Jak je Česko připravené na krizi? Zásoby jídla máme na den, pomoci má sušené mléko

Kateřina Šefrová Kateřina Šefrová
12. 7. 2016 7:30
Před dvěma a půl lety se Pavel Švagr stal předsedou Správy státních hmotných rezerv. Ta po celém Česku schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Švagr v rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz přiznává, že v případě nenadálé krize má tuzemsko jídlo na něco málo přes den. Podle přání vlády se zásoby mají dostat na tři dny. Aby správa zaplnila sklady, vypisuje jeden tendr za druhým. Mezi českými firmami však není o dodávky a starost o jídlo v případě katastrofy zájem.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Co vše je ve skladech?

Třeba obiloviny, maso, masné výrobky, mléko, mléčné výrobky nebo cukr. Rádi bychom komodity rozšiřovali, třeba o luštěniny nebo čokoládu.

Pavel Švagr
Pavel Švagr | Foto: Jan Mudra

Proč máme krizové zásoby jídla na něco málo přes den?

Zatímco třeba u ropy musíme mít zásoby na tři měsíce, protože se tady žádná netěží, u potravin je to jiné. Jsou tu desítky zemědělských družstev a potravinářských firem, takže v produkci potravin je Česká republika soběstačná. Proto máme ve skladech pouze základní komodity, které by v případě krizového stavu zachránily první náraz nedostatku, než si trh najde svou cestu.

Jak se chcete dostat na vládou požadované tři dny?

Pomoc by nám k tomu mohlo například sušené mléko. Pokud se ho podaří vysoutěžit, tak se zásoby zvednou na dny. Mléko je správná komodita, která má dobrou funkci v krizových stavech. Naším cílem jsou tři tisíce tun. Zaměřit se chceme také na další potraviny, třeba čokoládu.

To ale vypadá i jako snaha pomoct zemědělcům v době, kdy mají problém s prodejem mléka.

Kdyby tomu tak bylo, tak jsme v prvním kole už tři tisíce tun měli na skladě. Nabízí se to, ale je to zkratkovitá představa. Samozřejmě že odčerpáme nějaké sušené mléko, ale na druhou stranu, tomu výrobci sušené mléko ze skladu nezmizí a nepřesune se k nám. Je to tak, že my mléko nakoupíme a náš partner ho musí obměňovat. To je něco jiného než intervence. Určitě je tady nějaká pomoc zemědělství, ale nepřeceňoval bych ji.

Některé zakázky musíte opakovat. Proč nemůžete najít firmy, které by vám dodávaly?

Myslím si, že ve firmách přetrvává pocit z minulosti, kdy měly pocit, že se správou obchodují jen některé firmy. Musí dojít ke změně všeobecného vnímání toho, že správa není uzavřená. Myslím si, že je to dané i tím, že jsme zpřísnili zakázky. Dneska prakticky neuzavíráme smlouvy na dobu neurčitou, ale na tři roky plus obce. Jaký to má smysl? Během té doby se může na trhu cokoliv stát a je dobře, když se to přesoutěží. Samozřejmě tradiční skupiny dodavatelů říkají, že si tendry musí rozmyslet, že správa už není tak benevolentní jako v minulosti.

Znamená to tedy, že potravinářské firmy v minulosti mohly z tehdejší spolupráce víc těžit?

Řekl bych, že když máte smlouvu na dobu neurčitou, tak nemusíte o klienta bojovat. Máte své jisté. Pro firmy je teď uspět daleko náročnější proces.

Kontrolujete, jestli množství potravin ve skladech odpovídá?

Máme plánované a neplánované kontroly - ty mohou být namátkové a firma má povinnost nás do skladu pustit. Většinu potravin neskladujeme sami, ale dělají to externí firmy. Skladů je několik a jsou po celé republice. Mapu ale nezveřejňujeme. Kontrolujeme také kvalitu skladovaných potravin, například na skladech nemůže být starší surovina. Firma si musí starší šarži vzít a vyměnit za čerstvou, abychom tam jako stát měli kvalitní produkt k okamžitému použití.

Takové kontroly dřív nebyly?

Rozhodně nebyly tak intenzivní a určitě byly spíš pravidelné. Jsem přesvědčený, že kdyby správa v minulosti dělala preciznější, důslednější, častější namátkové kontroly u firmy Viktoriagruppe, tak by kontroly správy našly to, že chybí x milionů litrů nafty. Jenomže kontroly probíhaly většinou na bázi předem naplánovaných a nekontrolovaly vše. Je jedno, jestli tento mechanismus nastavíte pro naftu nebo potraviny. Na kontrolách se dnes střídají i lidé, takže se tam nemohou navázat nějaké vztahy.

Říkáte, že by bylo ideální, aby část zásob masa byla v podobě živých stád. Jak by to fungovalo?

Myšlenka živého stáda je návrat k tradici. V minulosti si s sebou armády na tažení také braly živá zvířata. Živé stádo vychází ekonomicky lépe než mrazírny. Zarezervovali bychom si určitý počet zvířat u zemědělců. Ti by se o stáda starali a v případě krizového stavu by byla k dispozici. Problém je ale legislativa, která říká, že veškeré hmotné rezervy jsou majetkem státu. U zvířat to nedává smysl. My nechceme hospodařit. Třeba Británie to má jinak a může své zásoby rezervovat.

Jak jsou na tom okolní státy s potravinovou soběstačností?

Různě. Problém je ten, že i my jako správa se k údajům okolních zemí dostáváme těžce, protože je moc nezveřejňují. My se snažíme třeba v rámci visegrádské čtyřky monitorovat situaci v Polsku, Slovensku nebo Maďarsku. Tady jednoznačně platí, že nejdále je Polsko. Jejich systém je kvalitně nastavený a podle našich informací alokuje hodně financí do této oblasti. V Polsku třeba nezveřejňují množství nebo místa skladů, je to utajená část smlouvy. V loňském roce jsme se dostali k informacím o tom, jak to vypadá v Izraeli. Kvůli boji o vlastní bezpečnost má systém velmi pečlivě nastaven a můžeme se jím inspirovat. Také Německo má velmi dobře nastavený systém. Bezesporu by vydrželi déle než my.

Zaspali jsme tedy?

Je to spíš otázka finančních prostředků a toho, nakolik vláda chce, aby národ klidně spal. Krizových situací během roku u nás je hodně, není to jenom sucho a povodně. Zásahů pohotovostní techniky je hodně. Třeba před několika lety v pražské Divadelní ulici bouchl plyn a už se málo ví, že aby se to zvládlo, tak to byla velká elektrocentrála správy, která tam byla přistavená. Když se někde něco stane, tak nastoupíme. Zcela s přesvědčením, že všude je mír, klid, bezpečnost a přírodní katastrofy nehrozí, tak se do správy neinvestovalo.

Cítíte, že se vnímání bezpečnosti v Evropě mění?

Určitě. Když se bavíme na úrovni V4, tak se všichni vybavují, modernizují, vlády tomu dávají větší důraz než dřív. Situace se mění. Je potřeba se také připravit na stále častější klimatické výkyvy.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy