Řetězce odtajnily, odkud mají potraviny. Má to ale háček

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
6. 1. 2015 5:30
Velké obchodní řetězce musí od Nového roku zveřejňovat seznam pěti zemí, z nichž pochází dodavatelé potravin s nejvyšším podílem na tržbách. Jak to vypadá v praxi?
Dozví se, co chce? (ilustrační foto)
Dozví se, co chce? (ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha – U vchodů největších obchodních řetězců v Česku musí být od Nového roku viditelně a čitelně přístupný seznam pěti zemí, z nichž pocházejí dodavatelé potravin s největším podílem na celkových tržbách.

Podle očekávání v seznamech vede Česká republika, pro běžné spotřebitele ale s nečekaně výrazným náskokem. Například Albert (včetně bývalého Intersparu) uvádí téměř 90% podíl tuzemských potravin.

Z údajů od řetězců vyplývá, že na dalších pozicích se střídají Slovensko, Německo, Polsko, ale i Španělsko, Rakousko nebo Maďarsko. Z největších maloobchodních řetězců neposkytl online deníku Aktuálně.cz seznam dodavatelů pouze Penny Market, redaktoři jej nenašli ani u vchodu do dvou náhodně vybraných prodejen.

Novou povinnost prosadilo ministerstvo zemědělství vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nad rámec unijních předpisů. Měla zákazníkům pomoci získat přehled o dodavatelích jednotlivých obchodů a lépe se rozhodnout, kde nakoupí. Povinnost se vztahuje jen na řetězce s ročními tržbami přesahujícími pět miliard korun.

Tesco:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 84,9 %
2. Polsko 4,4 %
3. Slovensko 3,7 %
4. Španělsko 1,1 %
5. Německo 1,1 %

Kaufland:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 85,1 %
2. Německo 7,5 %
3. Polsko 3,0 %
4. Slovensko 1,5 %
5. Maďarsko 0,8 %

Billa:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 93,5 %
2. Slovensko 1,6 %
3. Německo 1,0 %
4. Rakousko 0,9 %
5. Itálie 0,9 %

Globus:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 93,46 %
2. Německo 3,38 %
3. Slovensko 1,16 %
4. Itálie 1,02 %
5. Polsko 0,31 %

Albert a Interspar:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 89,8 %
2. Polsko 5,4 %
3. Slovensko 1,4 %
4. Nizozemsko 1,0 %
5. Maďarsko 0,5 %

Lidl:

Země původu dodavatele Podíl z tržeb
1. Česká republika 44 %
2. Německo 28 %
3. Polsko 17 %
4. Itálie 3 %
5. Francie 2 %

Potvrzují se ale výhrady, které měli kritici této povinnosti, podle nichž nové seznamy běžným spotřebitelům v praxi příliš nepomohou. Jsou přinejmenším matoucí. Rozhodující je totiž sídlo dodavatelské firmy, nikoliv skutečný původ potravin. Pokud například polské maso zabalí firma sídlící v Česku a ta jej do řetězce dodá pod svým jménem, počítá se taková potravina jako česká. A to paradoxně i tehdy, pokud na obalu samotného výrobku je země původu uvedena „správně“.

„Cílem nové povinnosti je přehledně zpřístupnit zákazníkům informace o zemích, z nichž jsou odebírány potraviny s nejvyšším podílem na tržbách daného obchodu. Nemá poskytovat informace o zemi původu potravin, ale o tom, z jakých zemí obchodník potraviny odebírá, tedy s kým dělá obchod,"“ vysvětluje Hynek Jordán z ministerstva zemědělství. "Uvádí se podíl subjektů, s kterými obchodník dělá byznys,“ potvrzuje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Nechytré politické rozhodnutí

Právě rozdíl v pojmech může zákazníky podle oborových asociací mást. To, že řetězce uvádějí vysoké procento tržeb z prodejů potravin od české firmy, nemusí znamenat, že jsou tyto potraviny českého původu.

"Uvedená povinnost řetězců je výsledkem nechytrého politického rozhodnutí, postaveného právě na emoční vlně vnímání, že co je české, to je hezké," říká ředitel Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.

Podíl tuzemských potravin mohou běžně zvyšovat třeba takzvané privátní značky. „Předpokládáme, že nebudou uváděny pod hlavičkou například polského výrobce, přestože jím většinou je,“ dodává Dupal.

Novou povinnost dlouhodobě kritizuje také Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Jde o zbytečný požadavek nad rámec evropského potravinového práva, navíc procentuální podíly jednotlivých zemí není prakticky možné přesněji určit. Jde pouze o administrativní úkon, který nepřinese spotřebitelům žádnou přidanou hodnotu,“ říká mluvčí svazu Irena Vlčková.

Pokuta až tři miliony

Kontrolou "informační povinnosti" řetězců je pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Obchodníkům hrozí pokuta až tři miliony korun.

"Existuje ale řada dalších nástrojů, jak situaci napravit. Inspektoři můžou například obchodníkovi uložit opatření, aby do určitého termínu zveřejnil správný seznam pěti zemí, z nichž nejčastěji odebírá potraviny," dodává Hynek Jordán. Zmíněná pokuta je tedy až nejpřísnější možností.

Konec českých potravin z Polska?

Nezávisle na seznamu u vchodu do prodejny ale ministerstvo zemědělství chystá jinou vyhlášku, která má definovat termín "česká potravina" pro účely značení přímo u výrobku nebo na jeho obalu. Pomoci by tak měla například diskontnímu řetězci Penny Market, jehož "Českou kvalitu z Polska" vyhodnotila Státní potravinářská a zemědělská inspekce opakovaně jako klamání zákazníků.

Za českou potravinu mají být podle návrhu považovány jen takové výrobky, které vyrobila na území České republiky firma se sídlem v České republice. Další podmínkou je, aby minimálně tři čtvrtiny složek byly českého původu.

Z obalů potravin mají zmizet také zavádějící označení typu domácí, čerstvý, živý, dia nebo natural.  Ovocné výrobky, které neobsahují ani stopu ovoce a k dosažení kýžené chuti používají umělé aroma, už nebudou moci na obalu zobrazit ovoce. Stát chce zakázat také používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u výrobků, které nesplňují stanovené jakostní požadavky – příkladem jsou názvy vodečka či lovečák.

Definitivní podobu vyhlášky, která má být účinná od dubna, nyní ministerstvo dokončuje, když řeší připomínky ostatních resortů a takzvaných připomínkových míst, jako jsou oborová nebo spotřebitelská sdružení.

Lepší orientaci mají spotřebitelům přinést i další, už platné změny. Od 13. prosince 2014 musí nově uváděné potraviny mít alespoň 1,2 milimetru „veliké“ písmo na obalech. Dosud žádný takový limit neexistoval. Písmo musí být také v dostatečném kontrastu s obalem. Sporné je pak nové unijní pravidlo, podle něhož musí být etiketa na přední straně výrobku, tedy například i u baleného sladkého pečiva.

Evropská směrnice nařizuje uvádět také alergeny obsažené i v nebalených potravinách, tuzemští zákonodárci ale prosadili, aby od 1. ledna 2015 byly na cenovkách také údaje o výrobci. Od dubna se bude povinnost týkat také vepřového, drůbežího, skopového a kozího masa – prodejci budou muset uvádět, stejně jako již nyní u hovězího masa, informace o zemi původu a porážky.

Obsah alergenů v potravinách musí od začátku roku 2015 uvádět i restaurace. Mají na výběr tři varianty - buď přímo na jídelním lístku, nebo na viditelném místě v provozovně, nebo podávat informace o alergenech jen na vyžádání zákazníka.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Ministři a zástupci bezpečnostních složek státu jednají na úřadu vlády o připravenosti na případné rozšíření nákazy koronavirem z Číny

Proberou dosavadní opatření i plán pro případné šíření onemocnění. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) předloží rozbor připravenosti státních hmotných rezerv. "Pan premiér chce mít informace ze všech úhlů pohledu," řekl novinářům před začátkem jednání.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zopakoval, že na letišti v Ruzyni začali cíleně vyhledávat pasažéry, kteří vykazují symptomy podobné koronaviru. Cestujícím je určena také informační kampaň. A pro lety z Číny byly vyčleněny dva speciální vchody, které se budou pravidelně dezinfikovat. 

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Hospodářské noviny: Miliardář Šmejc koupil pražskou reprodukční kliniku

Investiční skupina Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce koupila pražskou reprodukční kliniku Europe IVF International, píší dnešní Hospodářské noviny (HN). Hodnotu transakce deník neuvedl, roční obrat zdravotnického zařízení je podle něj kolem 150 milionů korun. Česko patří spolu se Španělskem k hlavním centrům umělého oplodňování v Evropě, uvádějí HN. Jedním z důvodů jsou vstřícné zákony.

HN připomínají, že reprodukční medicíně v Česku dominuje zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO). Kliniky skupiny FutureLife se kromě Česka a Slovenska nachází také ve Velké Británii, v Irsku, v Rumunsku, Finsku a Estonsku. Podle HN je FutureLife po španělské skupině IVI dvojkou na evropském trhu.

Podnikatel Jiří Šmejc je podle říjnového žebříčku časopisu Forbes s majetkem 20 miliard korun 10. nejbohatším Čechem. Šmejc je menšinovým vlastníkem a předsedou představenstva společnosti Home Credit, která poskytuje spotřebitelské půjčky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy