V 80. až 90. letech 19. století. | Foto: Archiv Plzeňského Prazdroje

Lahve s trvalou etiketou

Štíhlé, zakulacené, podobné lahvím vína či s etiketou, co nešla umýt. Pivní lahve kolují v Česku od 19. století. Plzeňský Prazdroj je do skla plní přes 100 let. Podívejte se, jak vypadaly lahváče v minulosti a dnes a jak se vyrábějí speciální kousky, které navrhnou designéři.

• První pivní lahve se objevují v Česku v první čtvrtině 19. století. Ve skle začínají pivovary uchovávat pivo ve větší míře ale až v sedmdesátých letech a v 80. a 90. letech se objevují lahve s takzvanou "trvalou etiketou".

Lepení štítků bylo totiž tehdy technologicky náročné. Lepidlo nedrželo zcela pevně a etiketě hrozilo, že se samovolně odlepí. Štítek se po každém užití a omytí lahve musel znovu nalepovat, a tak vznikly etikety, co vše usnadňovaly. Na sklo se nanášely přímo ve sklárně nebo u specializovaných firem sítotiskem, takže je nebylo možné při běžném čištění lahví smýt.

• Experimentoval s nimi například pivovar v Třeboni a Chýnově,  Kaufriedův pivovaru v Jindřichově Hradci, Měšťanský pivovar v Plzni a pivovar v Uhersku u Pardubic či v Ostrově nad Ohří.

"Dodavatelem trvalých etiket v Čechách byla sklárna v Novém Sedle, na niž někdy odkazuje signatura "Siemens"," říká děčínský archivář Petr Joza, který připravuje knihu Historie pivní lahve v Čechách. Pivovarnictví a obchod a jehož znalosti jsou v tomto textu využity.

• Nevýhodou těchto etiket však bylo, že nešlo měnit jejich text, chyběla jim barevnost a výraznost. V Čechách tak jejich využití nikdy nepřestoupilo hranice experimentu a před koncem 19. století tento způsob značení lahví vymizel. Samotné lahve se svým tvarem podobaly dnešním lahvím vína.