéf Košík.cz Tomáš Jeřábek.
Roste podle něj i využívanost slevových akcí a mechanismů, které snižují cenu za položku přímo úměrně k nakoupenému množství. "Pravidelně teď vyprodáváme sekci Zachraň mě, která obsahuje zboží s blížícím se koncem data trvanlivosti nebo výrobky s pomačkaným nebo poškozeným obalem," dodává Jeřábek.
U potravin, ze kterých domácnosti vaří, ale online supermarket slevování z kvality neregistruje. "Osobně bych to tedy interpretoval tak, že velká část domácností přehodnocuje přístup k hospodaření s jídlem. Snaží se nakupovat tak, aby potraviny skutečně spotřebovaly a omezily plývání, nechtějí zatím ustupovat z kvality," doplňuje Jeřábek.
Lidé se vzdají zbytného, míní experti
Podle Hradila se Češi rozhodli "sedět na penězích" a jsou nejspíše smířeni s tím, že jim velkou část ukrojí rostoucí platby za nezbytné statky, jako jsou energie. "Úmysl neutrácet tak sami pro sebe ani neinterpretují jako spoření, nýbrž jako již nyní ztracené peníze, které jen čekají na zmizení," domnívá se analytik.
Do budoucna lze očekávat, že Češi začnou více šetřit u zbytných položek jako móda, elektronika, rekreace či vybavení domácnosti. A na řadu přijdou právě i potraviny. "Šetřit se Češi pravděpodobně budou snažit i na potravinách a nápojích, ovšem vzhledem k očekávanému dalšímu zdražování zde naopak dojde spíše ke zvýšení celkových útrat, které však budou směřovat spíše do méně kvalitních položek," odhaduje dále Hradil.
Zároveň ale připouští, že ekonomická nálada Čechů se snadno změní k lepšímu ve chvíli, kdy dojde například k uklidnění situace na Ukrajině nebo na trhu s energiemi.
Kdy se tak stane, je otázkou. Česká národní banka (ČNB) minulý týden kvůli neustále rostoucí inflaci opět zvedla základní úrokovou sazbu, a to na nejvyšší úroveň za posledních více než 20 let. Znamená to další zdražování hypoték či spotřebitelských úvěrů. "Může to velmi pravděpodobně přinést i ohlazení investiční aktivity v ČR a do budoucna to přibrzdí hospodářský růst domácí ekonomiky," upozorňuje Tomáš Volf z Citfin s tím, že centrální bankéři ale takové kroky dělat musí.
"Podstatná část inflace je importovaná a jde na vrub především cenám energií. Představa, že nyní přijde vláda, centrální banka či jiná autorita a ceny se rychle dostanou na loňské hodnoty, je absolutně lichá," dodává analytik.
