Obědová menu jsou český fenomén. V cizině to musíme vysvětlovat, říká šéf Dáme jídlo

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
13. 6. 2021 20:45
K objednání prakticky cokoli, doručení za deset minut a třeba i robotem. Tak vidí budoucnost rozvozu v nejbližších letech šéf služby Dáme jídlo Filip Fingl. Jak říká v rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz, co nejširší nabídka je jedním z klíčových cílů, ke kterým teď společnost míří. Kromě restaurací se v Česku chystá více zaměřit také na prodej potravin, ale třeba i rozvoz květin či hraček.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Jak moc ovlivnila rozvoz pandemie koronaviru? Skutečně byla hlavním důvodem k tomu, že služby tohoto typu "poskočily" s prodeji, nebo si Češi na trend rozvozu zvykají dlouhodobě a růst tak spíše navazuje na předchozí roky?

Dáme jídlo roste dlouhodobě - meziročně o 40 až 50 procent. Je to dáno jednak trvale sílící poptávkou zákazníků po on-line službách, jež jim dokážou šetřit čas, jednak hraje roli i naše expanze do dalších měst a rozšiřování rozvozových zón tam, kde už působíme. V neposlední řadě se stále více projevuje také přidávání dalšího sortimentu na naši platformu - od rozvozu snídaní až po doručování nákupů potravin a dalšího zboží, jako jsou například řezané květiny, doplňky stravy či delikatesy.

Šéf rozvozu Dáme jídlo Filip Fingl.
Šéf rozvozu Dáme jídlo Filip Fingl. | Foto: Dáme jídlo

Loni a v dosavadní části letošního roku jsme se na úrovni meziročního růstu v desítkách procent pohybovali také, i když v některých měsících byla poptávka akcelerována pandemií. V březnu a dubnu 2020 byl nárůst nejrychlejší, další fáze přišla na podzim a také v prvním čtvrtletí letošního roku.

Nicméně rozvoz jídla je obecně velmi sezónní záležitostí, odvíjí se od počasí. Ve chvíli, kdy začne být ošklivo, zájem zákazníků o naši službu přirozeně roste.

Jak se změnily zvyklosti zákazníků?

Dříve jsme měli tradičně špičku poptávky o víkendech, ale za pandemie se přesunula na všední dny, zejména přes oběd. Lidé nemají během pracovního dne čas připravovat oběd, díky nám jej ušetří a je to pro ně pohodlnější.

Dalším trendem, který se objevil až s pandemií, je zvýšený zájem firem o rozvoz jídla jako zaměstnaneckého benefitu. Do budoucna je možné, že se home office bude prosazovat čím dál víc a v řadě firem se stane novým normálem. Při hybridním pracovním režimu pak může být nabídka našich služeb jako benefitu velmi atraktivní pro řadu zaměstnanců, a tím pádem i zaměstnavatelů.

Hitem minulých let byly burgery, pizza a také asijská kuchyně. Sledujete, že by se chutě zákazníků měnily?

Nejoblíbenější je i nadále pizza, kde vládne šunková, sýrová a "polarizující" havaj. Dál u Čechů bodují právě hamburgery a asijská kuchyně, v níž na popularitě v poslední době hodně získala kuchyně vietnamská.

Výrazným skokanem loňského roku byla také česká kuchyně, což je dáno pravděpodobně tím, že lidé, kteří objednávají častěji, nechtějí jíst každý den to samé. Zákazníci si přes nás začali častěji kupovat také dezerty, snídaně, ale i kávu nebo točené pivo.

Kromě toho, že dovážíte jídla z restaurací, rozváží vaši kurýři i potraviny z vybraných sítí obchodů. Lze říci, jak oblíbená je tato služba?

Rozvoj takzvané quick commerce, což je termín, který se v zahraničí vžil pro velmi rychlé doručování zboží, je pro nás jedním ze stěžejních témat letošního roku. Nejen na základě našich vlastních zkušeností, ale i na základě poznatků naší mateřské skupiny Delivery Hero, jež působí v 50 zemích světa, vidíme, jak velký potenciál v této oblasti do budoucna leží. Jen v letošním prvním čtvrtletí zaznamenalo Delivery Hero 400% meziroční nárůst počtu objednávek v rámci quick commerce.

V Česku tak už teď rozvážíme nákupy z obchodů, jako je Tesco Expres, Sklizeno, Žabka, Kytky od Pepy, Florino a mnoho dalších. V expanzi tímto směrem určitě budeme dál pokračovat, a to nejen prostřednictvím navazování spolupráce s dalšími a dalšími partnery, jako je momentálně například hračkářství Hamleys, ale také skrze rozvíjení vlastní služby rozvozu potravin Dáme market. Tu jsme spustili letos a zatím funguje nad očekávání dobře.

Naším cílem je mít na platformě Dáme jídlo tak pestrý sortiment, aby nikdo nemusel osobně chodit do obchodu, pokud vyloženě nechce. Naši kurýři mu objednávku z restaurace nebo obchodu přivezou do 30 minut, což je mnohdy kratší doba, než kdyby se na nákup vypravil osobně. Čas doručení se navíc budeme snažit i nadále zkracovat. Do velké míry se nám to daří už nyní.

Změnil se nějak výběr zákazníků v tom smyslu, že by si v pandemii "vyrazili z kopýtka" a zkoušeli objednávat více v luxusních restauracích, kam by třeba normálně nešli, nebo naopak šetřili?

Zaznamenali jsme nárůst ohledně počtu položek na objednávku. Lidé se naučili více objednávat ze svých oblíbených restaurací, kam by si dříve zašli osobně. Postupně si vyzkoušeli, že lze pohodlně přenést zážitek z dobrého jídla, který se s návštěvou restaurace pojí, i k sobě domů. A ještě tak podpořili svůj oblíbený podnik v nelehké době.

A jak je to nyní? Pandemie prozatím pomalu utichá, lidé se vrací do restaurací. Sledujete útlum zájmu v rozvozu?

Útlum zájmu o naše služby zatím nepociťujeme. Na to je ještě příliš brzy, situace se k úplnému normálu dosud nevrátila. Zákazníci se navíc za poslední rok a půl naučili rozvoz více využívat a hlavní výhoda naší platformy, kterou je úspora času, s odezníváním pandemie rozhodně nemizí. Mírný pokles tempa růstu sice očekáváme, ale bude spojený především se sezonalitou našeho podnikání. V období dovolených a hezkého počasí lze určité výkyvy pozorovat každoročně.

Jak je na tom Česko obecně v oblíbenosti rozvozu jídla v porovnání s ostatními státy?

Specifikem Čechů je bezesporu obliba obědových menu v pracovní dny. V zahraničí nic takového nemají. Kolegům, kteří platformu v rámci naší mateřské společnosti Delivery Hero vyvíjejí, tak musíme vždy vysvětlovat, o co se vlastně jedná a proč je potřeba obědová menu v Česku podporovat. Dalším zajímavým rozdílem je skutečnost, že například v Řecku jsou zákazníci zvyklí objednávat si dovezení kávy i několikrát do týdne. U nás silnou poptávku tohoto druhu zatím nepozorujeme, i když růstový trend je už zde také patrný.

Dovážka je zatím lokalizovaná hlavně ve velkých městech, kde ale není problém vyjít ven a zajít si do nejbližší restaurace. Jak je to ale v menších městech či vesnicích? Tam ještě tento rozvoz tolik rozšířený není, přitom je dopravně náročnější se do restaurace dostat. Sledujete poptávku i v těchto oblastech a plánujete tam více zamířit?

V současnosti Dáme jídlo spolupracuje s téměř 6000 partnery v celkem 170 městech a obcích po celém Česku. Pokrýváme tak již přes 60 % populace, a to nejen ve velkých sídlech, ale i v menších lokalitách. Neustále navíc pokračujeme v rozšiřování dostupnosti i do dalších oblastí. Loni na mapu našeho pokrytí přibyla například Karviná, Hodonín nebo Bílina u Teplic. Také v místech, kde už působíme, doplňujeme nové a nové partnerské restaurace a obchody tak, aby byla nabídka pro zákazníky co nejpestřejší.

V pandemii si některé restaurace stěžovaly, že vaše marže jsou příliš vysoké. Vy jste se bránili tím, že jsou stále stejné jako v minulosti. Platí i to i nyní - hnuli jste v současnosti nějak s maržemi restaurací?

Marže restauracím nenavyšujeme, zůstávají stále stejné. Je pochopitelné, že řada restaurací si během pandemie dělala revizi nákladů a některé z nich se při tom ptaly i na naši marži. My jsme reagovali tím, že jsme transparentně vysvětlili celou naši ekonomiku. Ne každá restaurace na první pohled viděla, že z 30% poplatku, který si z objednávky bereme, jde podstatná část na pokrytí nákladů na samotný rozvoz. Další peníze dáváme do marketingu, díky kterému mají restaurace více objednávek a zákazníků.

Když vezmu modelový příklad, kdy se průměrná objednávka pohybuje kolem tří set korun, tak nám po odečtení těchto nákladů zbydou zhruba tři koruny. Z nich navíc dále hradíme správu a rozvoj platformy, mzdy zaměstnanců, administrativní náklady, pronájem kanceláří a podobně. Takže ve chvíli, kdy bychom byť jen o pár procent snížili naši marži, tak se z černé nuly může celé naše podnikání otočit do velkého minusu. Na to by v konečném důsledku doplatily také restaurace, s nimiž spolupracujeme. To ale neznamená, že jsme je v těžké době nepodporovali. Naopak.

Řešení, aby byl tedy rozvoz pro restaurace co nejdostupnější, tedy vidíte v čem?

Přivést restauracím nové zákazníky, kteří si budou moci jejich služby vyzkoušet, ochutnat jejich jídla a v případě, že budou spokojeni, se zase vrátí, je mnohem efektivnější cesta. Víme, že jakmile začneme do trhu naše služby více komunikovat, generujeme více objednávek, což se zase vrátí restauracím.

Loni na jaře jsme proto investovali několik milionů korun do věrnostního programu a během sedmi dnů jsme natočili nový televizní spot na podporu objednávek z lokálních restaurací. Na podzim jsme pak u mnoha podniků odstranili poplatek za rozvoz, což jsme letos v únoru a březnu znovu zopakovali.

Jak bude v Česku vypadat rozvoz jídla za pět let?

Určitě bude pokračovat trend zkracování času doručení jídel z restaurací i nákupů. V zahraničí se už nyní dokážeme v některých případech dostávat na časy do 10 minut od objednání, což je věc, na kterou si zákazníci velmi snadno zvykají. Na takové úrovni musí panovat naprostá souhra všech prvků celého procesu, od technologického zázemí včetně využití strojového učení a umělé inteligence, až po špičková řešení dopravní situace ve městech. Každá sekunda se počítá.

Kromě rychlejšího doručení si bude za pět let možné nechat obratem doručit prakticky cokoli, na co si lidé vzpomenou.

Hodně se mluví také o ekologii, přičemž rozvoz auty je z toho pohledu dost náročná záležitost.

Naši uhlíkovou stopu se snažíme snižovat neustále. Využíváme vozidla na CNG, kurýry na kolech, restauracím nabízíme ekologické a rozložitelné obaly. Celá naše mateřská společnost Delivery Hero je v Evropě uhlíkově
neutrální dokonce už v současnosti. Samostatnou kapitolou je rovněž rozvoj autonomního doručování objednávek. Naši kolegové ve Švédsku už testují roboty, kteří dokážou sami doručovat jídlo a zboží až do hmotnosti 20 kilogramů.

Podtrženo, sečteno, pro spotřebitele se rozvoz do budoucna stane naprosto běžnou součástí života, kterou budou využívat třeba i několikrát denně, ne jako dnes jen jednou za čas. Podobně budou tuto službu vnímat i partneři. Každý, kdo si otevře restauraci nebo obchod, bude automaticky zákazníkům nabízet rozvoz jako pevnou součást svých služeb. Případně budou dokonce vznikat virtuální kuchyně a obchody určené pouze pro rozvoz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy