Praha - Dědictví nezatížené daní nebo sloučení sociálního pojištění a daně z příjmu v jeden poplatek - takové kroky obsahuje plán daňové reformy, kterou dnes představil ministr financí Miroslav Kalousek.
Jde o velmi rozsáhlé zásahy, jak do samotné daně z příjmu, tak do systému jejího výběru. Nová a zjednodušená daňová politika má podle něj vyjít vstříc především rodinám s dětmi, vzdělávání, bydlení, vědě a výzkumu a také pomoci druhým.
Ministerstvo chce například sloučit výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění, zrušit dědickou a darovací daň nebo spojit daň z příjmu a obojí pojištění do jediné daně či převést povinnost platit spojenou daň ze zaměstnavatele na zaměstnance.
| Čtěte také: Dopad první reformy: Stát vybral na daních v lednu rekord |
O konkrétních sazbách nicméně ministr financí na tiskové konferenci odmítl diskutovat. "Technická řešení má smysl projednávat až ve chvíli, kdy se odsouhlasí, že navrhovaná reforma systému je smysluplná," prohlásil Kalousek.
"Chceme dosáhnout jednoho výběrního místa, a tedy i jednoho formuláře, jednoho podání a jedné platby," zdůraznil ministr. Jedním z cílů včetně reformy daňového procesu a zdaňování příjmů a majetku je tedy i reforma institucí, která obsahuje sloučení daňové a celní správy.
Inovace v administrativě
Nepřímé daně jsou podle MF harmonizovány s EU a v podstatě již nespadají do kompetence jednotlivých členských států, a proto se jich chystané změny netýkají.
V souvislostech:
"Primárním cílem této reformy je snížení administrativní zátěže jak pro poplatníky, tak i státní správu," uvedl na konferenci Kalousek.
"Bude se jednat o první skutečně komplexní reformu daňového systému od roku 1993," uvedl náměstek ministra financí Peter Chrenko. Cílem je podle něj celý systém zjednodušit, zrychlit a stabilizovat. "Systém chceme stabilizovat proto, aby nedocházelo ke změně v podmínkách podníkání," vysvětlil Chrenko.
Nové zákony by mohly platit od roku 2010. Daňová a celní správa by se mohla sloučit od roku 2010. Jednotná místa pro výběr daní a pojištění by mohla vzniknout v roce 2012, uvedlo ministerstvo.
Daňová reforma je součástí druhé etapy změn ve veřejných financích. V její první fázi současná vláda pozměnila daňový systém, například zavedením tzv. superhrubé mzdy, tedy mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění, a jednotné daně z příjmu ve výši 15 procent.
Kalousek vyzývá: Diskutujte o daních i vy
Návrhy budou do konce června podrobeny veřejné diskuzi.
Kalousek hodlá například prosadit i zrušení pravomoci prominout daň: "Není důvod, aby jakýkoli politik tuto feudální pravomoc měl." Zmínil také možnost zavedení povinnosti platit daň až při pravomocném rozhodnutí.
V případě zrušení daně dědické a darovací by se zdanění těchto uskutečnilo v dani z příjmu. "Administrativní náklady jsou vzhledem k jejich výnosům neúměrně vysoké," uvádí materiál MF. Dědictví a dary v rámci I. a II. skupiny, tedy u nejbližších příbuzných, by stejně jako nyní dani nepodléhaly.
Při současných sazbách by "superdaň" činila 40,2 procenta. Pokud by se do ní zahrnuly i povinné odvody zdravotního pojištění, zvedla by se až na 50,2 procenta.
Stropy na platby sociálního a zdravotního pojištění by měly zůstat zachovány. Kalousek však ještě není rozhodnut, zda zdravotní pojištění do daně zahrnout. Lidé ho totiž neodvádí státu, ale zdravotní pojišťovně podle svého výběru.
| Čtěte také: Koruna už nebude posilovat, dohodla se vláda s ČNB |
Spekulace ohledně toho, že Česká republika má jedny z největších nákladů na výběr daní v Evropě Kalousek odmítl. "To je mýtus, který jsem připraven obecnou statistikou kdykoli vyvrátit," uvedl ministr s tím, že náklady se ve skutečnosti pohybují okolo 1,30 koruny.
Investice do cenných papírů mohou dani podlehnout také
Podle ministerstva by se měly u fyzických osob zdanit také investice do cenných papírů, a to v případě, pokud za zdaňovací období přesáhnou u poplatníka 60 až 100 tisíc korun ročně. V současnosti jsou od daně osvobozeny zisky z cenných papírů držených déle než půl roku.
Společnosti na rozdíl od fyzických osob nebudou z dividend platit daně. Nyní platí daně všichni investoři, jejich podíl ve firmě vyplácející dividendy je menší než 10 procent.
