Praha - Jak průměrný český student hradí své náklady na vzdělání? Je odkázán především na pomoc rodičů a vlastní výdělky.
Rodina přitom ze studijních nákladů hradí více než polovinu, tedy měsíčně v průměru až pět tisíc korun. Vyplývá to z dat projektu Eurostudent III a SILC, která ve středu prezentovala Poštovní spořitelna.
Studenti z ostatních zemí jako Německo, Nizozemsko, Švédsko nebo například Velká Británie mají oproti Čechům výhodu, že jim stát více pomáhá formou grantů či půjček.
"Česko je přitom v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zemí s nejvyšší relativní návratností nákladů spojených se získáním vysokoškolského vzdělání. Tato návratnost dosahuje 29 procent," uvedl výzkumný pracovník Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Petr Matějů.
Student některé z českých státních škol za své studium měsíčně vydá v průměru pět tisíc korun. Pokud se zapíše na soukromou vysokou školu, náklady se téměř zdvojnásobí.
Před třemi lety utratil student žijící u rodičů měsíčně průměrně 4 344 korun, z toho 1972 korunami mu přispěla rodina a zbytek tvořily jeho vlastní výdělky.
Pokud žil dotyčný jinde, vyšplhaly se náklady na 5604 korun, z toho vlastní výdělek tvořil 2 516 korun a zbytek doplatili rodiče. Finanční výpomoc studentovi vysoké školy přitom měsíčně činila v průměru asi jen tisíc korun, nepřímá podpora zhruba pětistovku a půjčky přibližně stokorunu.
Investice do budoucnosti
Vysokoškolské vzdělání je nicméně mezi Čechy stále zřetelněji vnímáno jako jedna z nejlepších životních investic.
Z průzkumu mezi tisícovkou studentů prezenčního magisterského studia brněnské Masarykovy univerzity vyplývá, že své aktuální či budoucí zaměstnání vnímá jako perspektivní plných 81 procent z nich. To znamená o osm procent více než v roce 1996.
Průměrný nástupní plat absolventů brněnské univerzity představuje 19 400 korun a mezi jednotlivými fakultami se značně liší. Nejvyšší mzdy dostávají zejména informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími mzdami se zatím musí spokojit lékaři a pedagogové.
"Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než ve veřejném sektoru. Zde je absolventům MU nabízen průměrný plat na úrovni 16 000 Kč, zatímco soukromý sektor však nabízí 23 100 Kč," vysvětlil Jaroslav Nekuda z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.
