Na téma chudnoucích Čechů se zaměřilo v poslední době hned několik průzkumů. Všechny přitom došly k podobným závěrům - že rychle roste podíl lidí, kteří se bojí kvůli vysoké inflaci a energetické krizi poklesu životní úrovně. A tak české domácnosti začaly šetřit.
Podle průzkumu Generali Investments nejvíce respondentů - tedy přesně 68 procent z nich - snižuje spotřebu energií a vody. Nejčastěji takto šetří starší lidé ve věku 54 až 65 let. Druhou položkou, kde se snižují výdaje, jsou potraviny, u kterých nákupy omezují dvě třetiny lidí. Návštěv restaurací se více rozmýšlí hned 45 procent dotázaných.
Pokles tržeb za jídlo potvrzují čísla Českého statistického úřadu. Podle analytiků lidé také více nakupují ve slevách. Pokles zájmu o nabídku restaurací pak registrují i stravenkové firmy.
"Počet prodaných obědů je ve srovnání s předcovidovým obdobím o 35 procent nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby," říká Aneta Martišková ze společnosti Edenred. V praxi se podle ní ukazuje, že lidem se nyní propadají reálné příjmy. "Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli dříve zvyklí," popisuje aktuální trend.
Lidé si ve velkém připravují jídlo doma a nosí si je v krabičkách do práce. Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují potraviny v obchodech.
Řada Čechů také ruší předplatné streamovacích služeb či časopisů, mezi mladými je to skoro čtvrtina. Podle nedávného průzkum Broker Consulting lidé méně utrácejí za věci osobní potřeby. Jde o více než dvě pětiny národa. O něco více krátí výdaje na oblečení, kosmetiku či knihy ženy než muži. Ve stejné míře lidé šetří i na zábavě, volném času a kultuře, opět více ženy než muži.
O možnosti ztráty vědí, nic s tím ale nedělají
Češi se bojí, že kvůli inflaci přijdou o své úspory. Téměř 22 procent lidí odhaduje, že přijde o desetinu úspor, dalších 16 procent dotázaných se domnívá, že mohou přijít i o více než pětinu. Energetická krize a inflace nechávají chladnými jen 15 procent Čechů, kteří jsou přesvědčeni, že o své úspory nepřijdou.
Přestože v průzkumu České bankovní asociace (ČBA) čtvrtina respondentů uvedla, že celkové zdražování jejich rozpočet ohrožuje velmi, řada z nich proti tomu neplánuje žádná opatření.
"Ukazuje se, že podstatná část společnosti nevolí žádný účinný nástroj, jak ochránit své peníze před inflací. Často je to způsobeno právě i tím, že se Češi příliš nevyznají v doporučení ekonomických odborníků, případně že nerozumí investicím, které jsou jedním z nástrojů této ochrany volných finančních prostředků," vysvětluje výsledky výzkumu Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos, která výzkum pro ČBA provedla.
Zhruba třetina respondentů plánuje přesun financí na výhodné spořicí či termínované účty, 14 procent chce investovat do nemovitostí, 13 procent do akcií nebo dluhopisů a devět procent do zlata. Muži a lidé do 26 let častěji volí investice do akcií a dluhopisů, popřípadě do kryptoměn a NFT. Naopak lidé starší 55 let žádná opatření neplánují.
Podle průzkumu Generali Investments si pak celkem 12,7 procenta lidí drží doma peníze v hotovosti a čekají, co se bude dít dál. "Řada Čechů si myslí, že držet peníze v hotovosti jim pomůže v boji proti rostoucí inflaci. Neuvědomují si však, že se jejich úspory tímto způsobem znehodnotí," upozorňuje Marek Beneš, finanční ředitel společnosti Generali Investments. Lepší možností jsou podle něj i v dnešní době investice. "Přitom k investicím jako prostředku k ochraně svých úspor před inflací se dle našeho průzkumu přiklání pouze šest procent dotázaných," doplňuje.
Na dětech šetřit nechceme
S blížícím se začátkem školního roku průzkumy zjišťovaly i ochotu lidí snížit výdaje spojené s dětmi a jejich aktivitami. V této oblasti se ovšem Čechům šetřit nechce. Tři z deseti rodičů budou muset omezit výdaje v souvislosti se začátkem školního roku, a dokonce třetina si bude muset vzít nějakou formu půjčky.
Pouze pět procent lidí uvedlo, že bude muset do určité míry omezit volnočasové aktivity svých dětí, školní aktivity nebo i školní obědy. Na výbavě dětí do školy pak hodlá šetřit jen něco málo přes tři procenta respondentů.
Za novou prací hlavně na Vysočině
Šetření Generali Investments také zjistilo, že 35 procent lidí, tedy každý třetí, uvažuje kvůli inflaci o změně práce. Nejčastěji se k těmto úvahám ubírají lidé v produktivním věku, téměř polovina respondentů ve věku 27 až 35 let, častěji pak ženy (38 %) oproti mužům (32,6 %).
"Z pohledu krajů mají 'zaječí' úmysly nejčastěji lidé na Vysočině, a to celkem v téměř 48 procentech případů. Pravým opakem jsou pak respondenti v Libereckém kraji, kde téměř 76 procent lidí uvedlo, že o hledání lépe placené práce neuvažují," uvádí dále Beneš.
Rostoucí ochotu změnit zaměstnání potvrdil také červnový průzkum společnosti Randstad. "Zatímco v druhé polovině loňského roku změnilo práci jen 13 procent lidí, letos na jaře se počet lidí, kteří si jinou práci buď aktivně hledají, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží, dostal dokonce na celou jednu čtvrtinu," uvádí tisková zpráva společnosti.
Tradičně se přitom přesuny na trhu práce v době před pandemií pohybovaly na úrovni 20 procent. Motivací ke změně je ale nejčastěji touha po větší jistotě práce a lepším výdělku.
Celkem pozitivně na závěr Česká bankovní asociace uvádí, že stále si nějakou formu finanční rezervy tvoří 55 procent Čechů. Nejčastěji si dávají peníze stranou na nečekané události. Polovina z nich si měsíčně odkládá do 2500 korun. Úspory by jim nejčastěji vydržely tři měsíce. Vedle finanční rezervy mají ale často i jiné zajištění především v podobě vlastního domu či bytu.
