Společnost Edenred sestavila analýzu z dat více než 220 tisíc majitelů její stravenkové karty Ticket Restaurant. Ti v květnu za oběd zaplatili v průměru už 160 korun, což je meziročně o 11 procent více. Přitom počet prodaných obědů byl ve srovnání s předcovidovým obdobím o třetinu nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby.
Nejdražší byl oběd tradičně v Praze, jeho průměrná cena dosáhla v české metropoli skoro 179 korun - to je o devět procent více než loni. Druhým nejdražším městem, kde si zajít na oběd, bylo Brno s průměrnou cenou necelých 170 korun.
Naopak nejlevněji bylo v květnu možné se naobědvat v Olomouci (142 korun) nebo Jihlavě (zhruba 143 korun).
Nejvíce pak zvýšily ceny oproti minulému roku restaurace v Ostravě (v průměru o 15 procent) a Českých Budějovicích (o 14,8 procenta).
"V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí," říká za Edenred Aneta Martišková.
Lidé podle analýzy také stále hodně spoléhají na obědové krabičky, které si do práce nosí z domova. Průzkum agentury Stem/Mark přitom ukázal, že ještě loni na podzim nejvíce lidí preferovalo právě stravování v restauracích a kantýnách.
Lidé vysoké ceny přijímají, tvrdí analytici
Čísla českých statistiků ukazují, že Česko v posledních měsících zasáhlo zdražování skutečně silně. Celková inflace v květnu dosáhla už 16 procent.
Konkrétně odvětví stravování a ubytování zdražilo podle Českého statistického úřadu meziročně o více než pětinu. Oproti dubnu se pak ceny zvedly o tři procenta.
Výrazně se zvyšují jak ceny za energie, tak i pohonné hmoty nebo nájmy. V posledních týdnech začaly prudce růst také ceny základních potravin, a to kvůli válce na Ukrajině.
Restaurace tak zvyšují ceny v jídelních lístcích, protože jim rostou náklady na suroviny a běžný provoz. Zároveň však také využívají celkového obecného povědomí o zdražování a hledají tak cenový strop, který jsou ještě zákazníci ochotni přijmout, aniž by se přesunuli ke konkurenci.
"Kromě očekávatelných inflačních tlaků ze směru energetických surovin a pohonných hmot se teprve nyní do popředí zájmu dostávají potraviny, kde je přitom již nyní zaděláno na další zhoršování situace. Na pultech obchodů se totiž teprve nyní propisují nedávná rychlá zdražování zemědělských komodit, které podle dat OSN jsou momentálně v reálném vyjádření nejdražší v historii měření, tedy od 60. let minulého století," popsal analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil s tím, že další zdražování lze očekávat.
Důvodem zvyšování cen je ovšem podle expertů i to, že Češi si na inflaci zvykají a mají tendenci všudypřítomné zdražování akceptovat. "Jedná se o potvrzení obav České národní banky, že silné zůstávají i poptávkové tlaky, tedy že spotřebitelé jsou nadále ochotni tolerovat zdražování i v oblastech, které nepatří mezi základní životní potřeby," připomněl Hradil.
Podle Jany Kohoutové, mluvčí firmy SaltPay, která restauracím dodává pokladní systémy, zdražují restaurace pozvolna a často i s určitým zpožděním. "Není to třeba jako benzin a nafta, jejichž ceny skokově rostou. V posledních měsících řada restaurací zdražila o 10 až 20 procent, závisí to na lokalitě i jednotlivých položkách," popsala pro online deník Aktuálně.cz s tím, že další, v průměru asi 15procentní zdražení lze očekávat.
"Pokud restaurace budou chtít bezproblémově fungovat, tak dokonce bude muset. Záviset to bude také na tom, jak budou zdražovat ceny potravin, energií i dalších dodavatelských služeb," dodala Kohoutová.
Zdražování tíží každého jinak
Návštěvy restaurací a jídelen jsou ovšem jen jednou z řady položek, za které lidé každý měsíc utrácejí. Data o průměrném vývoji cen jsou sice důležitým údajem pro ekonomy, o zatížení konkrétních domácností toho ale příliš neřeknou. Mladý člověk žijící ve městě totiž za stravování "venku" může utratit daleko více než třeba senior, který si vaří sám.
Dopad současného zdražování na výdaje konkrétní domácnosti proto ukazuje kalkulačka osobní inflace. Zobrazuje, jak inflace ovlivňuje rozpočet modelových českých domácností - mladého svobodného člověka, samoživitele s dítětem a čtyřčlennou rodinu a seniora. Vyplnit měsíční útraty do jednotlivých skupin zboží a služeb ale lze i samostatně, a to včetně výdajů za návštěvy restaurací a jídelen.
Jestliže je osobní inflace nižší než ta celorepubliková, která činí 16 procent, pak vaše peníze se při rozložení vašich výdajů znehodnocují pomaleji, než je průměr. Pokud naopak vaše osobní inflace tu hranici překonává, za stejnou částku si toho koupíte méně než "průměrný Čech".
