Většina zákazníků prý nepředpokládá, že kilogram mléka je méně než litr; mléko má ale vyšší hustotu než voda, a tak kilogram mléka odpovídá 0,97 litru vody.
Obchodníci toho využívají, aby v jistém smyslu zákazníka uvedli v omyl, míní předseda konfederace spotřebitelů Dmitrij Janin, který připomněl, že v Rusku se tekuté zboží tradičně prodávalo s vyznačením objemu, a ne váhy. Problém by se podle něj dal vyřešit po vzoru Evropy, kde se u cenovek ukazuje i cena v přepočtu na kilogram či litr.
"Výrobci se takto snaží zamaskovat zdražování," předpokládají analytici z odborného serveru Prodaži.rf, který zaznamenal trend na základě zkoumání košíku zboží během loňského roku, pokladních účtenek a údajů z otevřených zdrojů. Ale přesná čísla ohledně objemu takového zboží v prodeji neuvedl.
Deník se přesvědčil, že mléko a mléčné výrobky "na váhu" prodávají tři značky na trhu. Šéf svazu výrobců mléka Arťom Belov nepředpokládá, že by šlo o nějaký masový přechod, ale připouští, že někteří výrobci mohou využít takový marketingový tah, aby nezvyšovali během krize ceny a zmenšení objemu zboží udělali méně nápadným.
Při stejném balení a menším objevu se dají ušetřit asi tři procenta.
Ceny syrového mléka loni výrazně vzrostly, meziročně o 20,1 procenta, připomněl list RBK s odvoláním na statistický úřad. Loni náklady na výrobu mléka vzrostly meziročně asi o sedm až osm procent, zatímco v pandemických letech 2020 a 2021 vzrostly v průměru o 16 až 20 procent za rok.
RBK připomněl, že za dřívějších krizí, například po roce 2008, někteří výrobci přišli s balením mléka, které se z litru zmenšilo na 900 mililitrů, zatímco třeba výrobci sladkostí zmenšili tabulku čokolády ze 100 na 90 gramů. Takové zboží vytváří iluzi, že je levnější než výrobky konkurentů.
RBK uvádí, že požádal o vyjádření největší výrobce mléka, výrobce prodávající mléko na kilogramy a úřad, který má na starosti ochranu zdraví spotřebitelů. Jejich odpovědi ale zatím nepřinesl.
