Praha - Konzumní nadšení táhne celou českou ekonomiku. Lidé si mohou bez obav víc půjčovat, aby měli na další útratu, říká viceguvernér ČNB Martin Singer.
Češi mají stále ještě velké rezervy v tom, jak se mohou zadlužit a utrácet, čímž by pomohli zvýšit HDP, nebo ho alespoň udržet na stávající výši.
V minulém roce zajistila útrata domácností třetinu růstu zdejší ekonomiky, letos už dvě třetiny. "Ano, dá se předpokládat, že spotřeba domácností bude i v příštích letech hlavní součástí růstu HDP," potvrdil na dotaz Aktuálně.cz viceguvernér. Singer míní, že Češi postupně mění svůj životní styl, nakupují zboží lepší kvality a více utrácejí za bydlení i za služby, jako jsou například kvalitnější restaurace a sportovní zařízení.
Opatrný jako Čech
"Tempo růstu spotřeby domácností je v současnosti sice vysoké, ale není nadměrné a nepředstavuje žádné větší makroekonomické riziko," vysvětlil viceguvernér na konferenci v pražském hotelu Corinthia. I po odečtení inflace rostla loni spotřeba skoro o pět procent, letos by měla tuto hranici překonat.
Konzum zrychluje už třetím rokem, trend ještě posílí v příštích letech a něco takového Češi nepamatují. Už od roku 2001 přitom domácnosti financují svou útratu z půjček a jejich dluhy vyrostly z 15 na 40 procent ročních příjmů.
Ve srovnání s Evropou přitom stále nejde o vysoké částky. Když se přihlédne k výkonu ekonomiky, tak si Češi půjčují třikrát méně než domácnosti v Eurozóně. Mají dokonce mnohem menší dluhy, než například pobaltské národy, Bulhaři, nebo Rumuni. Podobně opatrní jsou lidé jen v zemích Visegrádu.
Jak rostou půjčky domácností
Rok Česko* Eurozóna*
2002 7,4 45,9
2003 9,2 47,2
2004 11,3 49,2
2005 14,1 52,4
2006 16,9 54,1
*v procentech HDP
Podle Singera nic nebrání tomu, aby Češi využívali úvěry stejně často jako ostatní Evropané. "Nebrání nic, kromě spotřebitelských zvyklostí," vysvětlil viceguvernér. Fakticky to znamená, že namísto velkých nedělních nákupů v supermarketech a ve vietnamských tržnicích začnou nakupovat značkové zboží ve specializovaných městských obchodech a namísto laciných pivnic a jídelen začnou navštěvovat restaurace a kavárny na vyšší úrovni.
Spotřebitelé, probuďte se
Nepřímou výzvu centrálních bankéřů k většímu utrácení a zadlužování podporují i nezávislí ekonomové. "Půjčky umožňují vyrovnat spotřebu během životního cyklu. Nemá smysl dvacet let jen živořit a teprve potom, když vydělám dost peněz, tak utrácet," vysvětluje výhody půjčování Daniel Münich z ústavu CERGE-EI.
Složitější je však podle něho cesta ke zvýšení spotřeby. Ukazuje to na příkladu coffee barů, které zaplňují ulice velkých amerických měst a kam chodí Američané běžně snídat. Pokus zřídit je v Česku by zřejmě zkrachoval, protože lidé nechtějí za snídaně utrácet. "Lidé nejsou zvyklí takové služby poptávat a firmy proto nic nenabízejí," shrnuje Münich současný stav v Česku.
V takové situaci obvykle proběhne několik neúspěšných pokusů, než spotřebitelé zareagují na nové možnosti. Firmy často využívají masivní kampaň, která pro začátek zajistí minimální potřebné množství zákazníků, zpravidla z vyšších příjmových vrstev. Teprve když se síť například coffee barů rozšíří, sníží se ceny natolik, aby byly dostupné pro většinu obyvatel.
Nebojte se hypoték
Přímý tah k většímu konzumu skrývá podle Münicha nebezpečí, na které Češi ještě nejsou zvyklí. Většinu půjček dnes v Česku tvoří hypotéky, za které lidé ručí vlastním majetkem. Ani lidé ani banky nejsou připraveny na situaci, kdy praskne investiční bublina a cena nemovitostí náhle poklesne na polovinu. Hypotéky také mohou zdražit vinou změny hospodářského cyklu a někteří lidé nemusí mít na splátky.
Domácnosti mohou být ohroženy rovněž zásahy vlády. Například Topolánkův kabinet připravuje reformu, která zdraží splátky hypoték o desítky tisíc korun ročně. Podle viceguvernéra Singera však navržené změny rodinné rozpočty příliš neohrozí: "U škrtů v podpoře hypoték jsem k výraznějším efektům skeptický."
Riziko pro občany na dávkách
Skutečné riziko vidí v chystaných škrtech sociálních dávek: "Bezprostředně poté co začnou platit, tak zvýší rizika již tak nejvíc rizikového typu nízkopříjmových domácností. Ve středním období je pak otázkou, zda reforma dokáže 'poslat' členy domácností, které jsou nejvíce závislé na dávkách, do výnosnějších ekonomických aktivit či zaměstnání."
Z údajů ČNB vyplývá, že nejvíce se vedle bohatých zadlužují právě nejchudší domácnosti, jejichž příjmy tvoří do značné míry sociální dávky. Do dluhové pasti se dostává stále víc rodin, které patří mezi desetinu s nejnižšími příjmy. Třetina z nich přiznává potíže se splácením spotřebitelských úvěrů.
V celkovém součtu už splácejí víc, než si dokážou půjčit. Právě nejchudší jsou terčem exekucí, kterých bylo loni vyhlášeno 300 tisíc, o padesát tisíc víc, než předloni. Nárůst však není dramatický ve srovnání s rokem 2005, kdy se počet exekucí skoro zdvojnásobil.
