Lidé chtějí po pandemii pracovat jinak. To tu od války nebylo, říká personalistka

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 9. 2020 6:10
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

"Od března dochází k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války. Změna je navíc velice rychlá," říká ředitelka společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Podle ní se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce.

Z aktuálního průzkumu této personální společnosti vyplývá, že největší prioritou zaměstnanců je udržet si práci. Uvedlo to 91 procent respondentů z osmi tisíc dotázaných v několika státech světa včetně tisícovky v Česku. Ještě větší procento lidí má však obavy z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali.

Dalších osm z deseti zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. A necelá polovina zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina z nich by ráda chodila do práce jen na dva až tři dny v týdnu.

Pro zaměstnavatele to může být návod, jak si udržet kvalitní zaměstnance. Před koronavirovou krizí byl trh práce podle slov odborníků "přehřátý", firmy kvůli nedostatku uchazeče přepláceli mzdovými nabídkami a nejrůznějšími benefity a zaměstnanci kvůli tomu častěji měnili práci. Nyní je trh klidnější. 

"Pro zaměstnavatele je stále velmi náročné nalézt nové zaměstnance, na druhou stranu se snižuje fluktuace zaměstnanců a féroví zaměstnavatelé mohou počítat se stabilnějšími týmy. Ohleduplný přístup firmy k zaměstnancům během pandemie pomohl získat jejich loajalitu více než o něco vyšší mzda u jiné firmy. Sociální odpovědnost a jistota do budoucnosti je jeden z nejdůležitějších benefitů, na které lidé uslyší," uvádí dále průzkum. 

Zmiňuje ale i problémy, které přijdou. Na trhu práce se budou rozvírat nůžky mezi uchazeči. Ti, kteří se nebudou schopní přizpůsobit a učit se, budou zklamanou skupinou.

"Pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat i navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility, a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům v podobě například snížení mzdy, propouštění nebo poslání na "překážky". Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, nižší flexibilitu, a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Ti budou nespokojení," říká Rezlerová.

Pocity zaměstnanců z návratu do práce po pandemii

Průzkum ManpowerGroup zjišťoval, jak lidé podle věku vnímali návrat do práce po uvolnění koronavirových opatření. 

Generace Z (ročník 1996 a výš)
Ze všech skupin se těšili na návrat do práce nejvíce (51 %). Mají větší chuť učit se a vytvářet si půdu pro kariérní postup a vyšší mzdu.

Mileniálové (1981 - 1996)
Ti se na návrat do práce těšili naopak ze všech skupin nejméně. Vyžadují více ujištění, že nemocní zaměstnanci zůstanou doma. Nejvíce se chtějí vyhnout dojíždění do práce a jsou nejméně ochotní přijít o získanou flexibilitu.

Generace X (1964 - 1980)
Těm se zase s návratem do práce výrazně ulevilo. Nejvíc ze všech skupin. Ohledně zdraví si dělají nejmenší starosti. Nejvíce se na návratu do kanceláře těšili na spolupráci s kolegy a na možnost soustředit se na práci, což jim doma moc nešlo vzhledem k mnoha dalším úkolům, které museli zvládnout. 

Baby Boomers (1945 - 1963)
Těšili se na návrat, protože preferují osobní spolupráci. Komunikace na dálku nemají moc rádi. Nejvíce si cení hranice mezi osobním a pracovním životem. 

Nyní posiluje především poptávka po technických a "měkkých" dovednostech. "Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste zájem o odborníky na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. A u jiných profesí jsou komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spoustu dalších měkkých dovedností v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív," tvrdí personalistka. 

V práci jsme spokojenější, nestěžujeme si ani na šéfa

Podobné závěry vyšly i z nedávného průzkumu společnosti Grafton. Právě rostoucí nejistota na trhu zvýšila spokojenost zaměstnanců s jejich prací. "Lidem nyní méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již je tolik neláká případná změna zaměstnání," říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitmentu. 

Doplňuje, že si také méně lidí nyní stěžuje na nepříjemného šéfa a vedení. Mírně se snížilo i množství lidí, kteří mají výhrady k náplni práce. "Je zřejmé, že si lidé vlivem koronavirové krize začali více vážit své stávající práce a nevnímají jako problém, že nemohou kariérně růst nebo že nedostali přidáno. A méně lidí touží po změně práce, případně po změně oboru," komentuje Jitka Součková.

Větší vstřícnost svého zaměstnavatele pociťují lidé, kterým se v posledním roce zvýšila mzda, na pracovním trhu jsou méně než deset let a pracují na plný úvazek. S věkem a praxí u lidí pocit, že jsou k nim zaměstnavatelé vstřícní, klesá.

"Celkem vstřícnost zaměstnavatele pociťuje 56 procent zaměstnanců. Více než čtvrtině pracovníků zaměstnavatel vychází vstříc alespoň částečně. Jako nejdůležitější aspekty vstřícnosti zaměstnavatele vnímají lidé schválení termínu dovolené a návštěvy lékaře, nastavení pracovní doby podle potřeb zaměstnance, oceňují i možnost spolurozhodovat o pracovních postupech a harmonogramu a ovlivňovat pracovní náplň," dodává Součková. 

Podle šéfky ManpowerGroup Rezlerové mají tak nyní zaměstnavatelé šanci, snadněji než dříve, vytvořit v práci podmínky, které budou víc odpovídat přání zaměstnanců.

Jak by podle průzkumů mělo nyní vypadat ideálním zaměstnání

  1. Manažeři by měli pochopit potřeby každého zaměstnance, aby se vyhnuli nepodloženým domněnkám a podvědomým předsudkům při hodnocení výkonu zaměstnanců.
  2. Potřebné dovednosti se budou neustále měnit. Proto by firmy měly podporovat zaměstnance ve vzdělávání a osvojování nových dovedností, podporovat učení na dálku, aby znalosti zaměstnanců odpovídaly stále se měnícím potřebám firmy.
  3. Práce na dálku není jediná možnost, jak zaměstnancům zajistit větší pracovní flexibilitu a umožnit lepší sladění pracovního a osobního života. U pozic, kde je nutná přítomnost na pracovišti, firmy mohou nabídnout svým zaměstnancům možnost určit si začátek a konec pracovní doby a flexibilnější plánování práce.
  4. Pandemie covid-19 vyvolává pocity izolace, stresu, strachu a úzkosti a také vede k zamyšlení se nad hodnotou zdraví, pohody, rodiny. Na emoční pohodu je třeba klást stejný důraz, jako na fyzická či organizační opatření.
  5. V době, kdy se zvyšuje stres a největší obavou zaměstnanců je, že přijdou o práci, je důležité dobré vedení i na dálku, jasná komunikace, kultura, která umožňuje kombinovat práci na pracovišti a z domova.
 

Právě se děje

Další zprávy