Jedna účtenka po startu EET nemusí stačit, varuje ČOI spotřebitele. Chtějte i doklad pro reklamaci

Petr Kučera Martin Ťopek Petr Kučera, Martin Ťopek
Aktualizováno 25. 11. 2016 16:15
Základní údaje, které jsou povinné na účtence pro elektronickou evidenci tržeb, nestačí pro účely případné reklamace. Kupující mají nadále nárok také na "doklad o zakoupení" podle zákona o ochraně spotřebitele, upozornila ČOI. Podle ministerstva financí se ale v praxi nic nezmění. Systémy pro EET obchodníkům umožňují vytisknout všechny potřebné údaje na jediném dokumentu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: komerční článek

Praha – Chystaná povinná účtenka pro elektronickou evidenci tržeb (EET) nenahrazuje „„doklad o zakoupení“, který spotřebitelé potřebují pro případnou reklamaci. Lidé na něj mají stále nárok a měli by na něm trvat, upozornila dnes Česká obchodní inspekce (ČOI). Vystavení „dokladu o zakoupení“ bude i nadále kontrolovat.

Nárok spotřebitele na doklad o zakoupení se všemi náležitostmi vyplývá ze zákona o ochraně spotřebitele. Má být poskytnut na vyžádání v okamžiku zakoupení výrobku nebo poskytnutí služby. „Slouží pak například i pro účely reklamace, kdy zákazník tímto dokladem prokáže, že koupil konkrétní výrobek či objednal službu u daného prodejce,“ zdůrazňuje mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Povinné údaje na účtence pro EET

  • fiskální identifikační kód,
  • daňové identifikační číslo
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
  • pořadové číslo účtenky
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
  • celková částka tržby
  • bezpečnostní kód poplatníka
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu

Pokud jde o reklamaci, je účtenka sice vhodným, ne však nutným dokladem. Stačí prokázat, že spotřebitel zakoupil u obchodníka konkrétní zboží (a kdy). Alternativními důkazy mohou být zejména razítko obchodníka v záručním listu, výpis platby platební kartou od banky, informace v systému obchodníka a podobně.

Rozsah odpovědnosti za vady prodávajícího stanoví občanský zákoník u spotřebního zboží obecně na 24 měsíců, připomíná ČOI. Při koupi použitého spotřebního zboží se prodávající může se spotřebitelem dohodnout, že se tato lhůta zkracuje na polovinu. Zkrácenou dobu trvání odpovědnosti za vady je však třeba vyznačit v dokladu o zakoupení, stejně jako případné vady nebo nedostatky, s nimiž byl kupující předem seznámen.

Základní údaje z EET nestačí

„Oproti tomu doklad k elektronické evidenci tržeb dle zákona o evidenci tržeb nemusí tyto informace obsahovat. Proto spotřebitelům doporučujeme, aby na vystavení dokladu o zakoupení se všemi náležitostmi stále trvali a nespokojili se jen s účtenkou vyplývající ze zákona o evidenci tržeb,“ dodává Fröhlich.

Doklad podle zákona o ochraně spotřebitele

Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Podnikatel by tedy spotřebiteli měl povinně vydat účtenku podle zákona o evidenci tržeb (pokud se na něj tato povinnost vztahuje – v první fázi od prosince půjde o restaurační a ubytovací služby, od začátku března by se měly přidat i obchody), ale na žádost spotřebitele také doklad o zakoupení se všemi náležitostmi podle dosavadních pravidel.

Zákon o evidenci tržeb (EET) stanoví povinné náležitosti účtenky, ale nevylučuje, aby na ní byly i ostatní údaje. Pokud tedy bude navíc obsahovat i údaje podle zákona o ochraně spotřebitele („doklad o zakoupení“), stačí samozřejmě podnikateli vydat pouze jedinou „účtenku“.

Nic nebrání tisku jediné účtenky, namítá ministerstvo

Ministerstvo financí uvedlo, že informace od ČOI vnímá jako matoucí. "Ani dosavadní účtenka automaticky nenahrazuje doklad o zaplacení a není nám proto známo, z jakého důvodu se ČOI domnívá, že by tak měla být vnímána účtenka po zavedení e-tržeb," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

V praxi to má podle něj fungovat jako dosud. Záleží pouze na podnikateli, zda příslušné doklady bude vydávat samostatně, nebo je vydá jako jeden doklad. Pokud podnikatel například dosud standardně vydával daňový doklad, doplní na něj údaje požadované zákonem o evidenci tržeb a taková vydaná účtenka splní požadavky obou právních předpisů na jednom nosiči. Stejně tak případně může doplnit účtenku i o chybějící náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele.

Podle dostupných informací nabízí většina dodavatelů takové systémy pro EET, které umožňují vytisknout všechny požadované údaje na jediném dokumentu. Záleží tedy hlavně na obchodníkovi.

"Pokud si obchodník koupí pokladnu, do níž se dají zadat prodávané položky, je automatické, že pokladna může vydávat jen jeden papír, na kterém je je jak prodejní doklad, tak kód EET," potvrzuje například Michal Wantulok, prodejce zařízení na EET ze společnosti Dotykačka.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, pod které Česká obchodní inspekce spadá, později dodalo, že ČOI především chtěla upozornit podnikatele, aby pro své provozovny volili takové nové systémy, které vyhovují požadavkům obou zákonů.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Veřejné slyšení k údajnému střetu zájmů a dotační politice EU chystají na duben senátoři

Senátní komise pro posouzení auditů Evropské komise chce koncem dubna uspořádat veřejné slyšení, které se má týkat dotační politiky EU a údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda komise Zdeněk Nytra z klubu ODS ve čtvrtek řekl, že slyšení by se mělo konat 28. dubna.

Pozván na něj bude i ministerský předseda, který střet zájmů popírá a účast přímo na jednání komise odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy