Češi hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti navzdory pandemii nejlépe za 20 let

ČTK ČTK
29. 7. 2021 15:40
Se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává 40 procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tímto průzkumem začalo. Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti se stabilně zlepšuje od roku 2013.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Nejhorší hodnocení CCVM zaznamenalo v roce 2012, kdy se svými příjmy snadno vycházelo jen 30 procent dotázaných. "Nešlo o náhodný výkyv, ale o postupné zhoršování po roce 2008, a to souběžně s celosvětovou hospodářskou recesí. Od roku 2013 pozorujeme naopak postupné zlepšování a i přes kontext pandemie koronaviru je letošní hodnocení nejlepší za celé sledované období," uvedli statistici.

První měření, kdy převážil podíl kladného hodnocení nad negativním, bylo v roce 2017.

Subjektivní hodnocení příjmu domácnosti je nejvyšší u lidí vysokoškolským vzděláním, u osob samostatně výdělečně činných a vedoucích zaměstnanců. Obtíže s financemi naopak častěji uvádějí nezaměstnaní, nekvalifikovaní dělníci a důchodci.

Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců, které výrazně ovlivnila epidemie koronaviru, ocitlo 19 procent domácností. Naopak 79 procent se do takové situace nedostalo. Situace je srovnatelná s posledním dotazováním v roce 2019.

Za chudou označilo svou domácnost 20 procent lidí, za bohatou deset procent, většina lidí pak volila odpověď "ani chudá, ano bohatá". U těch, kteří považují svoji domácnost za bohatou, činí medián čistého měsíčního příjmu domácnosti zhruba 57 000 korun. V případě lidí, kteří volili neutrální odpověď, je to 37 000 korun, u lidí vnímajících svou domácnost jako chudou, pak 24 000 korun.

Příjem 95 procent domácností umožňuje uspokojit základní potřeby, jako je jídlo, oblečení či běžné potřeby pro domácnost. Přibližně čtyři pětiny lidí rovněž říkají, že příjem jejich domácnosti postačuje na úhradu zdravotní péče, léků a zdravotních pomůcek, což naopak představuje problém pro 16 procent dotázaných.

Průzkum se uskutečnil od 29. května do 13. června a zúčastnilo se ho 957 lidí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Fotbalisté Olomouce zdolali Vlašim 2:1 a jsou prvními osmifinalisty MOL Cupu

Fotbalisté Olomouce ve 3. kole MOL Cupu vyhráli ve Vlašimi 2:1 a stali se prvními osmifinalisty tohoto pohárového ročníku. Hanácký favorit se s druholigovým soupeřem trápil, vítězný gól vstřelil Kryštof Daněk až v 79. minutě.

Olomoučtí začali ve Vlašimi dobře a už v šesté minutě je poslal do vedení Zmrzlý. Hráči Sigmy pojistku nepřidali, blízko byl Hála, ale autor šesti gólů v ligové sezoně napálil břevno.

Šance měli i domácí a v 66. minutě srovnal Broukal hlavou po rohu. V závěru duel rozhodl Daněk, který zakončil akci Šípa a Hály.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy