Dotace, slevy či peníze: Průzkum zjišťoval, jakou pomoc od státu lidé vlastně chtějí

Johana Kofroňová Johana Kofroňová
3. 5. 2022 17:11
Stoupající účty za energie trápí čím dál víc lidí. Téměř všichni by uvítali nějakou pomoc od státu, od snížení daně přes zvýhodnění podmínek pro sociálně slabší až po jednorázový příspěvek. Průzkum ekologického Hnutí Duha zjišťoval, jaké mají lidé mezi nabízenými možnostmi priority a co vlastně od státu v době energetické krize očekávají.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: MŽP

Průzkum, na jehož otázky odpovídalo 500 lidí, mimo jiné zjišťoval, co by měl podle Čechů stát udělat, aby lidem snížil účty za energie. Pro více než polovinu z nich je prioritou snížení daně z energií. Dále by lidé uvítali vyšší finanční příspěvek na vlastní zdroj elektřiny, jako jsou například solární panely. Zateplení domů nebo jinou peněžní pomoc, jak ušetřit energie, by ocenilo 40 procent dotázaných. 

Výzkum Omnicom Media Group pro Hnutí DUHA
Výzkum Omnicom Media Group pro Hnutí DUHA | Foto: Hnutí Duha

Třetina Čechů si podle průzkumu také myslí, že by stát měl lépe kontrolovat společnosti, které vstupují na trh s energiemi. Právě série krachů některých nesolventních dodavatelů se stala loni na podzim prvním důsledkem energetické cenové krize.

Podle 26 procent respondentů by měly sociálně zranitelné domácnosti mít možnost získat u distributorů zvýhodněný tarif. Vyplácení jednorázového "krizového" příspěvku, ke kterému přistoupili například v Německu, by jako řešení uvítala pětina lidí.

Průzkum také zjišťoval, jaké řešení by ze strany státu bylo pro respondenty ideální v případě, že by došlo k omezení nebo úplnému zastavení dodávek plynu z Ruska. Vedle zajištění náhradních zásob by až polovina oslovených v tomto případě ocenila také vyšší pomoc státu se zateplením domu a instalací fotovoltaických panelů na střechy domů.

O pořízení obnovitelného zdroje energie do domácnosti i bez podpory státu uvažuje osmina Čechů, třetina lidí by o tom uvažovala pouze s finanční podporou. Zhruba 20 procent dotázaných už nějaký zdroj obnovitelné energie využívá.

"Vláda by měla vyslyšet názory lidí i doporučení expertů a zpřístupnit dotace na zateplování či solární střechy i chudším rodinám a nastavit sociální tarif na energie pro zranitelné domácnosti," uvedl Ondřej Pašek, který má v Hnutí Duha na starosti dotace v energetice. 

Právě lidé s nižšími příjmy jsou podle Paška nejvíce ohroženi rostoucími cenami fosilních paliv a bez zásadní pomoci se nezbaví ani závislosti na nich, ani vysokých účtů za energie.

Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh dodává, že vlastní obnovitelné zdroje energie chtějí mít miliony lidí. Vlády by měla podle něj změnit zastaralý energetický zákon a navazující vyhlášky a umožnit lidem, aby společně vyráběli a sdíleli čistou elektřinu bez administrativních a ekonomických překážek. "Díky tomu se dají dohromady obce, místní spolky, farmáři či menší firmy a postarají se o většinu svých energetických potřeb sami," říká Koželouh.

V roce 2020 proudilo do Evropy 150 miliard metrů krychlových ruského plynu. Podle výzkumu společností Ember, E3G, RAP a Bellona by dvě třetiny dováženého plynu šly nahradit zvýšením výroby energie z obnovitelných zdrojů, tepelnými čerpadly a úsporami energie. Zbytek plynu by měla být Evropa schopná získat z jiných zdrojů pomocí už existující infrastruktury.

 

Právě se děje

Další zprávy