Do obchodů radši co nejméně. Ostražitost lidem zůstala i po rozvolnění, ukazují čísla

Ekonomika Ekonomika
21. 6. 2021 16:51
Přestože pandemie koronaviru je momentálně v útlumu, Češi jsou při nakupování stále ve střehu - jako loni chodí do obchodů méně často, dbají na bezpečnost a dělají větší nákupy. V pondělí to uvedli prezident SOCR Tomáš Prouza a Ladislav Csengeri z agentury GfK. Značnou oblibu si také dál drží nákupy na internetu. V kamenných prodejnách zase zákazníci žádají vysoké hygienické standardy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Po uplynulém, dynamicky se vyvíjejícím roce 2020, kdy se spotřeba do velké míry přesouvala do našich domácností, došlo v úvodu roku 2021 k jisté stabilizaci. I nadále však zůstává domácí konzumace zboží a služeb na zvýšené úrovni," doplňuje Csengeri ze společnosti GfK.

V uplynulém roce začali lidé ve velkém nakupovat zejména základní potraviny, mražené výrobky, maso a masné výrobky, stejně jako různé polotovary a pomocníky při pečení a vaření. "S výjimkou pečiva a pekárenských výrobků rostly všechny makro kategorie ve spotřebě domácností také z pohledu objemu. V první třetině roku 2021 nadále posílily alkoholické nápoje, teplé nápoje a opět polotovary a mražené potraviny," shrnuje pokračování nákupního trendu analýza.

Jak se změnil nákupní košík

Foto: GfK

Vlivem pandemie dává 28 procent dotázaných Čechů i nadále přednost obchodům s nižším počtem nakupujících a vyhýbá se davům. Co nejméně prodejen navštěvuje čtvrtina lidí, stejný počet zákazníků upřednostňuje obchody, kde platí striktní hygienická pravidla. Méně frekventované časy a dny si pro své nákupy vybírá 23 procent Čechů.

Tuzemští zákazníci podle GfK stále častěji nakupují v diskontech, na jejich úkor ztrácejí hypermarkety.

Podle čeho Češi vybírají prodejnu

Foto: GfK

Kromě výhodného umístění prodejny, které je podle Gfk podstatné pro 67 procent českých zákazníků, o výběru obchodu rozhodují z podstatné části také ceny.

Oproti loňskému roku se mezi nejdůležitější kritéria zařadila možnost bezkontaktní platby, řekl dále Csengeri.

Každá domácnost loni uskutečnila meziročně o 16 nákupů méně. Za nákupem rychloobrátkového zboží loni podle Csengeriho každá domácnost vyrazila v průměru 300krát a utratila za něj průměrně 297 korun, zatímco v roce 2019 útrata činila 261 korun.

Průměrná útrata přitom nejvíce stoupla u domácností, jejichž členové se cítí ohroženi krizí, a mohou si chtít vytvářet rezervy pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. Nákupní košík se u této skupiny zákazníků zvětšil zhruba o pětinu, počet těchto domácností z osmi procent v roce 2019 loni stoupl na 11 procent, v letošním roce se drží na deseti procentech.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy