Česko je už pro montovny drahé. Sehnat levné lidi je problém, vadí dlouhá "výpovědka"

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
10. 12. 2020 6:18
Zahraniční investoři oceňují Česko především díky šikovným zaměstnancům. Naopak problém vidí v nedostatku pracovní síly ochotné pracovat za nabízené mzdy. A i ty se podle nich v tuzemsku až příliš zvyšují. V průzkumu ManpowerGroup Total Workforce, ve kterém se porovnávalo 76 zemí světa, obsadilo Česko 29. místo v atraktivitě pracovního trhu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Škoda Auto

Česko je nadále zajímavou zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému byznysu. Nicméně oproti stejnému průzkumu v roce 2018 klesla jeho atraktivita kvůli vyšším nákladům na mzdy i na hledání vhodných kandidátů. Před dvěma lety Česko získalo v mezinárodním srovnání 22. pozici, letos 29. místo.

"Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že obsazení velkého množství otevřených pozic je poměrně náročné a nákladné. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech přinesla vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky k tomu, přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tuniska," říká k výsledkům průzkumu Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika. 

Tyto země podle ní vynikají vyšší dostupností levné pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezonními výkyvy produkce. "Najdeme tam i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění," vysvětluje Rezlerová, podle níž je hlavní výhodou českého trhu práce právě vysoký podíl kvalifikovaných zaměstnanců. A na tom je podle ní třeba stavět i do budoucna.

Průzkum mapoval situaci na pracovním trhu podle čtyř kritérií. Zaměřil se právě na dostupnost pracovní síly, nákladovost, produktivitu práce a také na legislativní omezení byznysu. 

Produktivita práce je v ČR poměrně vysoko. Ačkoliv je lehce pod průměrem Evropské unie, vylepšuje ji efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost Čechů. "V porovnání s ostatními státy bych doporučila zlepšit se ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví 27 procent zaměstnanců. Ve srovnání s 90 procenty lidí v Nizozemsku, 73 procenty v Rakousku nebo 56 procenty v Německu. Je to obrovský handicap, protože v současné době je angličtina požadována asi u 40 procent pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech," doplňuje Rezlerová. 

V oblasti legislativní a institucionální regulace je zaměstnávání u nás na průměrné světové úrovni. "Není sice zdaleka tak příznivé pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hongkongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání jsme také na průměru, ovšem daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň jsme před Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem," vyjmenovává personalistka. 

Ve srovnání s ostatními zeměmi je z pohledu zahraničních investorů naším "minusem" ještě délka výpovědní doby zaměstnanců. "Máme s dvouměsíční lhůtou mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země, jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce, a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu," tvrdí Rezlerová. 

Podle ní lze zatraktivnit český pracovní trh snížením náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporou flexibility a alternativních úvazků, potíráním šedé ekonomiky a respektováním individuálních potřeb lidí, ať už jde o matky s dětmi, absolventy, ZTP, nebo lidi v předdůchodovém věku.

Problém jsou vládní programy a nedostatek zahraničních pracovníků

Problém číslo jedna - tedy nedostatek levných kandidátů na českém trhu práce ovšem netrápí jen zahraniční investory, ale i české firmy. "Vzhledem ke koronavirové krizi velká část firem očekávala značný nárůst uchazečů o zaměstnání. To se nyní skutečně částečně děje u administrativních a kancelářských profesí, ale u pozic ve výrobě je situace v mnoha regionech ještě horší než před začátkem krize," říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti Quanta.

Přetrvávající nedostatek pracovníků se podle něj týká nekvalifikovaných i kvalifikovaných manuálních pozic ve výrobě a také v logistice. "Dá se očekávat, že s nárůstem poptávky po pracovnících v oboru e-commerce, která přišla s vánoční špičkou, se situace ještě zhorší," míní Tomáš Surka.  

Podle něj je problém ve vyhlášených podpůrných vládních programech typu Antivirus, které mnohdy uměle drží ve firmách pracovníky na pozicích, pro které není práce. "Místo aby odešli pracovat jinam, kde pro ně uplatnění skutečně je, zůstávají zatím na svém místě. Druhou příčinou nedostatku zaměstnanců jsou chybějící zahraniční pracovníci, kterým příjezd za prací zkomplikoval koronavirus," všímá si Tomáš Surka. 

Podobný názor má také šéf Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer, podle něhož chybějící zaměstnance řeší především klíčová odvětví jako automobilový průmysl.

Zatímco v jarním průzkumu komory si 24 procent firem stěžovalo na personální problémy spojené s pandemií, nyní je to již 43 procent. "Kromě toho čtvrtina společností udává, že nové zaměstnance nachází na trhu práce jen stěží," doplňuje Bauer.

Podle něho v porovnání s jarní vlnou není ekonomika v takovém šoku a firmy lépe přizpůsobují provoz koronavirovým opatřením. S ohledem na současná omezení každá druhá společnost nadále trpí znatelnými až vysokými ztrátami, zároveň ale výrazně méně společností (68 procent) očekává pokles tržeb, což je téměř o čtvrtinu méně než na jaře (92 procent).

"Černé scénáře z jara se tak docela nenaplnily, učíme se s pandemií žít, ale návrat do normálu se podle firem vzdaluje. Je třeba udělat vše pro to, aby současný ekonomický růst v klíčových odvětvích nebyl zastaven nedostatkem personálu - ekonomika a stát si to již nemohou dovolit," varuje Bernard Bauer.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy