Češi pijí víc než Dánové, ukazuje nové porovnání. Jdeme proti proudu, jinde spotřeba klesá

Jana Kohoutová Jana Kohoutová
20. 10. 2016 7:11
Přestože za posledních patnáct let v zemích OECD spotřeba alkoholu celkově klesla, v Česku nepatrně stoupla. Mezi 35 členskými státy tak Česká republika skončila na druhém místě – vyšší spotřebu má už jen Rakousko.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha/Paříž – Češi patří k největším konzumentům alkoholu. Potvrzují to nově zveřejněné statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které vycházejí většinou z údajů za rok 2014.

Mezi 35 členskými státy skončila Česká republika na druhém místě s 11,9 litry prodaného čistého alkoholu na osobu za rok. Vyšší spotřebu než Česko má už jen Rakousko – o pouhé tři desetiny litru více.

Konzumace alkoholu u lidí starších 15 let v zemích OECD a dalších vybraných státech
Konzumace alkoholu u lidí starších 15 let v zemích OECD a dalších vybraných státech | Foto: OECD

Ještě v roce 2000 přitom byli Češi v obdobném porovnání až desátí. Prodej a spotřeba alkoholu v tuzemsku od té doby sice stouply pouze nepatrně, ale v jiných zemích citelně poklesly – u Irska dokonce o více než tři litry na osobu za rok.

Průměr v rámci OECD činí 8,9 litru na osobu ročně, zatímco ještě v roce 2000 to bylo o více než půl litru více.

Naopak nejméně alkoholu se kupuje v Turecku (1,5 litru na osobu ročně) a v Izraeli (2,7 litru), což je zřejmě ovlivněno i náboženskými a kulturními důvody.

Analýza OECD založená na individuálních datech zároveň říká, že muži nižšího socioekonomického postavení tíhnou k mnohem vyšší konzumaci alkoholu než muži s lepším společenským postavením, zatímco u žen je to naopak.

Konzumace alkoholu u lidí starších 15 let v zemích OECD:

Země Průměr na osobu (rok 2014)
1. Rakousko 12,2 litru
2. Česká republika 11,9 litru
3. Estonsko 11,7 litru
4. Francie 11,5 litru
5. Irsko 11 litrů
6. Lucembursko 11 litrů
7. Slovinsko 10,9 litru
8. Německo 10,9 litru
9. Maďarsko 10,6 litru
10. Polsko 10,5 litru
11. Portugalsko 10,3 litru
12. Lotyšsko 10,2 litru
13. Slovensko 10,1 litru
14. Belgie 9,8 litru
15. Španělsko 9,8 litru
16. Austrálie 9,7 litru
17. Švýcarsko 9,5 litru
18. Dánsko 9,4 litru
19. Velká Británie 9,4 litru
20. Nový Zéland 9,1 litru
21. Korea 9 litrů
22. USA 8,9 litru
23. Finsko 8,8 litru
24. Nizozemí 8,4 litru
25. Kanada 8 litrů
26. Chile 7,9 litru
27. Řecko 7,4 litru
28. Švédsko 7,2 litru
29. Japonsko 7,1 litru
30. Island 6,3 litru
31. Itálie 6,1 litru
32. Norsko 6,1 litru
33. Mexiko 5,5 litru
34. Izrael 2,6 litru
35. Turecko 1,5 litru

Zdroj: OECD

Problémem Česka je podle Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila to, že je zde alkohol extrémně dostupný, a to i mládeži, navíc levně. "Podle Světové zdravotnické organizace svou roli hraje také cenotvorba – alkoholické nápoje v ČR jsou levné, levnější než voda především v restauracích, kde se jich konzumuje přibližně polovina," doplňuje Vobořil.

Podle loňské studie výzkumné agentury GfK Austria má problém s nadměrným pitím 200 tisíc Rakušanů. „Faktem je, že konzumace alkoholu je tu vysoká a je usídlená přímo ve středu společnosti,“ říká Rudolf Bretschneider z GfK Austria.

Statistiku podle Vobořila zřejmě ovlivňuje to, že Rakousko má relativně málo obyvatel a přitom je významným producentem vína i piva. 

„Konzumaci alkoholu“ definuje OECD jako roční prodej čistého alkoholu v litrech na osobu starší než 15 let. Národní statistiky nicméně mohou být ovlivněny tím, že nezahrnují černý trh nebo domácí pálení, což v některých zemích představuje významný podíl v konzumaci alkoholu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 53 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy