Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí upřesnilo, jaké lidi pošle přednostně na takzvanou veřejnou službu.

Úřady práce ji zpočátku nabídnou osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi a zároveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok.

Následně úřady nabídnou veřejnou službu i uchazečům o zaměstnání, kteří nejsou v hmotné nouzi a jsou evidováni déle než jeden rok.

"Současně bude nabízena osobám, které byly za poslední tři roky vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu celkem déle než jeden rok," říká mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

O vydání metodického pokynu, který kandidáty na veřejnou službu upřesní a omezí, hovořil ministr Jaromír Drábek už dříve (více v rozhovoru). Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi - navzdory obavám veřejnosti - nebudou. Alespoň prozatím.

Mnohem častěji než dosud

Počet míst ve veřejné službě, spočívající podle statistik nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se však má během příštího roku výrazně zvýšit.

V Česku nyní vykonává veřejnou službu asi 16 tisíc lidí. Cílem ministerstva je, aby do ní na konci příštího roku bylo zapojeno až 50 tisíc lidí.

Zájem měst a obcí má stoupnout i díky další novince. Stát - konkrétně Úřad práce - od nich totiž převezme samotnou organizaci veřejné služby, zejména administrativu.

"Veřejná služba zdaleka neznamená pouze zametání chodníku, jak je mnohdy vnímáno," připomíná mluvčí. Jde podle ní o celou řadu dalších činností, počínaje pomocí v obecní knihovně, řízení dopravy na přechodu pro chodce před školami až po pomoc při pořádání kulturních akcí v obci.

Kdo odmítne, přijde o dávky

Větší rozšíření veřejné služby je součástí sociální reformy, která má od Nového roku zpřísnit mimo jiné i podporu v nezaměstnanosti.

Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce "nabídne", a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně.

Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu.

Za výkon veřejné služby nenáleží odměna. V tom se liší od takzvaných veřejně prospěšných prací.