"Ruská vláda již pracuje na opatřeních, která zahrnují bankrot a znárodnění majetku zahraničních organizací," potvrdil minulý týden v prohlášení bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Zahraniční investory přitom obvinil, že vyvolávají paniku mezi obyčejnými Rusy.

Související

Reputace versus realita. Velkým řetězcům se z Ruska nechtělo, obávaly se však bojkotů

0:12

Západní firmy se ve větším začaly stahovat z ruského trhu začátkem března po násilném vpádu Ruska na Ukrajinu. Mnohé mezinárodní společnosti reagovaly dočasným uzavřením tamních poboček, továren či omezením dovozu i vývozu bezprostředně. Další po delším váhání podlehly tlaku svých zákazníků, kteří na sociálních sítích vyzývali k bojkotu těchto firem, pokud s Ruskou federací svůj byznys nepřeruší. 

Důvodem dočasného odchodu ale byly i praktické důvody. Jak napsal list The New York Times, vlivem západních sankcí uvalených na Rusko se o třetinu propadla hodnota rublu. "Sankce uvalené na banky ztížily transfer peněz do Ruska na zaplacení zaměstnanců, zařízení, vedení i dodavatelů," připomněla pro list Tahlia Townsendová ze skupiny Wiggin & Dana.

Dodala, že momentálně není snadné dostat peníze ani zpět z Ruska, takže po zaplacení za zboží firmy nemusí být schopny přesměrovat své tržby zpět do centrál na Západě.

Seznam desítek společností, jejichž majetek by mohl být znárodněn, už dostala podle provládního listu Izvestija ke schválení vláda a generální prokuratura. Zahrnuje podle něj mimo jiné firmy Volkswagen, Apple, Ikea, Microsoft, IBM, Shell, McDonald's, Porsche, Toyota či H&M a ještě není konečný.

Desítky položek se zákazem vývozu

Rusko navíc pohrozilo zatčením těch představitelů západních společností, kteří kritizují tamní vládu. V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem také zakázalo do konce roku export některých výrobků - prozatím se týká telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení.

Související

"Už žádné kabelky Gucci.“ Rus z výšky rozhazoval rubly, skoro nikdo je nechtěl

0:26

Premiér Michail Mišustin upřesnil, že zákaz se bude týkat vývozu zboží právě zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné železniční vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán i vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů a do konce letošního roku také vývoz automobilů, letadel a dronů, napsala agentura TASS.

"Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky," uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na 48 zemí, včetně Spojených států a zemí Evropské unie.

Za trest znárodnění

Otázkou je, jak mohou továrny zahraničních firem v Rusku fungovat dále bez jejich účasti. Mnohé společnosti, které se stahují z trhu, si sice své zaměstnance v zemi dále nechávají a plánují jim i vyplácet mzdu, jak ale tento plán bude vypadat v případě znárodnění, nebo pokud v Rusku za několik měsíců zcela vyčerpají své prostředky, není podle expertů jasné.

"Představa, že by převzaté firmy ruský stát - či posléze soukromí ruští kupci - dokázal dále provozovat, a tím uchránit pracovní místa a dostupnost zboží či služeb, je mimo realitu. Bez podpory západních matek jsou společnosti jako Volkswagen nebo Ikea pouze prázdnou skořápkou, která se během krátké doby rozpadne," podotýká analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil pro Aktuálně.cz.

S tím souhlasí i analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk. Hodnota reálných aktiv - tedy strojů či továren - bez zapojení do globálních řetězců totiž podle něj výrazně klesá. "Zvláště složitější provozy jako výroba aut prostě nepoběží bez dodávek klíčových komponentů, softwaru nebo odborné údržby," vysvětluje.

Související

Rusko pohrozilo pádem Mezinárodní vesmírné stanice, pokud Západ nezruší sankce

Hradil i Vlk se shodují, že skutečným efektem odvetných sankcí Ruska je primárně potrestání Západu, nikoli snaha Kremlu zachovat služby pro běžné Rusy. Medveděv zahraničním společnostem a investorům již vzkázal, že by měly pochopit, že návrat na ruský trh pro ně bude obtížný. Rozhodující ale podle analytiků nakonec bude, zda o návrat budou tyto firmy vůbec stát.

"Jedná se o variantu ekonomických sankcí v odpovědi na ty západní. Cena za toto gesto bude ovšem vysoká. Kromě toho, že se tyto společnosti následně mohou domáhat odškodnění soudní cestou - byť zde patrně bude šance na úspěch pramalá -, se jedná hlavně o brutální pošramocení reputace Ruska z pohledu zahraničních investorů," míní Hradil.

Ti sice pod ruským režimem vždy počítali s vyšší rizikovostí investic, ovšem jen málokdo se znárodněním. Rusko by se podle Hradila tímto krokem dále izolovalo od západního kapitálu, know-how či technologií na několik příštích let a taková izolace by podle něj poškodila každou ekonomiku.

"Již po staletí ekonomové vědí, že mezinárodní ekonomická spolupráci je bytostně žádoucí a přínosná - ovšem konkrétně pro Rusko by byla speciálně bolestivá. Navzdory siláckým prohlášením je totiž ruská ekonomika na dovozu extrémně závislá, a to jak u spotřebního, tak i investičního zboží," připomíná Hradil.

Nedostatek surovin jako problém

Dopad možného znárodnění svého majetku na ruském trhu teď západní firmy nechtějí komentovat. Do publikace článku se pro online deník Aktuálně.cz nevyjádřil řetězec McDonald's. Nábytkářský gigant Ikea uvedl, že odmítá nad situací spekulovat. "Je příliš brzy na to, abychom mohli o těchto potenciálních dopadech hovořit," řekl pro Aktuálně.cz mluvčí Ikea Petr Šašek.

Související

McDonald's prodá ruské pobočky. Snímky ukazují těžké začátky, kdy i úsměv byl agresí

Přehled

Větší dopad než potrestání Západu za sankce a odchod z ruského trhu ale může mít podle expertů pro Evropu omezení vývozu surovin. Ty totiž tvoří většinu toho, co západní země od Ruské federace nakupují.

Jedná se zejména o ropu a plyn, ale také o kovy jako hliník a nikl, potaš a fosfáty, které se hojně používají v hnojivech. Konkrétně nikl je zásadní například při výrobě baterií pro elektroautomobily a nahradit ruské dodávky je podle expertů velmi obtížné.

Ceny těchto surovin navíc prudce rostou, a pokud zůstanou vysoké, způsobí to ekonomické těžkosti především v Evropě, uvedl korespondent BBC Theo Leggett.

Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unii (EAHU), aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. EAHU tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko.

Související

Ceny pšenice jsou tikající bomba. Kolaps ukrajinské produkce zasáhne Blízký východ

Další odvetné sankce Ruska by mohly zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů. Putin také v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si ruské letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. 

Ruským aerolinkám to umožní ponechat si flotilu zahraničních letadel a provozovat je na vnitrostátních linkách. Ruské letecké společnosti jim také mohou vydávat osvědčení o letové způsobilosti.

Sankce uvalené na Rusko dávají podle agentury Reuters leasingovým firmám čas do 28. března, aby se od smluv s ruskými aerolinkami osvobodily.