Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak. To tu od války nebylo, říká personalistka

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 9. 2020 6:10
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce.

Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.

Dalších osm z deseti zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. A necelá polovina zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina z nich by ráda chodila do práce jen na dva až tři dny v týdnu.

Pro zaměstnavatele to může být návod, jak si udržet kvalitní zaměstnance. Před koronavirovou krizí byl trh práce podle slov odborníků "přehřátý", firmy kvůli nedostatku uchazeče přepláceli mzdovými nabídkami a nejrůznějšími benefity a zaměstnanci kvůli tomu častěji měnili práci. Nyní je trh klidnější. 

"Pro zaměstnavatele je stále velmi náročné nalézt nové zaměstnance, na druhou stranu se snižuje fluktuace zaměstnanců a féroví zaměstnavatelé mohou počítat se stabilnějšími týmy. Ohleduplný přístup firmy k zaměstnancům během pandemie pomohl získat jejich loajalitu více než o něco vyšší mzda u jiné firmy. Sociální odpovědnost a jistota do budoucnosti je jeden z nejdůležitějších benefitů, na které lidé uslyší," uvádí dále průzkum. 

Zmiňuje ale i problémy, které přijdou. Na trhu práce se budou rozvírat nůžky mezi uchazeči. Ti, kteří se nebudou schopní přizpůsobit a učit se, budou zklamanou skupinou.

"Pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat i navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility, a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům v podobě například snížení mzdy, propouštění nebo poslání na "překážky". Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, nižší flexibilitu, a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Ti budou nespokojení," říká Rezlerová.

Pocity zaměstnanců z návratu do práce po pandemii

Průzkum ManpowerGroup zjišťoval, jak lidé podle věku vnímali návrat do práce po uvolnění koronavirových opatření. 

Generace Z (ročník 1996 a výš)
Ze všech skupin se těšili na návrat do práce nejvíce (51 %). Mají větší chuť učit se a vytvářet si půdu pro kariérní postup a vyšší mzdu.

Mileniálové (1981 - 1996)
Ti se na návrat do práce těšili naopak ze všech skupin nejméně. Vyžadují více ujištění, že nemocní zaměstnanci zůstanou doma. Nejvíce se chtějí vyhnout dojíždění do práce a jsou nejméně ochotní přijít o získanou flexibilitu.

Generace X (1964 - 1980)
Těm se zase s návratem do práce výrazně ulevilo. Nejvíc ze všech skupin. Ohledně zdraví si dělají nejmenší starosti. Nejvíce se na návratu do kanceláře těšili na spolupráci s kolegy a na možnost soustředit se na práci, což jim doma moc nešlo vzhledem k mnoha dalším úkolům, které museli zvládnout. 

Baby Boomers (1945 - 1963)
Těšili se na návrat, protože preferují osobní spolupráci. Komunikace na dálku nemají moc rádi. Nejvíce si cení hranice mezi osobním a pracovním životem. 

Nyní posiluje především poptávka po technických a "měkkých" dovednostech. "Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste zájem o odborníky na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. A u jiných profesí jsou komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spoustu dalších měkkých dovedností v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív," tvrdí personalistka. 

V práci jsme spokojenější, nestěžujeme si ani na šéfa

Podobné závěry vyšly i z nedávného průzkumu společnosti Grafton. Právě rostoucí nejistota na trhu zvýšila spokojenost zaměstnanců s jejich prací. "Lidem nyní méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již je tolik neláká případná změna zaměstnání," říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitmentu. 

Doplňuje, že si také méně lidí nyní stěžuje na nepříjemného šéfa a vedení. Mírně se snížilo i množství lidí, kteří mají výhrady k náplni práce. "Je zřejmé, že si lidé vlivem koronavirové krize začali více vážit své stávající práce a nevnímají jako problém, že nemohou kariérně růst nebo že nedostali přidáno. A méně lidí touží po změně práce, případně po změně oboru," komentuje Jitka Součková.

Větší vstřícnost svého zaměstnavatele pociťují lidé, kterým se v posledním roce zvýšila mzda, na pracovním trhu jsou méně než deset let a pracují na plný úvazek. S věkem a praxí u lidí pocit, že jsou k nim zaměstnavatelé vstřícní, klesá.

