Praha - Když má káva stejné složení, může se lišit chutí a recepturou. Někteří výrobci však argumentují odlišnými chuťovými preferencemi i tam, kde to není vhodné. Shodli se na tom účastníci konference o dvojí kvalitě potravin, kterou v tomto týdnu uspořádalo vydavatelství Economia.
Jedním z mýtů o dvojí kvalitě potravin je podle diskutérů představa, že nemá být přípustné přizpůsobit recepturu jednotlivým zemím. Podle nich však lze vyjít vstříc chuťovým preferencím obyvatel, ale nemělo by se to projevit na kvalitě.
Právník spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený uvedl, že argumentace chuťovými preferencemi je často spíše výmluvou. Například jej používali výrobci kolových nápojů, kteří tvrdili, že Češi preferují glukózovo-fruktózový sirup před zdravějším cukrem. Následně však spustili masivní marketingovou kampaň založenou právě na tom, že nahrazují tento sirup právě cukrem.
Podle europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) navíc z průzkumů provedených v roce 2015 vyplynulo, že Češi z hlediska chuti preferovali spíše německé verze výrobků.
"Rozdíl v chuťových preferencích nemá nic společného s rozdílnou kvalitou. Ta musí být vždy úplně stejná," řekla mluvčí společnosti Nestlé Andrea Brožová. Zdůraznila rozdíl mezi složením a recepturou. Jako příklad uvedla jednu z nabízených rozpustných káv, která se skládá ze 100 procent z kávy, avšak pro Evropu existuje více různých receptur a tedy i chutí, které odpovídají místnímu vkusu a zvyklostem.
Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické upozornil, že zákazníkům v Česku často více chutnají méně kvalitní výrobky, jako jsou kečupy s menším obsahem rajčat a vyšším obsahem cukru, dolihovávaná medovina nebo výrobky s glutamátem. Nejen v těchto případech hrají podle Pivoňky významnou roli spotřebitelské organizace, které mají spotřebitelům usnadnit přístup k informacím a vzdělávat je.
Tento problém potvrdila i Brožová z Nestlé na příkladu lentilek. "Lentilky byly v 90. letech krásně zářivě barevné, protože se barvily syntetickými aditivy. Od roku 2013 se barví převážně výtažky z ovoce, zeleniny a barvicími potravinami, stejně tak je to s přechodem na přírodní aromata. A spotřebitel to ne úplně jednoznačně akceptoval," řekla Brožová.
Evropská komise dala v září členským státům návod, jak stejnou kvalitu vymáhat na základě současné právní úpravy. Podle ní se však musí dozorové orgány spoléhat na ochotu svých protějšků ke spolupráci. "To by měla částečně vyřešit novela nařízení EU o přeshraniční spolupráci dozorových orgánů, která začne platit za dva roky," podotkla europoslankyně Olga Sehnalová.
"Za dobrý přínos nové legislativy považuji také takzvaná koordinovaná šetření trhu neboli sweepy, které doteď existovaly pouze pro on-line prostředí," řekla Sehnalová. "My jsme rozšířili tuto možnost i do off-line prostředí, tak abychom mohli dělat třeba takovéto srovnávací průzkumy pro různé kategorie zboží, potraviny, nepotravinářské zboží a podobně," dodala.
Dozorové orgány však zatím nemají podle Zeleného a Sehnalové dostatečné pravomoci postihovat dvojí kvalitu potravin, protože ta není zapsána na černé listině směrnice o nekalých praktikách. Je podle nich proto nutné zařadit ji na černou listinu - jinak si nedovedou představit, že by ji dozorové orgány postihovaly.
"Evropská komise naproti tomu říká, že už ta stávající legislativa toto umožňuje," dodala Sehnalová.
