Praha – Nejvyšší finanční gramotnost mají Češi kolem 40 let věku. Starší ztrácejí zájem o novinky a často nechávají finanční záležitosti na svých potomcích. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, jehož nejnovější část uskutečnila pro Českou spořitelnu letos v létě společnost Millward Brown.
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání – vysokoškoláci jsou na tom dvakrát lépe než lidé se základním vzděláním. Podobně jsou na tom i domácnosti s příjmy nad 40 tisíc měsíčně. Roli má také rodinný stav. Takzvaní singles (tedy mladí žijící samostatně) a rozvedení lidé si ve správě svých financí vedou hůře než lidé žijící v manželství nebo s partnerem. Lepší výsledek měly také osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé) oproti zaměstnancům.
Finanční gramotnost lidí od 12 do 25 let se mírně zlepšuje. Největší nárůst oproti srovnatelnému průzkumu v roce 2013 zaznamenala schopnosti dětí od 15 do 17 let hospodařit s penězi. Hodnocení, které dále zahrnovalo zjišťování znalosti bankovních pojmů, cen a zájem o oblast finance, ukázalo největší pokrok u dětí na středních školách.
Znalost cen zboží je poměrně vysoká už i u menších dětí. Ukazuje se ale, že znají více cenu benzinu a iPhone6, než kolik stojí chleba nebo vejce. „Oproti poslednímu průzkumu ještě víc vzrostl počet dětí, které vědí, co stojí iPhone, a naopak je méně těch, co tuší, kolik zaplatí za běžné potraviny,“ říká Lenka Korečková, manažerka výzkumu České spořitelny.
Správnou cenu benzinu Natural 95 uvedlo v průzkumu 88 procent dětí, u iPhonu pak 70 procent, zatímco cenu chleba jen zhruba polovina. „Odráží to, po čem děti touží. A že také s rodiči hodně cestují autem a všímají si víc všeho, co je s tím spojené,“ tvrdí Korečková.
Problém zůstává znalost finančních pojmů. Mladí i dospělí mají dlouhodobě potíže vysvětlit, jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Podle průzkumu to ví jen třetina lidí.
Twittere, otestuj se! Jak jste na tom se znalostí finančích produktů https://t.co/iVxgxWqFrK. Jsme zvědaví na vaše výsledky.
— Česká spořitelna (@Ceskasporitelna) October 5, 2016
Zatímco u debetní karty čerpají klienti vlastní peníze ze svého účtu, u kreditní karty jde vždy o úvěr – bezúročný je v předem daném období, které se pohybuje podle podmínek jednotlivých bank až do 55 dnů. Když člověk bance v tomto období nevrátí celou částku, pohybuje se sazba RPSN, což je roční úrok včetně všech poplatků s ním souvisejících, kolem 25 ročně. Peníze z „kreditek“ tak patří k nejdražším půjčkám.
Zhruba polovina lidí neumí vysvětlit ani pojmy jako hypotéka, kontokorent či jaké důsledky má inflace na výdaje nebo jak se krach banky dotkne uložených peněz.