"Celkem vstřícnost zaměstnavatele pociťuje 56 procent zaměstnanců. Více než čtvrtině pracovníků zaměstnavatel vychází vstříc alespoň částečně. Jako nejdůležitější aspekty vstřícnosti zaměstnavatele vnímají lidé schválení termínu dovolené a návštěvy lékaře, nastavení pracovní doby podle potřeb zaměstnance, oceňují i možnost spolurozhodovat o pracovních postupech a harmonogramu a ovlivňovat pracovní náplň," dodává Součková. 

Podle šéfky ManpowerGroup Rezlerové mají tak nyní zaměstnavatelé šanci, snadněji než dříve, vytvořit v práci podmínky, které budou víc odpovídat přání zaměstnanců.

Jak by podle průzkumů mělo nyní vypadat ideálním zaměstnání

  1. Manažeři by měli pochopit potřeby každého zaměstnance, aby se vyhnuli nepodloženým domněnkám a podvědomým předsudkům při hodnocení výkonu zaměstnanců.
  2. Potřebné dovednosti se budou neustále měnit. Proto by firmy měly podporovat zaměstnance ve vzdělávání a osvojování nových dovedností, podporovat učení na dálku, aby znalosti zaměstnanců odpovídaly stále se měnícím potřebám firmy.
  3. Práce na dálku není jediná možnost, jak zaměstnancům zajistit větší pracovní flexibilitu a umožnit lepší sladění pracovního a osobního života. U pozic, kde je nutná přítomnost na pracovišti, firmy mohou nabídnout svým zaměstnancům možnost určit si začátek a konec pracovní doby a flexibilnější plánování práce.
  4. Pandemie covid-19 vyvolává pocity izolace, stresu, strachu a úzkosti a také vede k zamyšlení se nad hodnotou zdraví, pohody, rodiny. Na emoční pohodu je třeba klást stejný důraz, jako na fyzická či organizační opatření.
  5. V době, kdy se zvyšuje stres a největší obavou zaměstnanců je, že přijdou o práci, je důležité dobré vedení i na dálku, jasná komunikace, kultura, která umožňuje kombinovat práci na pracovišti a z domova.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie pátrá po třech chlapcích na Českobudějovicku

Policie pátrá po třech chlapcích, kteří utekli z diagnostického ústavu v Šindlových Dvorech na Českobudějovicku. Pohřešovaní jsou ve věku od 13 do 15 let. Policie po chlapcích pátrá od pátečního večera, uvedla dnes na svém webu.

Třináctiletý Adam Štádler má šedomodré oči, hnědé vlasy vyholené po stranách a nahoře vlnité. Oblečen by mohl být do černých tepláků, bílé mikiny, na nohou má černé tenisky a na hlavě šedou kšiltovku.

O rok starší David Kříž má hnědé vlasy a hnědé oči. Oblečen by mohl být do šedých tepláků, oranžové mikiny. Na nohou může mít černomodré tenisky.

Patnáctiletý Jan Hospodářský má tmavě hnědé vlasy a modré oči. Oblečen byl do modrých kraťasů a fialovo černé mikiny. Na nohou měl červené tenisky značky Nike.

"chlapci neužívají žádné léky, nejsou v ohrožení života. Pohybovat by se mohli v Českých Budějovicích," uvedl jihočeský policejní mluvčí Jiří Matzner.

před 1 hodinou

Liverpool získal útočníka Jotu za více než miliardu korun

Fotbalisty Liverpoolu posílí portugalský útoční Diogo Joga z Wolverhamptonu. Úřadující anglický mistr zaplatí podle BBC za třiadvacetiletého hráče 41 milionů liber (1,2 miliardy korun). Další čtyři miliony liber mohou Wolves získat dodatečně na bonusech.

Jota působí v Anglii od roku 2017, kdy přišel do Wolverhamptonu na hostování z Atlética Madrid. O rok později do klubu přestoupil natrvalo za 18 milionů eur (nyní 481 milionů korun). Portugalský reprezentant za Wanderers odehrál 131 soutěžních zápasů a dal 44 gólů. Na Anfieldu podepsal smlouvu na pět let.

Do týmu kouče Jürgena Kloppa přišel tento týden i španělský záložník Thiago Alcántara z Bayernu Mnichov za 20 milionů liber (585 milionů korun). Přestupová částka se může zvýšit až o pět milionů liber. Před novou sezonou posílil Liverpool také řecký obránce Kostas Tsimikas z Olympiakosu Pireus.

Zdroj: ČTK
Další zprávy