Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí upřesnilo, jaké lidi pošle přednostně na takzvanou veřejnou službu.
Úřady práce ji zpočátku nabídnou osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok.
Následně úřady nabídnou veřejnou službu i uchazečům o zaměstnání, kteří nejsou v hmotné nouzi a jsou evidováni déle než jeden rok.
"Současně bude nabízena osobám, které byly za poslední tři roky vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok," říká mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.
O vydání metodického pokynu, který kandidáty na veřejnou službu upřesní a omezí, hovořil ministr Jaromír Drábek už dříve (více v rozhovoru). Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi - navzdory obavám veřejnosti - nebudou. Alespoň prozatím.
Mnohem častěji než dosud
Počet míst ve veřejné službě, spočívající podle statistik nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se však má během příštího roku výrazně zvýšit.
V Česku nyní vykonává veřejnou službu asi 16 tisíc lidí. Cílem ministerstva je, aby do ní na konci příštího roku bylo zapojeno až 50 tisíc lidí.
Čtěte také
- Nezaměstnaní se musí hlásit na poště. Známe podrobnosti
- Bez odstupného i podpory? Už ne, koalice opravila chybu
- Rozhovor s Jaromírem Drábkem o zpřísnění podpory
- Životní minimum stoupne, Drábkův návrh schválila vláda
- Kdo odmítne veřejné práce, přijde o podporu. Schváleno
- Změna: Nižší odstupné, propustí-li vás do dvou let
- Osm tisíc jako minimální mzda? Pro někoho i dvojnásobek
Zájem měst a obcí má stoupnout i díky další novince. Stát - konkrétně Úřad práce - od nich totiž převezme samotnou organizaci veřejné služby, zejména administrativu.
"Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno," připomíná mluvčí. Jde podle ní o celou řadu dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízení dopravy na přechodu pro chodce před školami až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci.
Kdo odmítne, přijde o dávky
Větší rozšíření veřejné služby je součástí sociální reformy, která má od Nového roku zpřísnit mimo jiné i podporu v nezaměstnanosti.
Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce "nabídne", a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně.
Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu.
Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. V tom se liší od takzvaných veřejně prospěšných prací.
