Praha/Paříž – Česká republika má jeden z největších podílů pravidelných kuřáků mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ukazují to nově zveřejněné statistiky, které vycházejí většinou z údajů za rok 2014. OECD sdružuje hospodářsky nejrozvinutější země světa s tržní ekonomikou a demokratickým zřízením.
Mezi 35 členskými státy skončila Česká republika na desátém místě. To je sice o dvě příčky horší umístění než v roce 2003, podíl takzvaných denních kuřáků však přesto klesá – z tehdejších 27,2 procenta na předloňských 22,3 procenta dospělých lidí.
Celkově v zemích OECD klesl podíl denních (pravidelných) kuřáků z 26 procent v roce 2000 na předloňských 19 procent. Stejně jako u alkoholu, jehož spotřeba podle oficiálních statistik také klesá, to může být jednak zvyšováním cen, zejména spotřebních daní, jednak snahou o zdravější životní styl.
Nejvýraznější snížení podílu pravidelných kuřáků zaznamenalo Dánsko, Lucembursko a Norsko. Jejich počet vzrostl jen v Lotyšsku (které je s podílem 36,4 procenta v čele žebříčku) a na Slovensku. Nejmenší podíl kuřáků mají podle údajů OECD Mexiko (7,6 procenta) a Švédsko.
Obecně podle statistik kouří více muži než ženy, výjimkou jsou jen Švédsko a Island.
Podíl denních (pravidelných) kuřáků nad 15 let v zemích OECD
Země | Podíl |
1. Lotyšsko | 36,4 % |
2. Chile | 29,8 % |
3. Řecko | 27,3 % |
4. Maďarsko | 25,8 % |
5. Rakousko | 24,3 % |
6. Turecko | 23,8 % |
7. Španělsko | 23,0 % |
8. Slovensko | 22,9 % |
9. Polsko | 22,7 % |
10. Česká republika | 22,3 % |
11. Estonsko | 22,1 % |
12. Německo | 20,9 % |
13. Švýcarsko | 20,4 % |
14. Korea | 20,0 % |
15. Francie | 20,0 % |
16. Itálie | 19,7 % |
17. Japonsko | 19,6 % |
18. Nizozemí | 19,1 % |
19. Irsko | 19,0 % |
20. Velká Británie | 19,0 % |
21. Belgie | 18,9 % |
22. Izrael | 17,1 % |
23. Dánsko | 17,0 % |
24. Portugalsko | 16,8 % |
25. Nový Zéland | 15,5 % |
26. Finsko | 15,4 % |
27. Lucembursko | 15,3 % |
28. Kanada | 14,0 % |
29. Island | 13,7 % |
30. Austrálie | 13,0 % |
31. Norsko | 13,0 % |
32. USA | 12,9 % |
33. Švédsko | 11,9 % |
34. Mexiko | 7,6 % |
Zdroj: OECD, chybí čísla ze Slovinska
OECD připouští, že mezinárodní porovnání může být zkresleno kvůli nejednotným postupům. Odpovědi se totiž zjišťují v průzkumech přes zdravotnické dotazníky v jednotlivých zemích – problémy jsou v rozdílech věkových skupin respondentů, ve formulaci otázek, kategoriích či samotných metodikách průzkumů.
„Česko je zemí s největším korupčním potenciálem v oblasti tabáku. I konzervativní strany, které jsou pro jasné regulace návykových látek, v Poslanecké sněmovně obstruují jakýkoliv návrh vedoucí k regulaci a nepřinášejí žádný návrh na preventivní opatření," tvrdí Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
O spojení české politiky s tabákovým průmyslem hovoří také Zpráva národního koordinátora z roku 2015, podle níž jsme nejprolobbovanější zemí v Evropě až po vysoká patra politiky.