Delvita, Julius Meinl, Interspar. Kdo další v Česku skončí?

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
Aktualizováno 1. 1. 2015 12:35
Zbývajících 34 hypermarketů Interspar se během první poloviny letošního roku změní na Albert. Hlavním kritériem pro nákupní preference Čechů zůstává cena.
Akce roku. Interpsar se mění na Albert.
Akce roku. Interpsar se mění na Albert. | Foto: Leták řetězce

Praha - "Zcela určitě neexistuje záměr prodat naše obchody v Česku,“ ujišťoval v červenci roku 2013 Robert Spiegel, tehdy nový jednatel rakouské společnosti provozující zde hypermarkety Interspar a obchody Spar. Už na začátku března 2014 ale firma oznámila, že obchody v Česku prodává nizozemské společnosti Ahold, provozující síť Albert.

Sítě Interspar a Spar se tak přiřadily k řetězcům Julius Meinl, Carrefour, Delvita a Plus, které v uplynulých deseti letech na tuzemském trhu neuspěly a rozhodly se stáhnout.

I přesto na tuzemském maloobchodním trhu stále působí větší množství obchodních řetězců, než je evropský standard. Odborníci proto nevylučují, že odejdou i další sítě. Aby se řetězce na trhu udržely, budou muset zákazníky lákat na co nejzajímavější věrnostní programy a umožnit jim nakupovat online. Pro expanzi pak bude lepší zvolit úplně nový formát prodejen.

Zatím nepatrnou, ale díky mohutnému rozvoji online nakupování mohou být rychle rostoucí konkurencí e-shopy s potravinami. Z největších řetězců jej od roku 2012 nabízí jen Tesco, ambiciózním nováčkem se pak v roce 2014 stal Rohlík.cz. „Lze předpokládat, že v roce 2015 vstoupí na trh další e-shop s potravinami,“ očekává Petr Křiklan, ředitel oddělení služeb pro řetězce analytické společnosti Nielsen.

Přestože Interspar byl mnohými zákazníky považován za „kvalitnější“ řetězec a z Česka v uplynulém roce podruhé odešel i Julius Meinl (tentokrát s luxusním lahůdkářstvím v centru Prahy), neznamená to automaticky, že by Češi přáli jen obchodům zaměřeným na co nejnižší ceny. Zájem o kvalitu ilustruje například rostoucí síť takzvaných farmářských prodejen, sází na ni například i řetězec Globus ve své nové kampani zaměřené na vlastní výrobu pečiva i masa.

Značka Interspar zmizí do půl roku

V březnu oznámený odchod rakouské společnosti Spar z Česka nebyl pro experty překvapením. Udržet se na tuzemském trhu v takové konkurenci a ještě v době, kdy lidé kvůli krizi utráceli čím dál méně, je velmi složité. Spar v Česku prodělal přes tři miliardy.

Během září zaniklo 14 supermarketů Spar, nově jsou z nich supermarkety Albert. Z větších prodejen, tedy hypermarketů Interspar, se v říjnu jako první proměnil obchod na Rokycanské třídě v Plzni. Na přeměnu zbývajících 34 hypermarketů Interspar dojde během první poloviny letošního roku. Ahold zatím tají, které prodejny přijdou na řadu jako další. Lidé se to dozvědí až 14 dnů předem z internetových stránek, plakátů nebo letáků.

Ahold slibuje, že v sortimentu nechá to nejlepší z obou značek. Například dosavadní hypermarkety Interspar, které si pekly vlastní skutečně čerstvé pečivo, jej nechají v nabídce i nadále. V provozu – přinejmenším prozatím – zůstanou i restaurace, bufety a kavárny, přestože s provozováním stravovacích zařízení nemá Ahold zkušenosti. Firma po určité době plánuje jejich provoz vyhodnotit a rozhodnout se, jestli s nimi bude pokračovat.

Bývalý Interspar v Plzni.
Bývalý Interspar v Plzni. | Foto: Ahold

Zhruba do poloviny roku musí Ahold dokončit také jednání o prodeji pěti prodejen, který jako podmínku stanovil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jde o hypermarket Albert v Třebíči, supermarket Spar v České Lípě, dva supermarkety Albert v Táboře a jeden v Litoměřicích. V těchto městech by totiž posílený řetězec mohl ohrozit konkurenci. „Se zájemci stále probíhají jednání,“ říká bez bližších detailů mluvčí Aholdu Judita Urbánková.

Odměna za věrnost

„Oproti západní Evropě je český trh stále ještě více fragmentovaný. Prostor pro odchod dalšího řetězce zde tedy určitě je,“ říká Petr Křiklan z analytické společnosti Nielsen. O koho by mohlo jít a zda se tak může stát už v roce 2015, ale nechce zatím spekulovat.

Další obdobnou akvizici, jako bylo převzetí obchodů společnosti Spar firmou Ahold, nelze vyloučit ani podle Tomáše Drtiny ze společnosti GfK.

Miloš Ryba, analytik středoevropského maloobchodního trhu společnosti IGD, žádnou velkou akvizici v několika příštích letech na českém trhu nepředpokládá. „Výjimkou by však mohlo být rozhodnutí nějakého obchodního řetězce na nadnárodní úrovni o odchodu z východní Evropy, prodeje některého formátu nebo nadnárodní akvizice dvou obchodních řetězců,“ dodává.

Ten, kdo nebude chtít dostat „černého Petra“, bude muset podle expertů držet krok s dobou. „Očekáváme nárůst aktivit řetězců v oblasti věrnostních programů a možný přesun z letákových aktivit právě do tohoto typu promočních nabídek,“ upřesňuje Křiklan.

Zajímavé bude také sledovat, zda obrovský boom e-shopů v Česku (tržby internetových a zásilkových obchodů rostou meziročně až o čtvrtinu) zasáhne i oblast potravin. Jako první z velkých řetězců spustilo nákupy po internetu v roce 2012 Tesco – původně jen pro Prahu a okolí, dostupnost služby ale postupně rozšířilo do velké části středních a východních Čech včetně Hradce Králové, Pardubic či Mladé Boleslavi, na jižní Moravu včetně Brna, na Liberecko a nejnověji také na Plzeňsko.

Velké plány má nový projekt Tomáše Čupra nazvaný Rohlík.cz. V září odstartoval v Praze, pro rok 2015 ale slibuje rozšíření do dalších regionů. Očekává se také start nového e-shopu, za nímž má stát silná skupina Rockaway podnikatele Jakuba Havrlanta.

Tradiční řetězce s výjimkou Tesca přitom už několik let o e-shopu „uvažují“, neurčitě o něm dříve hovořili i zástupci Intersparu. Například Billa sice na přípravě online obchodu „intenzivně pracuje,“ v roce 2015 jej ale ještě pravděpodobně nespustí.

"Je to věc, která musí být skutečně dobře promyšlená. Nedokážu teď říci, zda jej spustíme za dva, nebo za čtyři roky. Stoprocentně ale s e-shopem počítáme," potvrzuje generální ředitel Billa ČR Jaroslaw Szczypka. V časově zatím neupřesněném plánu jej má i Kaufland.

Potenciál v online nákupech vidí také síť hypermarketů Globus. „Nicméně jde o investici, jejíž náročnost je opravdu vysoká a návratnost je dlouhodobá. V blízké době tak spuštění zatím neplánujeme,“ říká Pavla Hobíková z tiskového oddělení Globusu.

Nejdřív cena, pak kvalita

Uspět mohou řetězce také s novými formáty prodejen, které jsou lidem dostupné pro běžné denní nákupy. Příkladem může být koncept menších prodejen Tesco Express nebo prodejny Billa stop&shop na benzinových stanicích Shell.
„Takzvaný convenience channel je v Česku stále ještě nerozvinutý. Právě zde vidím obrovskou příležitost, konkrétně může jít o prodejny na benzinových pumpách, na nádražích nebo v nemocnicích,“ říká analytik Miloš Ryba.

Podle Křiklana si v roce 2014 lidé našli cestu zpět do hypermarketů, které v předchozím roce zaznamenaly odliv zájmu a s ním spojený pokles tržeb. „Napříč obchodními řetězci již nedochází k dalšímu výraznému zmenšování průměrné útraty při jednom nákupu, což je dobrým znamením do budoucna,“ říká Křiklan.

Podle společnosti Nielsen stouply tržby z potravin a drogerie v období od předloňského listopadu do loňského října meziročně o 4,9 procenta (ceny stouply o 4,6 procenta, objem nákupů o 0,3 procenta). O rok dříve, tedy od listopadu 2012 do října 2013, klesly tržby meziročně o 1,1 procenta (cena tehdy stoupla o 5,8 procenta, ale objem nákupů o 6,9 procenta).

Odborníci se shodují, že hlavním kritériem pro nákupní preference je stále cena.
„Roli hraje ale i celá řada faktorů, ať již je to poloha prodejny, šíře a zajímavost její nabídky či další důvody,“ říká Drtina.

„Čeští spotřebitelé nyní vyžadují od řetězců lepší poměr mezi cenou a kvalitou, hlavně u privátních značek,“ domnívá se Ryba. Ostatně ukázal to i květnový průzkum společnosti STEM/MARK na vzorku čtyř tisíc obyvatel. Jako velmi důležitou při rozhodování o nákupu uvedlo cenu 64 procent respondentů, 34 procent dotázaných ji uvedlo jako spíše důležitou.

Hned na druhé příčce ve zmíněném průzkumu skončila kvalita výrobku. Velmi důležitá je pro 63 procent lidí a spíše důležitá pro 35 procent. Třetím podstatným faktorem je pak samotná dostupnost výrobku v prodejně a čtvrtým slevy. Co zákazníky od nákupu v konkrétní prodejně naopak odradí, je vzdálenost.

Díky vysokému podílu slev a akčních nabídek – na celkovém obratu rychloobrátkového zboží se podle společnosti Nielsen již podílejí více než polovinou – nemusí lidé při koupi cenově výhodného zboží nutně rezignovat na kvalitu. "Naopak mají téměř neustále možnost za nízkou cenu koupit i kvalitní značkový výrobek," zdůrazňuje Křiklan.

Chytí se nováčci?

Šanci na trhu, byt spíše u užší skupiny zákazníků, mají i specializované řetězce prodávající dražší potraviny. Například na pražském Smíchově otevřel první prodejnu český supermarket Delmart, který se zaměřuje na prodej vysoce kvalitních potravin. Na české zboží se pak specializuje supermarket Korzo, který má první prodejnu v nákupním centru v Galerii Teplice. Podle expertů bude k úspěchu potřeba velmi dobrý marketing.

Nešťastným příkladem je třeba Julius Meinl, který se do Česka po letech vrátil s „gurmánským palácem“ v centru Prahy. Ani ne po roce ale musel prodejnu luxusních potravin zavřít. „Především si špatně zmapoval trh a nezvolil nejlepší způsob, jak svou nabídkou oslovit zákazníka. To rozhodně neznamená, že by koncepty zaměřené na vyšší kvalitu potravin neměly šanci. Některým, které vznikly teprve nedávno, se již daří získávat zákazníky. Cílová skupina těchto prodejen je ovšem pochopitelně limitovaná, a proto mohou úspěšně fungovat jen v některých lokalitách,“ říká Drtina z GfK.

 

Právě se děje

před 25 minutami

FBI nevedla vůči Trumpovi politicky motivované vyšetřování, uvedl inspektor

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nevedl proti volební kampani nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa politicky motivované vyšetřování, ačkoli se několika chyb dopustil. K tomuto závěru dospěl v pondělí ve zveřejněné zprávě generální inspektor ministerstva spravedlnosti USA Michael Horowitz. Inspektor prověřoval pochybnosti o počátcích vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby a také to, zda FBI v případu dodržoval zákony.

 

před 52 minutami

Aktivisté z Greenpeace promítli na budovu vlády vzkaz pro Babiše

Aktivisté ve vzkazu požadovali, aby Česko přijalo plán na uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. Česko plán na razantní snížení emisí odmítá, premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny zopakoval, že ani na nadcházejícím jednání evropských státníků ho nepodpoří.

Z Dvořákova nábřeží promítali na budovu české vlády aktivisté heslo "Chraňte klima, aby tady mohly žít i naše děti! Greenpeace." Projekci prokládali obrazy plamenů. Heslo vycházející z předvolebního hesla hnutí ANO vybrala organizace záměrně.

"To je celý smysl té uhlíkové neutrality a všech klimatických opatření. Abychom planetu a životní podmínky v aspoň stávající podobě, ideálně i lepší zanechali i pro naše děti a budoucí generace," vysvětlil aktivista Jan Freidinger.

Další zprávy