Brno - Mobilní operátoři musí ve sporech o zaplacení příliš vysokých účtů za připojení k internetu předložit seznam webů, na které se jejich klienti připojili. Pro řešení nejasností tedy nestačí ve vyúčtování uvést jen dobu připojení a objem přenesených dat.
V prvním případu svého druhu to rozhodl Nejvyšší soud České republiky. Verdikt je velmi důležitý i pro množství dalších sporů o vyúčtování, které spolu klienti a mobilní operátoři vedou. I kdyby soudy v dalších případech rozhodly odlišně, lidé dostávají naději, že Nejvyšší soud by ve shodném případě rozhodl stejně jako nyní.
37 tisíc korun za měsíc
Konkrétní spor klienta se společností T-Mobile se vlekl čtyři roky a týká se částky 37 tisíc korun, kterou operátor naúčtoval zákazníkovi za měsíc internetového připojení.
Zákazník částku reklamoval, a když neuspěl u operátora, obrátil se na Český telekomunikační úřad jako regulátora trhu. Klient argumentoval tím, že telefon využíval stejně jako v předchozích měsících, kdy přitom pravidelně platil 1300 korun za měsíc. Navíc k připojování na internet mělo podle operátora dojít brzy ráno, kdy klient podle svých slov telefon vůbec nevyužíval.
Český telekomunikační úřad ČTÚ stížnost uznal a rozhodl, že zákazník má zaplatit pouze standardních 1300 korun. Podle úřadu totiž T-Mobile nepředložil prokazatelný důkaz potvrzující nárok na zaplacení 37 tisíc korun - chyběl totiž výčet webových stránek, které muž navštívil. Samotná délka připojení není podle úřadu postačujícím důkazem.
Operátor ale rozhodnutí regulátora napadl u soudu. Právníci T-Mobile uvedli, že vyúčtování datových služeb se počítá na základě objemu přenesených dat. Seznam URL adres navštívených zákazníky není podle firmy důležitý, navíc v době sporu už ho firma podle zákona smazala. „Skutečnost, že k přenosu vyúčtovaného objemu dat skutečně došlo, T-Mobile naprosto spolehlivě prokázal vyúčtováním služeb a podrobným výpisem hovorů a připojení účastníka," tvrdili zástupci firmy.
Podle T-Mobile nepatří údaje o navštívených webových stránkách mezi ty, které musí uchovávat podle zákona o elektronických komunikacích.
Data nestačí, rozhodující je obsah
Argumenty operátora následně neuznal ani Krajský soud v Hradci Králové. Webová adresa, na kterou se zákazník připojil, je podle soudců provozním údajem, který mají operátoři uchovávat, a nedošlo tak k porušení práva na soukromí zákazníka.
„Pouze na základě podrobného výpisu hovorů a připojení uživatele (a už vůbec ne na základě vyúčtování ceny služeb) nelze uzavřít, že k přenosu vyúčtovaného objemu dat ve prospěch uživatele skutečně došlo," rozhodli soudci.
T-Mobile se ještě bránil u Nejvyššího soudu, ale ani tam neuspěl. Nejvyšší soud přitom označil celý spor za zásadní s tím, že ve své rozhodovací praxi dosud podobný právní problém neřešil.
Soudci rozhodli, že ve sporech o vyúčtování služeb nestačí operátorům údaje o tom, jaký objem dat neměřili, ale musí prokázat, co bylo obsahem poskytnuté datové služby. „Na základě skutečnosti, jaká data byla uživateli poskytnuta, lze ověřit nejen správnost vyúčtovaného objemu (množství) dat naměřeného osobou poskytující služby elektronických komunikací, ale i to, zda datová služba byla poskytnuta řádně," uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 21 Cdo 2058/2012.
Důkazem o tom, že T-Mobile skutečně datové služby poskytl, tedy měly být podle soudu záznamy o webových stránkách navštívených zákazníkem. Operátor tak mohl tyto informace jako provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny zpracovávat a uchovávat do konce doby, ve které mohla být vyúčtovaná suma reklamována.
Podle soudu tak T-Mobile nesplnil důkazní povinnost ve sporu. "Z hlediska následků nesplnění této povinnosti přitom není významné, že ji ani splnit objektivně nemohl, neboť své záznamy o obsahu poskytnuté datové služby smazal," dodali soudci.
Dlouhodobé spory o soukromí
Verdikt Nejvyššího soudu je důležitý i pro další spory o vyúčtování, které v současnosti probíhají, přestože díky nabídce nových tarifů už nemusí jít o tak vysoké částky v řádu desítek tisíc korun.
O tom, jak dlouho mohou mobilní operátoři uchovávat provozní a lokalizační údaje svých zákazníků a v jakém rozsahu, se vedou dlouhodobé spory. Ústavní soud dokonce před dvěma roky zrušil povinnost uchovávat data o tom, komu lidé volali, jaké stránky navštívili, kolik dat stahovali a kdy a kde využívali internet v mobilu. Soudci označili rozsah uchování dat za významný a nepřiměřený zásah do soukromí, který se týká obrovského množství lidí. Podle tohoto zákona posuzoval výše zmíněný případ také Nejvyšší soud vzhledem k tomu, že šlo o vyúčtování z roku 2008.
Těsně předtím, než se nález Ústavního soudu stal účinným, ale politici stačili přijmout novou a přísnější zákonnou úpravu. Ta od podzimu loňského roku znovu stanoví, že operátoři musí uchovávat data o provozu ve své síti, a to po dobu půl roku. Oproti dřívějšku došlo ke zpřísnění technicko-organizačních pravidel. Data a údaje mají prioritně sloužit policii. Průlomu z tohoto pravidla nicméně dosáhl - jako první v Česku - student Jan Cibulka. Od společnosti T-Mobile získal podrobná data, která o něm nashromáždila.
