reklama
 
 

Zbankrotovat jde už jen s právníkem. Nová pravidla mají skoncovat s podvodníky

8. 7. 2017
Od července má osobní bankrot nová pravidla. Ta mají z trhu dostat nepoctivé oddlužovací agentury, které si za sepsání insolvenčního návrhu braly i desítky tisíc korun a za ně odvedly špatnou práci. Další změny u osobního bankrotu, proti kterým se postavily banky, ministerstvo spravedlnosti už prosadit nestihne.
Doporučujeme

Praha - Konec podvodných oddlužovacích společností. To je cíl, se kterým prosadilo ministerstva spravedlnosti změny u osobního bankrotu. Začaly platit od začátku července a kromě jiného lidem, kteří nezvládají platit své dluhy, ministerstvo slibuje, že už nebudou platit zbytečně tisíce korun za nekvalitně zpracované insolvenční návrhy.

"Viděli jsme praktiky podvodníků, kteří si za své poradenství účtovali desítky tisíc korun i v situacích, kdy dlužník podmínky pro oddlužení nesplňuje. Je potřeba vědět, že žádná společnost nebo agentura dlužníka neoddluží. To dělá jen soud na základě dobře sepsaného návrhu. Ty nekvalitní situaci dlužníka jen zhorší, navíc přijde o peníze zaplacené podvodné agentuře," vysvětlil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, proč změny prosazoval.

Nově tak platí, že dlužník, který žádá soud o povolení osobního bankrotu, musí být zastoupen advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo případně neziskovou společností, která má pro tyto účely akreditaci od ministerstva.

"Výjimku mají ti, kteří dosáhli ekonomického nebo právnického vzdělání magisterského stupně - v takovém případě mohou návrh na povolení podat sami," dodává Tereza Schejbalová, mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Další pomocníci: Limity a pokuty

Dlužníkům má pomoci také zastropování částky, kterou si mohou advokáti nebo třeba notáři účtovat za sepsání návrhu na oddlužení. Odměna může být maximálně ve výši 4000 Kč bez DPH, případně 6000 Kč bez DPH při společném oddlužení manželů.

Výše odměny za zpracování návrhu na oddlužení do začátku července závisela na individuální dohodě mezi dlužníkem a oddlužovací společností, advokátem či jiným zpracovatelem. "Požadované ceny se pohybovaly zhruba od 5000 do 50 000 korun, přičemž dlužníkovi v rámci této odměny nebyla garantována úspěšnost návrhu, a mohl tak částku zaplatit zcela zbytečně," říká Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Další novinkou je, že zájemci o osobní bankrot již nebudou zpracovateli odměnu za přípravu návrhu platit předem. "Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které bude dlužník pravidelně měsíčně hradit. Úhrada odměny zpracovatele vlastně půjde na vrub věřitelů, neboť bude přednostně hrazena ze splátek dluhu," vysvětluje Řeháček.

Zpracovatelé návrhů dále nově nesou odpovědnost za jejich kvalitu. "V případě, že bude návrh soudem z důvodu formálních pochybení zamítnut, bude zpracovatel povinen jej bezplatně opravit," upozorňuje Řeháček. Subjektům, které by k soudům opakovaně podávaly nekvalitně zpracované insolvenční návrhy, pak hrozí sankce ve výši až 1 000 000 Kč. "Díky tomu lze očekávat vyšší úspěšnost návrhů na oddlužení, která doposud dosahovala jen asi 84 procent," předpovídá Řeháček.

Zbytečná akreditace?

Neziskové organizace a různé občanské poradny si naopak odměny za sepsání návrhu účtovat moci nebudou. Na získání ministerské akreditace mají neziskové společnosti přechodné období jednoho roku. O akreditaci bude žádat například společnost Člověk v tísni.

"V zásadě hodnotíme tuto insolvenční novelu pozitivně. Bezprecedentní omezení možnosti dlužníků podávat insolvenční návrhy vnímáme jako nešťastnou, ale zároveň jedinou možnost, jak z trhu vytěsnit parazitující oddlužovací agentury. Systém, v němž insolvenční návrhy za regulovanou odměnu mohou podávat advokáti či insolvenční správci a zároveň zdarma akreditované subjekty považujeme za správný," říká Daniel Hůle, vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni.

Zároveň ale novele vyčítá, že poskytovatelé sociálních služeb, které reguluje zákon, nemohou automaticky podávat insolvenční návrhy a musí žádat o akreditace.

"V důsledku toho předpokládáme, že dojde k výraznému úbytku organizací, které budou s klienty insolvenční návrhy připravovat a podávat, což dnes běžně dělají desítky občanských poraden a další poskytovatelé sociálních služeb. Insolvenčních návrhů se tak bude podávat méně a akreditované organizace budou mít velký přetlak neuspokojených klientů," říká Hůle. Loni o osobní bankrot žádalo téměř 19 tisíc lidí.

Konec šikany firem

Ministerstvo spravedlnosti připravilo pod vedením ministra Pelikána i další výraznou změnu osobních bankrotů.

Na oddlužení měli nově dosáhnout i ti, kteří nezvládnou splatit alespoň 30 procent svých dluhů. Stávající podmínku chtělo ministerstvo odstranit, aby se nezvladatelných dluhů mohly zbavit i stovky tisíc lidí, kteří mají několik exekucí. Proti tomuto návrhu se ale výrazně postavily třeba banky, které takový návrh označily za amnestii pro dlužníky.

Vláda sice návrh v únoru schválila, ale následně už se nedostal k včasnému projednání do poslanecké sněmovny, tak aby ho současná vláda zvládla prosadit do podzimních parlamentních voleb.

Součástí novely insolvenčního zákona, která začala platit od července, jsou pak i nová pravidla pro firemní insolvence. Ta by měla zabránit takzvaným šikanózním návrhům, které v krajních případech vedou až ke krachu "napadených" společností.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama