Do obchodů radši co nejméně. Ostražitost lidem zůstala i po rozvolnění, ukazují čísla

Ekonomika Ekonomika
21. 6. 2021 16:51
Přestože pandemie koronaviru je momentálně v útlumu, Češi jsou při nakupování stále ve střehu - jako loni chodí do obchodů méně často, dbají na bezpečnost a dělají větší nákupy. V pondělí to uvedli prezident SOCR Tomáš Prouza a Ladislav Csengeri z agentury GfK. Značnou oblibu si také dál drží nákupy na internetu. V kamenných prodejnách zase zákazníci žádají vysoké hygienické standardy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Po uplynulém, dynamicky se vyvíjejícím roce 2020, kdy se spotřeba do velké míry přesouvala do našich domácností, došlo v úvodu roku 2021 k jisté stabilizaci. I nadále však zůstává domácí konzumace zboží a služeb na zvýšené úrovni," doplňuje Csengeri ze společnosti GfK.

V uplynulém roce začali lidé ve velkém nakupovat zejména základní potraviny, mražené výrobky, maso a masné výrobky, stejně jako různé polotovary a pomocníky při pečení a vaření. "S výjimkou pečiva a pekárenských výrobků rostly všechny makro kategorie ve spotřebě domácností také z pohledu objemu. V první třetině roku 2021 nadále posílily alkoholické nápoje, teplé nápoje a opět polotovary a mražené potraviny," shrnuje pokračování nákupního trendu analýza.

Jak se změnil nákupní košík

Foto: GfK

Vlivem pandemie dává 28 procent dotázaných Čechů i nadále přednost obchodům s nižším počtem nakupujících a vyhýbá se davům. Co nejméně prodejen navštěvuje čtvrtina lidí, stejný počet zákazníků upřednostňuje obchody, kde platí striktní hygienická pravidla. Méně frekventované časy a dny si pro své nákupy vybírá 23 procent Čechů.

Tuzemští zákazníci podle GfK stále častěji nakupují v diskontech, na jejich úkor ztrácejí hypermarkety.

Podle čeho Češi vybírají prodejnu

Foto: GfK

Kromě výhodného umístění prodejny, které je podle Gfk podstatné pro 67 procent českých zákazníků, o výběru obchodu rozhodují z podstatné části také ceny.

Oproti loňskému roku se mezi nejdůležitější kritéria zařadila možnost bezkontaktní platby, řekl dále Csengeri.

Každá domácnost loni uskutečnila meziročně o 16 nákupů méně. Za nákupem rychloobrátkového zboží loni podle Csengeriho každá domácnost vyrazila v průměru 300krát a utratila za něj průměrně 297 korun, zatímco v roce 2019 útrata činila 261 korun.

Průměrná útrata přitom nejvíce stoupla u domácností, jejichž členové se cítí ohroženi krizí, a mohou si chtít vytvářet rezervy pro případ výpadků příjmů při ztrátě zaměstnání. Nákupní košík se u této skupiny zákazníků zvětšil zhruba o pětinu, počet těchto domácností z osmi procent v roce 2019 loni stoupl na 11 procent, v letošním roce se drží na deseti procentech.

 

Právě se děje

Další zprávy