Praha - Zdražení stavebního povolení a dalších rozhodnutí stavebních úřadů se znovu odkládá. Ministerstvo pro místní rozvoj sice před pár dny už dokončilo návrh změn a poslalo jej do vlády, novinky však mají začít platit až od ledna 2011. Zvýšení správních poplatků měla vláda původně projednat už vloni na podzim.
Na neurčito je pak odloženo zdražení zápisů do katastru nemovitostí. Skupina poslanců v čele s exministrem zemědělství Petrem Gandalovičem stáhla příslušný návrh ze sněmovny. "V současné době žádnou změnu správních poplatků nenavrhujeme," potvrzuje Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Poslanecká iniciativa ohledně zdražení katastrů byla přitom mírnější verzí původního návrhu vlády Mirka Topolánka, která počítala se zdražením už od 1. ledna 2009, ale neprošla ve sněmovně.
Zdrží to volby
"Novela zákona o správních poplatcích musí běžet 'ruku v ruce' s velkou novelou stavebního zákona," vysvětluje Jan Štoll z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj.
Návrh novely stavebního zákona a souvisejících předpisů - včetně zmíněných správních poplatků - sice neobsahuje konkrétní termín předpokládané účinnosti, podle informací z ministerstva se však počítá až s lednem 2011.
Ministerstvo ale neupřesnilo, zda se vláda pokusí novelu prosadit ve sněmovně ještě před květnovými volbami, nebo počká až na novou sněmovnu. Ani v jednom případě navíc není jisté, že se schválení stihne tak, aby účinnost nastala už od začátku roku 2011.
Většina rodinných domků nakonec nezdraží
Nadále má platit, že k stavbě rodinného domu do 150 metrů zastavěné plochy s maximálně dvěma nadzemními podlažími a podkrovím není potřeba stavební povolení, ale postačí takzvané ohlášení (tato novinka platí od ledna 2007). Ministerstvo nakonec ustoupilo od původního záměru, aby si úřad mohl nově účtovat 2000 korun za písemný souhlas s tímto ohlášením (dosud se za něj správní poplatek neplatí).
U staveb, které potřebují stavební povolení, má být novinkou odstupňování poplatků podle předpokládané ceny stavby. Například stavební povolení pro rodinný dům s náklady jeden až pět milionů korun by místo nynějších 300 korun přišlo na 5000 korun.
Pro dům s náklady od pěti do deseti milionů by přišlo na 10 tisíc, od deseti do dvaceti milionů pak na 20 tisíc. Firma, která by chtěla postavit objekt s náklady přes 100 milionů korun, by za povolení zaplatila dokonce 40 tisíc.
Příklady plánovaných změn
- vydání stavebního povolení: 1000, 2000, 5000, 10 000, 20 000, 30 000 nebo 40 000 Kč (podle celkových nákladů stavby, hranice jsou nastaveny na 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 5 000 000 Kč, 10 000 000 Kč, 50 000 000 a 100 000 000 Kč)
- vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo reklamního zařízení: 3000, 5000 nebo 10 000 Kč
- vydání regulačního plánu na žádost: Kč 10 000
- vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby: 1000 Kč
- vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu: 1 000 Kč
Náklady rostou, poplatky ne
Důvodem navrhovaného zvýšení je fakt, že správní poplatky pro oblast územního rozhodování a povolování staveb se od roku 1992 téměř nezměnily. "Současný stav je dlouhodobě neúnosný. Náklady na územní a stavební řízení rostou, stejně jako jeho náročnost," vysvětluje Jan Štoll z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj.
Od roku 2007 je možné řadu staveb, které dříve vyžadovaly stavební povolení, uskutečnit pouze na základě územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Také pro odstranění stavby nebo pro povolení změny v užívání stavby není potřeba vydání správního rozhodnutí.
"V praxi to nyní znamená, že stavební úřady provádějí řadu úkonů, které nahradily vydávání zpoplatněných povolení, aniž za ně mohou vybírat správní poplatek. Náročnost posuzování je přitom srovnatelná se zpoplatňovanými úkony," dodává Štoll.
Návrh na zvýšení poplatků připravilo ministerstvo po dohodě s ministerstvem financí, krajskými úřady a Svazem měst a obcí České republiky.
Přesto však není jisté, zda by návrh našel po volbách podporu ČSSD. Stínový ministr pro místní rozvoj Radko Martinek bohužel na otázku online deníku Aktuálně.cz během několika týdnů ani po urgenci neodpověděl.
Fischerova vláda před pár dny těsnou většinou odmítla obdobný návrh na výrazné zdražení soudních poplatků. Ani ty se přitom v posledních deseti letech nezvyšovaly.
Zdražení katastru se odkládá
Zdražení katastru původně předpokládal samostatný návrh vlády Mirka Topolánka. Od 1. ledna 2009 se mělo platit 500 korun za každou zapisovanou nemovitost. Například za rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak lidé zaplatili 1500 korun. Sněmovna však návrh vloni na podzim zamítla, když sociální demokraty a komunisty podpořil i lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Po pádu Topolánkovy vlády chtěla zdražení ve sněmovně prosadit skupina poslanců v čele s exministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Základní poplatek 500 korun zůstal beze změny, ale měl se týkat jen první zapisované nemovitosti. Za každou další by se platilo jen 300 korun. Zmíněný rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak přišel na 1100 korun. Horní hranice poplatku u větších projektů by měla činit 20 tisíc korun.
Navrhovatelé však novelu stáhli - po dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním - ještě před prvním čtením. "V současné době je zdražení vkladů do katastru nerealizovatelné," říká předseda úřadu Karel Večeře.
Úřad sice chce zkusit "nabídnout zvýšení poplatků do budoucích novel zákona", dosud však žádný konkrétní návrh nepředložil.
Peníze získané ze zdražení vkladů do katastru by pak úřad chtěl využít zejména k urychlení digitalizace katastrálních map.
