Diskont jen pro chudé je mýtus, říká majitel. Co řetězce nechtějí, prodá se slevou

Aneta Řezníčková Aneta Řezníčková
Aktualizováno 28. 11. 2022 7:57
Blížící se datum spotřeby, špatná etiketa nebo jen nadbytečné zásoby výrobců. Do regálů takzvaných zlevněnek, čili diskontů, míří zboží, které řetězce odmítají. Přestože se jejich kvalita oproti zavedené konkurenci nijak neliší, cena je výrazně nižší. I proto si tyto prodejny získávají v Česku stále větší oblibu. A zdaleka nejde jen o sociálně slabší zákazníky, kteří mají v krizi hluboko do kapsy.
Foto: Jakub Plíhal

Je to jen pár dní, co Roman Stupka, majitel velkoobchodu a pražské diskontní prodejny Potraviny v akci, nabízel ostatním zlevněnkám odkoupenou majonézu Hellmann's za zvýhodněnou cenu. Ty ji následně prodávaly za necelých 30 korun. Pro představu, v klasických maloobchodních řetězcích ji v současnosti lze koupit přibližně o 15 korun dráž.

Ta, kterou nakoupil Stupka, ale byla podle norem kazová - etiketu během výroby nalepili vzhůru nohama. "Než na to ve výrobní lince přišli, tak se jich vyrobilo několik. Výrobce to nemůže regulérním zákazníkům prodat, řekli by si, že to je šmejd. V našich  krámech se takové kazy ale očekávají," popisuje obchodní strategii Stupka. 

Výhodné nákupy jsou u Čechů velice populární. V současnosti k nim o to více přispívá krize. Obchodní řetězce momentálně podle dat Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zaznamenávají meziroční propad tržeb u potravin asi o pět procent. Řeší to tím, že zboží přesouvají do akcí.

"Aktuálně v režimu akcí prodávají až 60 procent sortimentu. To je asi nejvíce v historii. Ještě třeba před dvěmi lety byla v akci v průměru necelá polovina sortimentu prodejen," říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Zahraniční sortiment za nízkou cenu

Na rozdíl od klasických řetězců fungují zlevněnky na snížených cenách v celé šíři svého sortimentu. Zboží vykupují od českých i zahraničních firem. Jedná se o výrobky, kterým se blíží datum spotřeby či minimální trvanlivosti, dále mohou mít neoriginální či poškozený obal. Běžné jsou i nadbytkové produkty či zboží z celních skladů a pojistných událostí.

Díky tomu jsou pak prodejny schopné prodat zboží za zlomek jeho původní ceny. "Odkupuji třeba odkrojky a patky od salámů, které jsou úplně v pořádku. Nářezové stroje ve výrobně krájí krásné stogramové balíčky a patky vždycky zůstanou, velké řetězce to neodkoupí," popisuje dále Stupka.

"Firmy se toho pak zbavují, potřebují si vyprázdnit sklad. Aby předešly plýtvání potravin, jde to na charity, do domovů pro důchodce anebo přijdeme my," pokračuje. Stupka se v odvětví pohybuje od roku 2015 a velkoobchodně zásobuje i další zlevněnky v Česku.

Náklady na překlad etiket

Podle agrárního analytika Petra Havla si drobné diskonty mohou dovolit tyto ceny nasadit mimo jiné i proto, že ušetří na personálních výdajích. Na rozdíl od velkých řetězců jako Globus, Billa či Albert totiž nemají například pultové prodeje. 

Na druhou stranu ovšem musí řešit výdaje, kterým se zavedené řetězce vyhnou. Jde zejména o překlad zahraničních etiket. "Musíme v češtině štítkovat každý výrobek. Takže sice pořídíme zboží v zahraničí za nižší cenu, ale archy papíru také něco stojí a musíme to vše olepit. Řetězce toto většinou už dostanou s překladem," vysvětluje dále Stupka.

Jeho obchod na Novodvorské je v provozu teprve rok, už teď však Stupka plánuje další pobočky. A není jediným, komu se v této branži daří. Například značka diskontů Vyplatí se měla ještě v roce 2017 čtyři prodejny, nyní jich na svém webu uvádí jedenáct.

Pro řadu zákazníků jsou nedostupné

Analytik Havel ale s ohledem na úsporu pro obyvatele podotýká, že i přes rostoucí oblibu malých diskontů je jejich síť nedostatečné hustá. "To znamená, že jsou pro množství zákazníků nedostupné. Buď se tam nedostanou, nebo to pro ně znamená náklady na dopravu," připomíná.

V zahraničí je podle něj oproti Česku také běžné, že lidé více kupují cenově velmi dostupné potraviny přímo u farmářů a drobných výrobců. Aby se samostatnost těchto podnikatelů prohloubila i v tuzemsku, musely by se ale podle Havla zjednodušit právní normy, které jsou pro malé výrobce a pěstitele téměř totožné jako pro velké podniky. 

Na diskontní prodejny se vztahují stejná pravidla jako na klasické obchodní řetězce. Prodejci jsou povinni likvidovat potraviny, které mají prošlé datum použitelnosti, nikoliv však datum minimální trvanlivosti. Po překročení tohoto data už ale výrobce negarantuje stoprocentní vlastnosti výrobku. 

Takové výrobky musí být v prodejně výrazně odlišeny od ostatního zboží. "Označení 'sleva' není dostatečné, prodejce musí spotřebitele v provozovně informovat o skutečnosti, že u zboží prošlo datum minimální trvanlivosti," upozorňuje tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. Drobné odchylky v jakosti potraviny s prošlou minimální trvanlivostí jsou přípustné, bezpečnost však musí zůstat zachována ve všech parametrech, za což ručí prodejce.

Koupit a hned spotřebovat

Nakupování v malých diskontních prodejnách však určitá specifika má. Vyplatí se například sledovat datum spotřeby u rychloobrátkového zboží - konkrétně třeba u chlazených produktů, jako jsou mléčné a masné výrobky. Na pulty zlevněnek se totiž tyto potraviny mohou často dostat jen krátce před tímto datem.

Co by jedni mohli považovat za výhodu, jiní naopak nemusí ocenit. Zlevněnky totiž také na rozdíl od běžných řetězců nenabízejí stálý sortiment.

Na druhou stranu při návštěvě zlevněnek zákazníci mnohdy narazí na produkty, které se v Česku běžně neprodávají. "U nás najdou zákazníci vždy něco nového, co mohou vyzkoušet. Jsou to například produkty z Německa nebo Maďarska. Máme nějaké dodavatele, se kterými ten byznys funguje na pravidelné bázi, ale člověk musí hledat další a další, je to ustavičná práce," popisuje Stupka specifika byznysu. 

Zajímavá nabídka zboží podle něj přitahuje do obchodu i lidi, kteří jsou v dobré finanční situaci. Vyvrací tak mýtus, že do diskontů chodí jen sociálně slabší. "Pokryjeme veškerou škálu lidí. Chodí k nám samozřejmě babičky, ale i lidé ve středním věku a dokonce i kravaťáci," pokračuje Stupka. 

Boj proti plýtvání potravin

Zajímavá cenová nabídka se může objevit i u velkých řetězců. Ty se často slevami snaží zabránit vyhazování zboží. Například Lidl zavedl před více než rokem prodej tříkilových bedýnek za 25 korun. Bedýnky jsou naplněné ovocem a zeleninou, které mají protrženou síťku či obal nebo pocházejí z většího balení, kde byl vadný jeden kus.

"Díky bedýnkám ročně zachráníme až 3800 tun ovoce a zeleniny. V současné době zkoušíme v rámci pilotního projektu prodejen tři nové sortimentní skupiny - maso a ryby, chlazené zboží a nebalené pečivo," uvádí mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Bedýnky s ovocem a zeleninou nabízí i Penny Market - a to dvě kila za 19,90 koruny. "V rámci projektu Hezky česky pro ZOO také spolupracujeme již s téměř 30 zoologickými zahradami a zoo parky po celé republice, do nichž dodáváme pro zvířata nespotřebované ovoce a zeleninu druhé jakosti ze svých obchodů, přičemž je nadále zcela nezávadná," říká za Penny Tomáš Kubík. Se zooparky a mysliveckým sdružením spolupracuje i společnost Kaufland.

Řetězec Albert letos na jaře informoval, že podíl neprodaných potravin v jeho pobočkách se pohybuje pod 1,5 procenta z celkového objemu. I tyto prodejny připravují tříkilové bedýnky, které mohou zákazníci koupit za nižší cenu. A stejně jako Penny Market nastavují slevu 30 procent u potravin, kterým se blíží datum spotřeby. "Ke konci otevírací doby zlevňujeme o 50 procent i nebalené pečivo," dodává šéf komunikace Albertu Jiří Mareček.

Řetězce jsou schopné minimalizovat prošlé zboží díky speciálnímu systému, který blížící se data spotřeby hlídá za zaměstnance. "Pokud se potravina blíží datu spotřeby nebo datu minimální trvanlivosti je identifikována systémem a je na ní uvedena sleva. Čím blíže termínu, tím vyšší. V současné době registrujeme zvýšený zájem o tyto dodatečné slevy," uzavírá mluvčí Tesco Michal Kuzmiak.  

Minimální trvanlivost versus datum spotřeby

Datum spotřeby (použitelnosti) se užívá pro potraviny, které ze své povahy snáz podléhají zkáze, a proto musí být rychle spotřebovány. Mezi tyto potraviny jsou zcela typicky zařazovány například jogurty a jiné mléčné výrobky, čerstvé maso a další čerstvé potraviny, u nichž tento údaj představuje nejzazší datum, dokdy je bezpečné danou potravinu konzumovat, aniž by se konzument vystavil riziku potravinové nákazy.

Označení data spotřeby se na vybraných potravinách uvádí slovy "Spotřebujte do…", za nimiž bezprostředně následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde lze toto datum dohledat na etiketě nebo obalu potraviny.

Datem minimální trvanlivosti se označují potraviny, které se v porovnání s výše zmíněnými nekazí tak rychle. Zde lze zmínit těstoviny, rýži, kávu, čaj, čokoládu, konzervované, sušené, zmrazené a jiné trvanlivé potraviny, přičemž datum minimální trvanlivosti představuje datum, do kterého si potravina uchovává při dodržení podmínek skladování svoji deklarovanou kvalitu.

Toto označení lze rozlišit od data spotřeby tak, že se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do…" nebo "Minimální trvanlivost do konce …", jimž následuje opět buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Tyto údaje se pak v případě potřeby doplňují údajem o nezbytných podmínkách pro uchování, jejichž dodržení umožní zajistit kvalitu dané potraviny po uvedenou dobu minimální trvanlivosti, přičemž pro tyto údaje rovněž platí obecná pravidla dle Nařízení 1169/2011, popsaná výše.

V zásadě platí, že ačkoli tyto potraviny mohou ztratit svoji původní chuť a texturu, lze je bezpečně konzumovat i po uvedeném datu minimální trvanlivost, a to za podmínky, že jsou respektovány výslovné pokyny pro skladování a že není poškozen obal.

Zdroj: Potravinářská komora ČR

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy