Pomozte nám neplýtvat - to je nové sdělení samolepek, které Albert začal od ledna lepit na potraviny, kterým končí datum spotřeby. Vedle apelu je na samolepce vytištěna i výše "odměny", kterou zákazník za takovouto pomoc získá. V případě závinu za 29,90 Kč to je 30 procent, tedy téměř devět korun.
Albert se snažil zboží, kterému končí trvanlivost, prodávat se slevou i dříve. Podobně jako další řetězce však u takových potravin využíval přímočaré a jednoduché sdělení "Sleva", které na české zákazníky dosud fungovalo spolehlivě.
"Nová samolepka není pro naše zákazníky úplná novinka. Se slevou u výrobků se mohli setkávat již dříve a z našich zkušeností víme, že ji rádi využívají. Komunikací 'Pomozte nám neplýtvat' chceme zákazníkům ukázat, že prevence plýtvání potravinami je pro nás důležitým tématem, kterým se jako odpovědný obchodník zabýváme," říká Barbora Vanko, mluvčí společnosti Albert, která v Česku pod stejným názvem provozuje supermarkety a hypermarkety.
Společnost zároveň připustila, že nové samolepky jí mohou pomoci snížit podíl neprodaného zboží. "Je možné, že se to procento sníží, ale podíl potravin, které po lhůtě spotřeby neprodáme, se v našich obchodech pohybuje dlouhodobě v řádu nízkých jednotek procent," uvedla Vanko.
Zda nový způsob komunikace pomůže omezit objem jídla, které by končilo nevyužité, se tak teprve ukáže. "Samolepku vidím prvně a nepochopil jsem, že závin je vlastně ve slevě, ale když o tom přemýšlím víc, není to špatné. Člověk se může cítit dobře, když po takovém výrobku sáhne, a ne jako 'socka'," říká Martin z Prahy.
Nový apel na záchranu přírody se líbí i iniciativě Zachraň jídlo, která bojuje s plýtváním. "Takovouto nálepku vidím poprvé a je to zajímavé. Jsme rádi, že se obchody samy k neplýtvání hlásí a propagují jej. Myslím si, že na určitou skupinu lidí to může mít vliv - pokud přestane být zboží ve slevě vnímáno jako stigma, může ho začít kupovat větší počet zákazníků," odhaduje Anna Strejcová z iniciativy.
Obecně však nejvíc plýtvají koncoví spotřebitelé, takže je podle ní otázka, zda to v konečném důsledku skutečně pomůže jídlo ušetřit. Pokud si totiž někdo koupí na poslední chvíli jídlo jen kvůli tomu, že je ve slevě a nálepka mu jen pomůže mít z toho lepší pocit, tak je otázkou, zda ho stačí sníst a zbytečně ho nakonec nevyhodí u sebe doma.
Velké obchody musí od ledna 2018 darovat povinně charitám všechno jídlo, které už neprodají a dříve by ho zbytečně likvidovaly. Organizace pak toto jídlo rozdávají potřebným. Největší zkušenosti s tím má Česká federace potravinových bank.
V roce 2017, kdy ještě řetězce nemusely potraviny darovat, získaly potravinové banky od řetězců na bázi dobrovolnosti (Tesco, Makro, Globus a Albert) 871 tun potravinových přebytků v hodnotě 79 milionů korun.
| Jak se řetězce zapojily do darování přebytků v roce 2018 | |
| Řetězec | Podíl v % |
| Tesco | 38 % |
| Makro | 26 % |
| Albert | 14 % |
| Kaufland | 11 % |
| Globus | 5 % |
| Penny | 2 % |
| Ostatní | 4 % |
| Celkem | 2473 tun darovaných potravin |
| Zdroj: Česká federace potravinových bank | |
Za loňský rok, kdy se do systému zapojily i ostatní řetězce, se podíl darovaných potravin zvýšil na 2473 tun v hodnotě 225 milionů korun. Největším dárcem byla společnost Tesco, na druhém místě se umístilo Makro a na třetím Albert.
