Investice do zlata se vyplácí. Odolává výkyvům akcií

šal
26. 9. 2007 11:35
Cena zlata je nejvyšší za 28 let
Řada jednokilových prutů zlata v dubajském trezoru.
Řada jednokilových prutů zlata v dubajském trezoru. | Foto: Reuters

Praha - V investičním portfoliu nemusí být obsažena jen obvyklá finanční aktiva jako například akcie, podílové fondy a další. Finanční poradci doporučují také určitou část také mít uloženou ve formě reálných aktiv.

Jde zejména o zlato, případně i diamanty. Tato složka je imunní vůči výkyvům na kapitálových trzích a zejména proti inflaci. Navíc cena zlata v poslední době narůstá a je nejvyšší za posledních 28 let.

Světová cena zlata

 Žlutý kov se nyní ve světě prodává za cenu okolo 740 dolarů za troyskou unci (31,1 gramů). To znamená cenu asi 465 korun za gram zlata.

ČTĚTE VÍCE

Zlatá mince k výročí Karlova mostu
Foto: www.zlate-mince.cz

"Důvodem strmého posilování této komodity v současné době je velká poptávka po bezpečných a protiinflačních aktivech. Na trhu panují obavy, že americké centrální bance se vymyká kontrola nad inflací. Snížení úrokových sazeb, ke kterému se americký FED před nedávnem odhodlal, sice pomůže bankám překonat krizi, ale současně zvýší množství peněz v oběhu," upozorňuje Boris Tomčiak z Patria Finance.

Například ještě před pěti lety se troyská unce zlata prodávala za cenu okolo 260 dolarů. Poptávka po této komoditě ale cenu od té doby zněkolikanásobila.

O zlato je na světových trzích stálý zájem. Hlavními subjekty na nákupní straně trhu se zlatem jsou fondy, které věří v pokračování růstového trendu. Investicím do komodit, především pak do drahých kovů, tak dávají přednost oproti dluhopisům či akciím.

Jak investovat do zlata

Nejjednodušší formou, jak investovat do zlata, je nákup mincí. V tomto směru se nabízejí například Krugerrandy nejznámější investiční zlaté mince. Poprvé byly tyto mince raženy v roce 1967. Nesou jméno tehdejšího jihoafrického prezidenta (Paul Kruger) a názvu tamní měny (Rand). Krugerrandy jsou raženy z 22karátového zlata a každá mince v sobě obsahuje přesně jednu troyskou unci zlata (31,1 gramu).

Zlatá cihla 1000 gramů - Argor Heraeus SA Švýcarsko, která stojí pod půl milionu.
Zlatá cihla 1000 gramů - Argor Heraeus SA Švýcarsko, která stojí pod půl milionu. | Foto: www.zlate-mince.cz

Cílem mincí Krugerrand bylo dostat zlato mezi širokou veřejnost, a tím podporovat rozvoj jihoafrických zlatých dolů. Od té doby se prodalo již 54,4 miliónu těchto mincí v různých velikostech o celkové váze 46,3 miliónu troyských uncí (asi 1440 tun zlata).

Další možností je nákup pamětních mincí a medailí. Zde investoři musí počítat s tím, že již neplatí pouze za zlatý obsah kovu, ale také za uměleckou a sběratelskou hodnotu.

Lidé mohou nakupovat také zlaté slitky. Jde o cihličky z ryzího (24karátového) zlata v hmotnostech od jednoho až do tisíce gramů. Například stogramový slitek přijde na cenu okolo 51 tisíc korun, kilogramová zlatá cihlička stojí okolo 498 tisíce korun.

Nákup i prodej je velmi jednoduchý, stačí se obrátit na některého z mnoha obchodníků a to i na internetu. Příkladem může být internetový obchod Zlate-mince, Abros či Avarrio.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Prezident Zeman je v Ústřední vojenské nemocnici, jde o plánovanou hospitalizaci

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Loni 10. října, den po sněmovních volbách, byl Zeman převezen na kliniku intenzivní medicíny Ústřední vojenské nemocnice, kde strávil 48 dní. Lékaři tehdy podle zprávy, kterou si vyžádal a publikoval předseda Senátu Miloš Vystrčil, považovali jeho dlouhodobou prognózu za krajně nejistou a prezident podle nich nebyl v té době schopen vykonávat své pracovní povinnosti.

Prezident už více než rok kvůli onemocnění nohou používá invalidní vozík. Po loňské hospitalizaci mu kvůli riziku podvýživy lékaři zavedli sondu do žaludku. V červencovém rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že doufá, že mu ji lékaři na podzim vyndají. V rozhovoru také řekl, že se jinak cítí v podstatě zdráv a má o něco vyšší hladinu cukru v krvi.

Někteří senátoři a poslanci v době Zemanovy loňské hospitalizace kvůli jeho stavu začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, což umožňuje článek 66 ústavy. Hradní kancelář to odmítala, díky zlepšení prezidentova zdravotního stavu k tomu nedošlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy